Originální májové

Už je skoro půle června, dnes kromě sv. Antonína z Padovy je také někde Fatimský den a proto je celkem patřičné psát ještě o májových. 

V Zubří všechny byly velmi dobré, hlavně ty, které jsou v tomto kraji originální a odehrávají se venku. Žádnou z májových Panna Maria nezkazila a lidé se zbožně v krásných počtech obracely k Matce Boží o přímluvu.

Z těch májových bych rád upozornil na dvě z nich a třetí vlastní. Pro venkovní májové je třeba také požehnání shůry, aby pokud možno nepršelo. To se letos podařilo i tam, kde je májová zajištěna nějakým přístřeším v případě deště - zrovna tam, na Starém Zubří u kaple a Na kopci nespadla ani kapka a zcela podobně to bylo i na všech ostatních májových. Výjimky z toho byly jen dvě a to Pod Lipůvkou a na Porubkách.

Pod Lipůvkou lélo v čase májové jako z konve, takže všem bylo jasné, že jedna z nejkrásnějších májových, při které bývá nádherný výhled na Zubří se neuskuteční. Přesto jsem raději zvedl telefon a ujistil se, že ti, kteří tam májovou vedou to vidí stejně, ale tu probleskl nápad, že bychom se mohli sejít u nich doma a udělat májovou domácí. Tak se telefonovalo dál a nakonec mezi kapkami jsem přijel k nim domů nejen já a ještě další pozvaní mohli přijít. Bylo nás méně, ale bylo to opravdu rodinné klima, skutečná domácí májová. Syn, ministrant, vzal housle a doprovodil mariánské písně. Bylo to skutečně požehnané a kdyby nepršelo, ven by housle asi nebral.

V Porubkách se loni májová neuskutečnila, protože lélo jako z konve a po mnoha ujištění místních, že v tom dešti skutečně nepřijedu a pravděpodobně ani nikdo jiný, se skutečně nekonala. Letos však byla situace jiná, v čase májové se nic zvláštního nedělo, jen podezřele se šedilo nebe, ale aplikace ukazovala, že nás to mine. V čase modlitby však ani nekáplo a sotva jsme si začali vyprošovat požehnání, moje brýle zaznamenaly první kapky. Dostalo se nám pozvání pod přístřeší a zjistil jsem, že přístřeší je blízko a v případě času deště by bylo docela dobře možné u nich doma udělat májovou pro nejméně 15 lidí, což byla zhruba běžná nižší účast. A jelikož se rozpršelo více, než bylo zdrávo, strávili jsme tam čas návštěvy na kafe a koláče a pak jsem i s kolem byl dopraven domů, protože bylo jasné, že se nebe v nejbližších hodinách jen tak neroztáhne, po májové pršelo celou noc.

A ještě jednu májovou jízdu jsem si sám udělal. S otcem Pavlem jsme byli pozváni na rodinnou jízdu autem po mariánských poutních místech. Plán cesty byl podle růžence, tedy 4 místa a 4 desátky. Jelikož však ten den byl nejen adoračním pro Staré Zubří, ale také tamtéž byla poutní vigilie, o kterou mládežníci požádali pana faráře, nebylo možné plán uskutečnit.

Protože však bylo pěkné počasí, rozhodl jsem se, že si vyjedu na kole po okolí podobným způsobem a po adoračním dni jsem si udělal okruh Střítež nad Bečvou - evangelický kostel, Vidče - farní kostel sv. Cyrila a Metoděje a Vidče na Spině u kapličky Panny Marie Lurdské. První růženec jsem se modlil ještě v Zubří a na Spině jsem se pomodlil litanie k Panně Marii.

Při májových bylo vždy cítit, že Panna Maria žehná svým dětem.