Z farního týmu (FATYMU) z Vranova nad Dyjí, který moderuje P. Marek Dunda, vzešla nová myšlenka hesel k nedělním evangeliím, která začala vycházet teď od 1. neděle adventní. Zachytil jsem to tedy těsně potom, když jsem odkaz viděl tak čistě náhodou na svém "oblíbeném" facebooku (kdo mě znají, jistě vědí, proč jsem slovo "oblíbeném" dal do uvozovek.
Přečetl jsem si ta veršování - a mnohá jsou velmi zdařilá, jenom tak pro legraci a taky pro to, že jako správný knihkupec, tedy původním povoláním, mám básničky velice rád, no a když si prohlédnete mou rubriku "Tvorba", tak Vám taky dojde, že čas od času něco více či méně zdařilého vytvořím, ale taky se nerad zabývám autorskými právy.
No, a když jsem si to tak přečetl, tak mě skoro hned napadl veršík pro první neděli adventní, který ještě teď jsem schopný dát dohromady - bylo to 3. prosince večer (popravdě řečeno, nedíval jsem se na evangelium, ale vzpomněl jsem si, o čem bylo): "Dobrý spánek musí být, abych mohl správně bdít." (Mk 13, 33-37)
A pak mě ta myšlenka ještě kousala, tak v úterý potom jsem připravoval farní časopis - Infolist a proto jsem si otevřel na liturgie.cz nedělní evangelium (mohl jsem si též otevřít http://www.vira.cz/Nedelni-liturgie/ nebo http://katolik.cz/kalendar/kalendar.asp) následující, tedy 2. adventní neděle a poslal jsem po krátkém zamyšlení nad tím evangeliem o. Markovi na příslušný mail z odkazu: fatym.com další veršík: "Nechceme býti, jako plemeno hadí, proto Pánu cestu připravíme rádi." (jak se tak dívám zpětně, heslo bylo z cyklu A - Mt 3, 1-12, mělo být B - Mk 1,1-8; v Infolistu to pak bylo správně) A správný verš by mohl být třeba: "Když Jan káže - všechen lid, s odvahou se nechá křtít."
Ale musím říci, že už jsem byl inspirován jinými veršíky a když jsem dnes poslouchal evangelium, strašně jsem se divil, že jsem tam nenašel to plemeno zmijí - ale vlastně už víte proč.
Tento počin měl na mě velký vliv:
1. Uvědomil jsem si, že si to docela dlouho pamatuji, tedy žiji tím celý týden.
2. Ten, kdo vytváří veršování, musí uvažovat nad tím, co vytváří, aby to bylo krásné, trefné a užitečné, tedy jinými slovy jsem se více připravil na neděli rozjímáním nedělního evangelia.
3. Během církevního roku ve třech nedělních cyklech nás církev formuje tak, abychom žili s Kristem celé jeho veřejné působení a načerpali základ Kristova učení, takže se během roku zveršuje celý tento základ.
4. Dal jsem si předsevzetí, že se tak budu formovat letošní advent, ale možná se mi podaří celý rok - uvidíme, ale s Boží pomocí je to reálné.
5. Dále jsem si uvědomil, že to není jenom pro mě, ale může to formovat mnohé a to jak autory veršů, tak i ty, kteří je čtou. A ti, kteří jen čtou, mouho či nemusí se stát autory, ale je mnohem důležitější, že čteme - a to nás také nabádá číst - ze spolehlivého pramene, tedy z Písma svatého.
Ještě by mě napadlo mnoho užitků tohoto počinu. Jak jsem psal, a můžete se o tom i přesvědčit z odkazu, těch zdařilých hesel je hodně, ale zde, v tomto článku, jsem uvedl a v případných komentářích budu uvádět jen ty svoje a bude to vždy jedno heslo ke konkrétnímu nedělnímu evangeliu. Bude u toho i odkaz na originál evangelia.
Pokud se někdo rozhodne psát hesla k evangeliím, posílejte je do čtvrtka před nedělí o. Markovi. Já to tak budu minimálně do 4. neděle adventní dělat také. Pak uvidíme.
Kéž naši tvorbu, pera či klávesnici vede Duch Svatý.
A ještě dodám heslo pro Radostnou neděli (3. neděli adventní) - nebojte se, tentokrát to bude správně - ještě jsem se speciálně díval na cyklus, ze kterého to čtu, aby to nedopadlo jako posledně: "I když nejsi Mesiáš, cestu připravit mu máš." (Jan 1, 6-8.19-28)
Tak si půjdeme ještě hrát,
evangelia veršovat.
Matouš, Marek, Lukáš, Jan
ve třech cyklech mluví k nám.
Ježíše nás učí znát,
Jeho Slovu naslouchat.
První období advent je,
příchod Krista přibližuje.
Pak k nám již přichází malé dítě.
budeš-li poslouchat, osloví tě.
Církev do zelené se zdobí -
v období zrání, mezidobí.
Než přijde noc veliká,
duše se postem obléká.
Aleluja, Pána chval,
neboť pro nás z mrtvých vstal.
Duch svatý, když přijde mezi nás,
zbytkem roku naplní nám čas.
Potom máme advent zase,
opět blíže naší spáse.
1. A
Zloděj přichází neznámo kdy, musíme hlídat všechny vchody.
(Mt 24, 37-44)
1. C
Až to začne, vzpřimte hlavu. Uvidíte Boží slávu.
(Lk 21, 25-28.34-36)
8. 12. - Neposkvrněné početí panny Marie
Milostiplná nazvána - chce by byla vůle Pána.
(Lk 1, 26-38)
2. ad C
U Jordánu hlásá Křtitel Jan,
každý pahorek ať je srovnán.
(Lk 3, 1-6)
3. ad A
Tak tedy řekněte Janovi,
co vidíte - to mu napoví.
(Mt 11, 2-11)
3. ad C
Otázkou je, co dělat mám,
k tomu mě napoví dnes Jan.
(Lk 3, 10 - 18)
Dnes, o 3. neděli adventní se k heslům přidal i o. Radomír a hned na začátku kázání jedno z hesel, nikoli moje ve své upravené podobě přednesl. Bylo velmi výstižné, jednodušší, než moje. Zapojilo se skutečně docela dost básníků a stojí to za to. A jak mě v týdnu napadlo, snad se mi podaří udělat veršovaný evangeliář. Kdyby se k tomu přidaly i obrázky, bylo by to skutečně zajímavé dílo. Neděle Gaudete jde už k vrcholu a heslo ke 4. je na obzoru.
4. ad B
Když se anděl bude ptát,
vzpomeň rychle na fiat.
Lk 1,26-38
4. ad A
Marii si k sobě vem,
Dítě nazveš Ježíšem.
Mt 1,18-24
4. ad C
K Alžbětě přichází Maria, Panna,
mezi všemi ženami požehnaná.
Lk 1,39-45
Narození Páně vigilie
Abraham začíná slavný rod,
Ježíš je nejvyšší jeho plod.
Mt 1,1-25
v noci
Maria porodí svého Syna,
andělé chválí teď Hospodina.
Lk 2,1-14
za svítání
Do Betléma pojďme hned,
Spasitele chcem vidět.
Lk 2,15-20
ve dne
Život ten byl světlem lidí,
temnota s Ním nepořídí.
Jan 1,1-18
Svatá Rodina
A
Hned vstaň, Ježíše rychle vem,
ať není zabit Herodem.
(Mt 2,13-15.19-23)
B
První mužské ke cti Páně,
Ježíš obětován v chrámě.
(Lk 2,24-40)
C
Ve dvanácti opět v chrámě
učí učitele zdárně.
(Lk 2,41-52)
Slavnost Matky Boží, Panny Marie
Jaké jméno chcete dát?
Ježíš se má jmenovat.
(Lk 2,16-21)
Sv. Štěpán, prvomučedník
I když pro Ježíše trápení máš,
stojí ti to za to, když vytrváš.
Mt 10,17-22
Sv. Jan, evangelista
Miláček Páně k hrobu běží,
nakoukne dovnitř, hned uvěří.
Jan 20,2-8
Sv. Mláďátka
Herodes zuří, v Betlémě krev teče,
žádný klučík do dvou let neuteče.
Mt 2,13-18
5. den oktávu - jako o Sv. Rodině B
6. den oktávu
Když vidí dítě prorokyně Anna
říká, že spása je již přichystaná.
Lk 2,36-40
7. den oktávu a 2. NE po Narození Páně - jako Narození Páně "ve dne" Jan 1,1-18
Zjevení Páně
My tři králové za hvězdou jdem,
novému králi poklonit se chcem.
Mt 2,1-12
Křest Páně
A
Po křtu Páně se nebe otevřelo,
"Toť můj milovaný Syn,..." hned zaznělo.
Mt 3,13-17
B
Přichází Ježíš, od Jana přijme křest.
"Tys můj milovaný Syn,..." zní z nebe zvěst.
Mk 1,6b-11
C
Jan říká, že jen vodou křtí,
pokřtít se nechá mocnější.
Lk 3,15-16.21-22
Lk 2,19 a ještě na jednom místě:
Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.
Na co rozum krátký,
to je v srdci Matky.
2. v mezidobí A
Hle, beránek Boží,
hříchy světa složí.
Jan 1,29-34
B
Ježíš je ten Mesiáš,
pojď hned za mnou a poznáš.
Jan 1,35-42
C
Svatba už je bez vína.
Počkej, přijde hodina.
Jan 2,1-12
3. v mezidobí B
Jako ryby do sítí,
lidi pojďte loviti.
Mk 1, 14-20
4. v mezidobí B
Svatý Boží sice jsem,
mlč, nečistý, vyjdi ven.
Mk 1, 21-28
Matouš 16,16-23
Šimon - Petr, skála,
církev pevná, stálá.
3. v mezidobí A
Petr, Ondřej, Jakub, Jan!
"Pojďte za mnou!" volá Pán.
Mt 4,12-23
3. v mezidobí C
Chci vyprávět ti události,
ač o Ježíši slyšels dosti.
Lk 1,1-4; 4, 14-21
Vím, že ten článek začíná být i s mými komentáři (žádné jiné jsem nedovolil) docela dlouhý. Nicméně musím podotknout, že když si každou neděli si to pročítám, jsem vždy povzbuzen, co všechno pěkného se dá vymyslet. A tak budu pokračovat ve vymýšlení dál.
4. mezidobí A
Ježíš říká osm rad,
není třeba se jich bát.
Mt 5,1-12a
Radujte se, jásejte,
odměny se dočkejte.
4. mezidobí C
Vítej, Pane, my tě známe.
Nic od tebe nečekáme.
Lk 4,21-30
23.4. - sv. Vojtěch
Dobrý pastýř ovce zná,
život za ně taky dá.
Jan 10,11-16
5. v mezidobí B
uzdravoval nemocné:
I na opuštěném místě,
všichni, Pane, hledají tě.
Mk 1, 29-39
6. v mezidobí B
uzdravení malomocného:
Nečistý hned čistý byl,
všem to ale vyzvonil.
Mk 1, 40-45
7. v mezidobí A
Můžeš dobrou lekci dát,
nepřítele milovat.
Mt 5, 38-48
B
Hříchy tvoje mažu též,
vem lehátko, rychle běž.
Mk 2,1-12
C
Bere-li ti plášť, dej mu i svůj šat,
požehnání dej, nemusíš se bát.
Lk 6, 27-38
8. v mezidobí A
Jen jeden Pán je pro tebe,
tak hledej cestu do nebe.
Mt 6, 24-34
B
Proč půst není držen vámi?
Nelze, když je ženich s námi!
Mk 2, 18-22
C
Tříska je jen malý šrám,
nejdřív vyndej z oka trám.
Lk 6,39-45
Tak ještě alternativní verš k dnešnímu evangeliu, který mě opět napadl po přečtení veršíků na Fatymu a když v Potštátě o. Radomír opět pročítal nedělní evangelium. Musím říci, že "evangelia v heslech" vzbuzují také očekávání evangelia a větší prožitek a také se dá vynořit i nové heslo, možná výstižnější či doplňující.
4. v mezidobí B
Toto nové učení,
pro zlého je mučení.
Mk 1,21-28
5. v mezidobí A - Mt 5,13-16
Vy jste solí, mějte chuť,
není-li chuť je to suť.
Světlo v domě svítit má,
pod poklop se nedává.
C - Lk 5,1-11
Ani ryba maličká,
na Ježíše Petr dá.
Spustil sítě, ryby byly,
málem se z nich utopili.
2. února - Uvedení Páně do chrámu
Slib je splněn Simeonu, Anně,
že Ježíše potkávají v chrámě.
Lk 2,22-40
6. neděle v mezidobí A
Zákon, milí, stále platí,
Ježíš jej jen obohatí.
Svádí-li tě pravá ruka,
uvaž nebe nebo muka.
Mt 5, 17-37
C
Radujte se, jásejte,
od světa nic nechtějte.
Běda, běda, běda těm,
kterým tleská jenom zem.
Lk 6,17.20-26
Alternativa k 5. v mezidobí B
Petrovu tchýni horečka tíží.
Ježíš ji uzdraví bez potíží.
Mk 1, 29-39
A když se tak někdy vracím k evangeliu, jelikož dělám farní časopis, napadají mě i další veršíky, které je vystihují. Ano, na konci toho všeho ve všech třech cyklech z toho vyjde "Evangeliář v heslech". Potom také dovolím tento článek komentovat kýmkoliv jiným, ale slušným.
Popeleční středa
Dobro v skrytu dělat mám,
odmění je Pán Bůh sám.
Chlubení s tím nemá cenu,
přijdu totiž o odměnu.
Půst se ztrápeným ksichtíkem,
ten odměnila mi už zem.
Postíš-li se, radost máš,
od Boha vše dostáváš.
Mt 6,1-6.16-18
1. postní B
Ježíši na poušti všichni slouží,
jen satan zkoušením jej tam souží.
Když Jan je uvězněn, přichází Pán,
k obrácení každý jim je teď zván.
Mk 1,12-15
1. postní A - Pokušení Páně (Mt 4,1-11)
Na poušti, Ježíši, hlad jistě máš,
z kamene chleba snad si uděláš.
Nejen z chleba, pokrmu, žije lid,
i každým Božím slovem bude syt.
Jsi-li Syn Boží, skoč rychle dolů,
andělé jistě jsou s tebou spolu.
Nebudeš pokoušet Pána Boha,
o tom praví také svatá slova.
Z vrchu pak Ježíš vidí celý svět.
"Ten já ti dám, mě budeš se klanět."
"Odejdi, satane, vždyť psáno jest,
Pánu Bohu svému každý vzdá čest."
Ďábel ztratil moc, přišli andělé
Pánu Ježíši sloužit vesele.
1. postní C (Lk 4, 1-13)
V poušti satan plný síly
Ježíše chce vyvézt z míry.
Tvé otázky jsou, ďáble, trapné,
nade mnou nemáš moci žádné.
Mějme z toho poučení,
ďábel chce nás ve vězení.
Když pokouší, řekni ne!
Ďábla trest přec nemine.
Stolec apoštola Petra - 22. únor
Za koho mě, bratři, máte?
Jsi mesiáš, dítě svaté.
A ty jsi Petr, Skála,
má církev pevná, stálá.
(Mt 16, 13-19)
2. postní A Mt 17,1-9 Proměnění na hoře
Dobře je nám teď a tady,
postavíme vám tři stany.
Ježíš, Mojžíš, Eliáš,
náhle objeví se zář.
"To je můj Syn," říká hlas,
"poslouchej ho v každý čas."
Mlčte o tom, říkám vám,
dokud nevystavím chrám.
2. postní B Mk 9, 2-10 Proměnění na hoře
Žádný člověk na zemi
neuvidí to, co my.
Ježíš na hoře se proměnil,
s ním Eliáš a Mojžíš byl.
Teď tuto velkou událost
však nedávejte ve známost.
Vstáti z mrtvých, co to je?
To nám nedá pokoje.
2. postní C (Lk 9, 28-36)
Petr, Jakub, také Jan,
s nimi na horu jde Pán.
A Eliáš s Mojžíšem
vykládají s Ježíšem.
Když chce Petr stavět stany,
zní hlas:"Ježíš, milovaný!"
Teďka toto nechme stát,
Ježíš musel z hrobu vstát.
Ještě jedna myšlenka k popeleční středě:
Dobře vidíš, že se postím,
proto tě dnes nepohostím.
3. neděle postní B Jan 2,13-25
Kupcům jedno, kde prodávají,
hlavně, že z toho zisky mají.
"Jakou mocí, že dělat to smím?
Já za tři dny chrám tu postavím."
3. neděle postní A Jan 4,5-42
To, že mluví s touto paní,
to je divné počínání.
Ta žena řekla všem, co pověděl,
to je ten mesiáš, předpověděn.
Věřili mnozí jejímu slovu,
poslechnout Ježíše byli znovu.
3. neděle postní C Lk 13,1-9
Ty, jimž se stala, tragedie,
hřešili jistě jako zmije.
V tom to není, to jistě víte,
zajdete, když se nezměníte.
Okopáme, pohnojíme,
za rok tedy uvidíme.
4. neděle postní A Jan 9,1-41
Slepý od narození
Potkává člověka Ježíš,
jenž nikdy neviděl, věříš?
"On či otec nebo matka
spáchali snad hříchu, zkrátka?"
"V hříchu zde příčinu nehledej,
Boží skutky na něm se teď děj."
Oči jsou mu blátem pomazané,
v rybníku poslání očištěné.
Za kněžími jde již ten slepý zdráv,
jak se to stalo, mají málo zpráv.
Slepec hlásá Kristu slávu,
protiví se kněží davu.
4. neděle postní B Jan 3,14-21
Svět spasený býti má,
Pravda světlo vyhledá.
4. neděle postní C Lk 15,1-3.11-32
Mladší syn, ten, jenž odešel,
udělal v světě mnoho zel.
Otec na něj čekal stále,
obrátil ho k Boží chvále.
Slavnost sv. Josefa (19.3.)
Mt 1,16.18-21.24a
Josefe, Marii neopouštěj,
Božího Syna má, k němu se měj!
Lk 2,41-51a
Po tři dny hledáme naše dítě.
"Musím být u Otce. To nevíte?"
Slavnost Zvěstování Páně (25.3. - letos 7.4.)
Lk 1,26-38
Zdráva buď, plná milosti,
budeš mít Syna z Výsosti.
Alternativa ke 4. neděli postní B - Jan 3, 14 - 21 (Jan 3,16)
Tak Bůh lidi miloval,
Syna světu k spáse dal. (Syna svého k spáse dal)
5. neděle postní B Jan 12,20-33
Naznačil nám Otec sám,
jaký bude spásy plán.
5. neděle postní C Jan 8,1-11
Cizoložství jistě špatné,
kamenovat zdá se správné.
Nevíme, co tam Ježíš psal,
lidi tím odtud odehnal.
Ženě, jež byla hříšnice,
řekl Pán: "Nehřeš již více."
5. neděle postní A Jan 11,1-45
Lazar, ten trpí nemocí,
tak oslaví se Syn Boží.
"Kdybys byl dříve, Pane, šel,
můj bratr, ten by nezemřel."
"Věříš, Marto, ve vzkříšení?"
"Věřím, ač teď možné není."
"Já život jsem a vzkříšení.
Kde, že je jeho ležení?"
Čtvrtý den již tleje v hrobě,
nemožné nic není tobě.
Ježíš tam nad ním zaplakal,
ó, jak jej náš Pán miloval.
"Vy odvalte hned kámen ten,
ty, Lazare, zas vyjdi ven!"
9. neděle v mezidobí, cyklus B: Mk 2,23 - 3,6
V sobotu klasy trhat nesmíte,
Mojžíšův zákon takto rušíte!
Konat dobro vždy, to se přece smí,
tím se sobota vůbec neruší.
Do synagogy, když pak vstoupil Pán
učitelé dávali pozor naň.
Ruka muže ochrnutá byla,
slova Pána by ho zachránila.
Mám v sobotu konat dobro či zlo?
Teď mnoho farizejů mlčelo.
Ježíš tu ruku muži uzdravil,
farizeje tím více popudil.
9. v mezidobí, cyklus A: Mt 7,21-27
Dům s pevnými základy
vydrží vše bez vady.
9. v mezidobí, cyklus C: Lk 7,1-10
Když řekneš jen slovo, Pane,
uzdravení hned nastane.
Tak veliká víra není
v izraelském pokolení.
10. v mezidobí, cyklus B: Mk 3,20-35
Ježíš se prý pomátl,
zlý duch si ho vyhmátl.
Takto lidi uzdravil
za pomoci špatných sil.
Nesmysly tak plácají,
Ducha v sobě nemají.
"Přec, když je král rozdvojen,
zbyde z něho popel jen.
Každý hřích lze odpustit,
proti Duchu nelze jít."
Kdo, matka, mí příbuzní?
Odpověď tak Krista zní:
"Kdo plní vůli Boží,
mé příbuzenstvo množí."
10. v mezidobí, cyklus A: Mt 9,9-13
Matouš sedí v celnici,
tam pracují hříšníci.
"Za mnou pojď!" zní slovo Páně
a Matouš jde odhodlaně.
Proč jí Ježíš s hříšníky!
Nad tím hněv je veliký.
"Vždyť pro zdravé lékař není,
nemoc žádá uzdravení.
Milosrdenství, oběti,
o tom nemáte ponětí.
Spravedlivé nevolám,
pro hříšníky pokoj mám."
10. v mezidobí, cyklus C: Lk 7,11-17
"Neplač, matko," řekl vdově,
syna navrátím já tobě.
Sv. Barnabáš, apoštol - 11.6.: Mt 10,7-13
Nebeské království blízko jest,
jděte a hlásejte tuto zvěst.
11. v mezidobí, cyklus B: Mk 4,26-34
S růstem člověka je to podobně:
semeno vyrostlo, nastaly žně.
Nejmenší seménko z hořčice je,
velký keř pak ptáčky ochraňuje.
11. v mezidobí, cyklus A: Mt 9,36 - 10,8
Ježíši líto je těch, co se sešli,
vysíleni byli a taky skleslí.
Tak jako když ovce jsou bez pastýře,
nastávají pak nemalé potíže.
"Žeň je hojná, mnoho práce,
dělníků však málo zase.
Tak proste tedy na žni pána,
ať jím je síla pozvána."
Apoštolů jména máme,
jestlipak je taky známe?
Petr, Ondřej, také Jan,
Matouš, celník (publikán)
Jakubové byli dva
mladší, starší - to se dá.
Bartoloměj, Filip, Tomáš,
Juda, Šimon, zrádný Jidáš.
Tyto Ježíš posílá,
s příkazem je vysílá:
"Pohany a Samařany
nechte být, ti nejsou s námi.
K Izraelcům přijděte
a království hlásejte.
Nemocní ať jsou uzdraveni
a mrtví znovu probuzeni.
Malomocné očišťujte
a zlé duchy vypuzujte.
Zadarmo bylo dáno vám,
zadarmo čiňte také tam.
říkanku k výčtu apoštolů jsem jen mírně upravil, tak učí apoštoly běžně o. Radomír.
11. v mezidobí, cyklus C: Lk 7,36 - 8,3
Farizeus Ježíše zve dál,
aby ho u sebe poslouchal.
K Pánu přichází žena divá,
drahý olej, slzy rozlívá.
Neví snad, že žena hříšná je?
Proč toto ji Pán dovoluje?
"Slyš: jeden pán dva dlužníky měl,
Neplatili, však odpustit chtěl.
Jeden pět a druhý padesát,
který z nich ho bude mít víc rád?"
As ten, komu odpustil více.
"Teď pohleď na tu ženu sice:
K umytí vodu nedal jsi mi,
ona skropila mě slzami.
Polibkem si mě nepřivítal,
ona mé nohy líbala dál.
Drahý byl olej k pomazání,
mazala jím mě bez přestání.
Za odpuštění hříchů mnoha
lásky tolik prokázat mohla.
Komu málo odpuštěno je,
ten též velmi málo miluje.
Ženo, tvé hříchy odpuštěné,
tvé srdce je teď uklidněné."
Kdo je ten Ježíš, jenž je tady
a odpouští i hříchů vady?
11. v mezidobí, cyklus C: Lk 7,36 - 8,3 - pokračování
Ježíš chodí, města, vesnice,
radost slyší lidí tisíce.
Bylo též s ním dvanáct apoštolů,
ženy je živili ze svých zdrojů.
Byly to ženy uzdravené,
ze zlého ducha vyléčené.
Marie, zvaná Magdalena,
kdys sedmi duchy zatížena.
Jana, manželka správce Chuzy,
Zuzana a též ještě druzí.
12. neděle v mezidobí A: Mt 10, 26-33
Vy nebojte se lidí,
Pán Bůh, ten všechno vidí.
To, co říkám, když je tma,
na světle se povídá.
To, co slyší ucho jen,
ze střech rychle vyjde ven.
Ten, kdo zabíjí těla,
velkou škodu udělá.
Kdo způsobí duše krach
z toho třeba míti strach.
Cenu máme nad vrabce,
celé nás Bůh Otec chce.
Ke Kristu se přiznáme,
on nás přece nezklame.
12. neděle v mezidobí B: Mk 4, 35 - 41
Rozpustili zástup lidí
a s Ježíšem loďku řídí.
Naráz je bouře veliká
a Ježíš se však k spaní má.
Mistře, teď nespi, hyneme,
plni strachu teď z toho jsme.
"Bouře, větře, buďte zticha!"
naráz slyší chvíli ticha.
"Strachu velmi mnoho máte,
z víry své mě málo znáte."
Že ho živly poslouchají,
kdo je Ježíš, jehož znají?
12. v mezidobí C: Lk 9, 18 - 24
"Za koho mě lidé mají?"
učedníci povídají.
"Za koho mě máte vy?"
vydá Petr svědectví.
Za Božího Mesiáše.
"To tajemství bude naše!"
Syn člověka trpět bude,
na smrt za nás všechny půjde.
A třetí den pak vzkříšení,
to bude pro vás znamení.
"Zapře se, kdo chce za mnou jít,
musí svůj kříž na sebe vzít.
Kdo bojuje jen za sebe,
hůř dostane se do nebe.
Kdo kvůli mě život ztratí,
zachrání ho, neutratí.
13. v mezidobí B: Mk 5, 21-43
Jairova dcera nemocná je,
tak otec Mistra navštěvuje.
"Někdo se mě dotkl, kdopak to byl?"
To byla jsem já, mě jsi uzdravil.
"Nebylo lékaře na tvou nemoc,
ty však jsi věřila v moji pomoc."
V tvé dceři, Jaire, vyhaslo žití,
neobtěžuj, nechej Mistra jíti.
"Neboj se, jen věř, život ji dám,
vždyť přece já jsem života Pán."
Sv. Petr a Pavel, apoštolové 29.6.
vigilie: Jan 21,15-19
jako pokračování z 3. neděle velikonoční "Za trojí zapření..."
den slavnosti: Mt 16, 13-19
Kým, že je Syn člověka?
Snad prorokem z daleka.
Za koho mě máte vy?
Tys Mesiáš, to se ví.
To ti zjevil Otec můj,
za tím, Šimone, si stůj.
Ty jsi teď Petr, skála
a na ni církev stálá.
Nepřemůže peklo ji,
dám ti klíče království.
13. neděle v mezidobí A: Mt 10, 37-42
Pán má v lásce první místo!
Kdo to neví, nemá jisto.
Kdo potřebnému s láskou dá,
ten odměnu pak jistou má.
13. neděle v mezidobí C: Lk 9, 51 - 62
Samařani tvrdé srdce mají,
tak proto Ježíše nepříjmají.
Máme na ně z nebe oheň svolat?
Ne! Vy musíte svou pýchu zdolat.
13. neděle v mezidobí C: Lk 9, 51 - 62
Pán o Jeruzalému sní,
nedaří se jim poslání.
Samařani tvrdé srdce mají,
tak proto Ježíše nepříjmají.
Máme na ně z nebe oheň svolat?
Ne! Vy musíte svou pýchu zdolat.
Půjdu za tebou, Pane, kam půjdeš rád.
Pán řekl mu na to: "Já nemám kde spát."
Jiným řekl Pán: "Následuj mne!"
Oni mu na to: "Počkej na mne!"
"Mrtví mrtvé ať pochovají,
já ukážu vám cestu k ráji.
Kdo plužit začal, vrací se zpět,
pro toho cesta plná je běd."
14. v mezidobí B: Mk 6,1-6
Ježíš se domů podívat šel,
v sobotu potom kázání měl.
Kde se v něm vzalo toto slovo?
Syn tesařův je, umí mnoho.
Jen ať se drží tesařiny,
ať chová se tak, jak každý jiný.
"Doma nikdo prorokem není,
jeho práce jinde si cení."
Žádný zázrak zde neprokázal,
na pár nemocných ruce vkládal.
Těch málo nemocných uzdravil,
nevěře jejich se podivil.
Sv. Cyril a Metoděj: Lk 10,1-9
Dva a sedmdesát je učedníků,
"Žeň hojná je, na ni málo dělníků.
Pána žně tak proto proste,
ať úroda poporoste.
Vás před sebou posílám vždy dva a dva,
abyste šli všude tam, kam půjdu já.
Posílám vás jak ovce mezi vlky,
bez měšce, opánků a žádný plky.
"Pokoj vám," řekněte jim, když pozvou vás,
o Božím království tam říkejte zas.
Tam jezte a pijte vždy, co vám dají,
vždyť dělníci na svou mzdu nárok mají.
Též tamější nemocné uzdravujte
a o Božím království jim zvěstujte."
Sv. Tomáš: Jan 20,24-29
Tento úryvek z 2. neděle velikonoční:
Tomáš však není při této zvěsti,
nemůže uvěřit, neměl štěstí.
Za týden opět tak, Tomáš s nimi,
Ježíš se objeví mezi nimi.
A vyzve Tomáše: "Vlož prsty sem,
ať věříš pevně teď, že já to jsem."
"Pán můj a Bůh můj též, teď už to vím,
velikou radost mám, že již věřím."
"Že jsi mě uviděl, máš teď sílu,
mnohý mě neviděl, přec má víru."
14. neděle v mezidobí A: jako Sv. Kateřina: Mt 11,25-30
Maličkým, Otče, vše ukazuješ,
pokorné srdce jim odhaluješ.
14. v mezidobí C: Lk 10,1-12.17-20
jako sv. Cyril a Metoděj, navíc:
Tam, kde vás nepřijmou, i prach si střeste,
že přijde království, jim taky vězte.
Lehčeji bude v den soudu Sodomě,
než městu, jež skrz vás nepřijalo mě.
S radostí vrátili se a svědčili,
že mnozí se skrz ně obrátili.
Jen se mnou jste přemohli nepřítele,
a radovat se tak víc smíte směle,
že vaše jména v nebi zapsána jsou
ne však, že zlí se vám teď podrobujou.
14. neděle v mezidobí C - malá úprava:
...Teď více radovat se smíte směle,
mým jménem jste přemohli nepřítele.
A vaše jména v nebi zapsali jsme,
nejen to, že se mnou jste zkrotili zlé.
Sv. Benedikt - 11.7.: Mt 19,27-29
Co tedy budeme mít,
když jsme se rozhodli jít?
Na trůně Syn člověka,
dvanáct trůnů vás čeká.
Až na trůn usednete,
lid všechen rozsoudíte.
Ten, kdo něco opustil,
v nebi dostane podíl.
Na zemi již sto krát víc,
nebe bude bez hranic.
15. neděle v mezidobí B: Mk 6,7-13
Dvanáct učedníků zavolal Pán,
po dvou je posílal a moc jim dal.
Nad nečistými duchy moc jim dal,
nic ať si neberou,jen ať jdou dál.
Když někdo pozve vás, jděte hned dál,
zůstaňte u něho, pak o dům dál.
Když někde vás zase nebudou chtít,
nechte jim i ten prach, musíte jít.
Vydali se tedy a hlásali,
o obrácení jim všem kázali.
A vyháněli mnoho duchů zlých,
též mazali olejem nemocných.
15. v mezidobí A: Mt 13,1-23
Mnoho lidí šlo na Ježíše,
on z lodě káže víc, než tiše:
že rozsévač vyšel rozsévat,
na místa, kde mají zrna zrát.
Na cestu padlo jich několik,
tu přiletěl pták, jež zrna zblik.
Další pak spadli na kamení,
slunce však zrna v popel změní.
Další však v trní skryta byla,
tam se však všechna udusila.
Není však nad zemi úrodnou,
dají sklizeň mnohonásobnou.
Třicet krát víc, šedesát či sto.
Kdo má uši, slyší. Uslyš to!
Proč mluvíš, Pane, v podobenstvích?
Však vy chápete, jiní jen smích.
Jak říkal (ten) prorok Izaiáš,
poslouchej, ať z toho něco máš.
Co vidíte, vidět by chtěli,
vypovím vám teď příběh celý:
Když mluvím slovo o království,
nechápeš-li, přijde hned ten zlý.
Co v srdci zaseto vezme mu,
to zrnu spadlému na cestu.
Na skále zas to slovo slyší,...
15. v mezidobí A: Mt 13,1-23 pokračování
přijmá je, ale nevyslyší.
Nestálé totiž velice je,
když přijde útisk, hnedka ztleje.
V trní sice to slovo slyší,
pozemské zájmy jsou však vyšší.
Užitek z něho žádný není,
neboť má jinak vyšší jmění.
Do dobré půdy je u toho,
kdo slyší, chápe, nese mnoho.
Jeden třicet, sto či šedesát,
v dobré půdě se nemusí bát.
15. v mezidobí C: Lk 10,25-37
Znalec zákona léčku chystá,
že zeptá se teď Pána Krista:
Co mám dělat pro život věčný?
"Píše to zákon, odpověz si!"
Vždy miluj Pána, Boha svého,
celým srdcem, duše i tělo.
Nejen duše, mysl, síla též,
Boha ať nejvíc vždy miluješ.
Bližního svého též milovat,
tak jako sebe, i jej mít rád.
"Správně jsi, tedy, odpověděl,
to dělej jistě, abys věděl."
Nechtěl svou léčku nechat v sázce,
rozhodl se zeptat krátce:
Kdo je můj bližní? Hned pověz mi!
Na to mu Ježíš též odpoví:
"Jeden člověk šel na Jericho
a potkal lupiče, zbili ho.
Skoro mrtvého nechali být
a sleduj teď, co bude se dít.
Nějaký kněz kolem cestou šel,
vyhnul se, aby ho neviděl.
Levita, ten přišel také tam,
viděl ho, vyhnul se a šel dál.
Jeden Samařan tou cestou šel,
nad zbitým člověkem lítost měl
15. v mezidobí, pokračování
Přistoupil k němu, olej mu dal,
víno též a rány obvázal.
Na soumara hned ho vysadil
a v hostinci se s ním zastavil.
Zaplatil za něj hostinskému,
na dva denáry řekl jemu:
Starej se o něj, zaplatím vše,
až budu opět zde na cestě.
Kdo z nich se choval jako bližní,
k tomu, kdo octl se tam v trýzni?"
Řekl bych, že ten třetí to byl,
jenž milosrdenství učinil.
"Jednej tak, následuj tento cíl,"
řekl mu Ježíš, aby tak žil.
16. v mezidobí B: Mk 6,30-34
Ježíši vyprávěli apoštolé,
co učili, dělali v jeho škole.
"Pojďte si i vy někam odpočinout,"
vždyť furt přichází lidé, nelze se hnout.
Odjeli lodí, aby sami byli,
však je viděli, nalezli za chvíli.
Veliký zástup jak ovce bez pastýře,
začal je Pán učit, nabádat k víře.
Sv. Brigita, 23.7., jako o 5. neděli velikonoční B: Jan 15,1-8
Otec vinař a Ježíš kmen,
na tomto kmeni uzrajem.
Dobré ovoce musí zrát,
Pán se chce o nás postarat.
dál:
Ratolest bez ovoce pryč,
plnou čistí, by nesla víc.
Zůstanem a prosit smíme,
oč poprosím, vyslyší mne.
Kdo nese mnoho ovoce,
ten oslaví Boha - Otce.
Sv. Jakub, 25.7.: Mt 20,20-28
Matka Jakuba a Jana
přišla za své žádat Pána:
Poruč by moji synové,
byli u trůnu při tobě.
"Vy nevíte, oč prosíte
kalich můj se mnou pít smíte.
Rozdělovat ta místa však,
to přece není jenom tak.
Ta místa Otec rozdělí,
spravedlivě je přidělí."
Ostatní se rozmrzeli,
že ti dva byli tak smělí.
Nenechal to bez reakce,
promluvil Pán stručně, krátce:
"Panovníci tvrdě vládnou,
k nim nemáte sílu žádnou.
Ten, kdo bude u vás vládnout,
ten k otroctví musí sáhnout.
Já si též sloužit nenechám,
já, Syn člověka, oběť dám."
Sv. Jáchym a Anna, rodiče Panny Marie: Mt 13,16-17
Mnoho proroků vidět chtělo,
co vy vidíte, nevidělo.
17. v mezidobí B: Jan 6,1-15
Dřív, než velikonoce se slavili,
velké zástupy Pána obstoupili.
Když vidí zástup, zeptá se Filipa:
"Kde nakoupíme pro ně tolik chleba?"
Za dvě stě denárů nepostačí nám,
abychom dali jim jen ke svačinám.
Ale Ondřej je teď v tom pohotový,
nachází chlapce, který jim vyhoví.
Pět chlebů a dvě ryby tady máme,
málo jich, však těm lidem klidně dáme.
"Postarejte se, ať se zde posadí,
pět tisíc po padesáti v pořadí."
Pak chleby vzal, díky vzdal, jim rozdělil,
stejně tak ryby, každého nasytil.
"Co zbylo, hned seberte, ať slouží dál."
Po jednom koši každý z nich nasbíral.
Když lidé viděli ten zázračný krok,
říkali si, že již přišel ten prorok.
Hned chtěli provolat: Ježíš je náš král,
proto se sám na horu hned odebral.
16. v mezidobí A: Mt 13,24-43
Podobenství Pán vypravuje,
nebes království zobrazuje.
Člověk nasel dobré semeno,
zlý v noci zasel své plemeno.
Obojí vyrostlo společně,
za chvíli na to měly být žně.
Copak sémě dobré nebylo?
Odkud ten plevel, čí to dílo?
To nepřítel to tady zasel.
Máme trhat tento plevel?
Netrhejte teď, nechte růst jen,
s dobrým přec ať není zaměněn.
Až sklizeň bude v plném proudu,
tehdy zasednou ženci k soudu.
Rozdělí plevel a obilí,
plevel spálí, shromáždí obilí.
Hořčičné zrno maličké, věř,
zasadíš, vyroste velký keř.
Přilétají ptáci, hnízdí tam,
království takto představím vám.
Nebo též kvas zadělá paní,
s moukou prokvasí k pochutnání.
V podobenstvích tak mluvit Pán má,
jak to již prorok předpovídá.
Zástupy rozpustil. Domů šel,
svým význam těch slov vypověděl
16. v mezidobí A: pokračování
Syn člověka, to rozsévač jest,
pole to má být celičký svět.
Nepřítel, jenž zlé semeno sel,
to jasné je, to je ďábel.
Skonání věků, to je ta žeň,
ženci andělé Boží jsou jen.
Plevel se v ohni spaluje,
v konci věků to také tak je.
Syn člověka pošle anděle
spálit ty, kteří konali zle.
Čeká na ně ohnivá pec,
pláč, skřipot zubů zakusí přec.
Jak slunce spravedliví září
v království tam, před Boží tváří.
Ten pak, kdo má uši k slyšení,
jen slyš, poslyš význam zjevení.
18. v mezidobí B: Jan 6,24-35
"Já jsem ten chléb života..."
to je vaše jistota.
19. v mezidobí B: Jan 6,41-51
Známe tebe, otce, matku.
Že jsi z nebe? Nech těch zmatků.
"A co že vy tak reptáte,
když Otce vůbec neznáte.
Od Otce přichází ke mně,
kdo věří, má život ve mě.
Já jsem z nebe živý chleba,
k věčnosti mě jísti třeba.
Mana, chléb pouště, jenž dán byl,
předky jen do smrti sytil.
A tento chléb, jenž z nebe je,
věčný život zaručuje.
Tento chléb, který já vám dám,
je mé tělo, jež v oběť dám."
20. v mezidobí B: Jan 6,51-59
Mnoho židů vědět chtělo,
jak mohou jíst jeho tělo.
Kanibal žid přece není,
tělo k jídlu divné snění.
"Ten, kdo bude mé tělo jíst
a krev mou bude také pít,
životem věčným nasycen
v poslední den bude vzkříšen.
Mé tělo k jídlu pokrm je,
též krev k pití nasycuje."
21. v mezidobí B: Jan 6,60-69
Mnozí učedníci reptají.
Kdo to má poslouchat, říkají.
"Pohoršujete se zbytečně,
to až se stane tak skutečně,
Syna člověka uvidíte,
odkud že je, to zakusíte.
Tělo to je nic, jen jako vzduch,
co dává život je přece duch.
Slova, co mluvil jsem nyní k vám,
jsou duch a jsou život, pravím vám.
Někteří tomu však nevěří,
od Otce mají, kdo uvěří."
Ti, kdo té řeči nevěřili,
s Ježíšem dál již nechodili.
"Mí milí, též odejít chcete?"
Za všechny Petr v jedné větě:
Ke komu, Pane náš, půjdeme,
vždyť ty máš pro nás vše potřebné.
Máš slova života věčného,
spasitelem jsi pro každého.
Svátek Proměnění Páně, 6.8.: stejně jako o 2. neděli postní: https://vvrh.signaly.cz/1803/postni-verse
Sv. Terezie Benedikta od Kříže, 9.8.: Mt 25,1-13
Podobenství Ježíš říká zticha:
Deset panen čeká na ženicha.
A ten, kdo to slyší, jistě to ví,
že Pán mluví o Božím království.
Slyšte, tedy panny lampy vzaly
a ženicha dlouho vyčkávaly.
Z nich pět panen jistě moudrých bylo,
pět dalších panen však pochybilo.
Ty vzaly lampy však bez oleje,
moudré však věděly, co se děje.
Ženich se jistě někde zdržuje,
vždyť padá noc a třeba spánku je.
Uprostřed noci ženich budí je,
nemoudré zjistí, není oleje.
Nemůžeme oleje dát teď vám,
sežeňte kupce, nakup každý sám.
Připravené odešly s ženichem,
kde sehnat oleje honem, honem.
Ty panny pak přišly a žádaly,
Pane, otevři nám, hned volaly.
Nemohu otevřít, vždyť neznám vás.
Bděte tedy, neznáte onen čas.
Sv. Vavřinec, 10.8.: Jan 12,24-26
"Zrno jistě umřít musí,
jinak samotu zakusí.
Odumře-li ono zrno,
užitku přinese plno.
Kdo má svůj život tady rád,
ztratit ho může na pořád.
Život tu kdo nenávidí,
věčný život pak uvidí.
Kdo chce u mě službu konat,
ten mě musí následovat.
Kde jsem já, tam můj služebník
též bude v tentýž okamžik.
Jestliže mi kdo slouží rád,
mu Otec věnuje svůj řád."
Nanebevzetí Panny Marie, 15.8.: stejně jako Navštívení Panny Marie, 31.5.: Lk 1,39-56
K Alžbětě přichází Maria, Panna,
mezi všemi ženami požehnaná.
Ó velebí duše má,
velebí Hospodina.
To v Bohu můj duch jásá,
vždyť od Něj přijde spása.
On shlédl mě nepatrnou
služebnici mu oddanou.
Od té chvíle blahoslavit budou mě
všichni lidé země, to každé plémě,
Mě, malé, staly se tak velké věci,
od toho, jenž má to vše v Božské moci...
Sv. Bartoloměj, 24.8.: Jan 1, 45 - 51
Filip potkal Natanaela,
hned začal k němu slova smělá:
Známe toho, o němž Mojžíš psal,
Zákon, proroci, národ čekal.
Je to ten syn Josefův, Ježíš,
z Nazareta, jistě nevěříš.
Vždyť Nazaret špatnou pověst má,
z něj se nic dobrého nečeká.
Pojď tedy a podívej se dál,
Filip jej k Ježíši přilákal.
Ježíš viděl Natanaela,
ten od něj slyšel slova smělá:
"Pravý Izraelec beze lsti,
že jsi ke mně přišel, to tě ctí."
Odkud mě znáš, to Pane nevím.
"To ti, bratře, teď klidně povím.
Ještě dřív, než tě Filip zhlédl,
pod fíkovník sis chvíli sedl."
Tys Boží Syn, král Izraele,
Natanael mu řekl směle.
"Jen z fíkovníku tomu věříš?
ještě větší věci uvidíš.
Uzříte nebe otevřené,
Boží anděly nastoupené.
Synu člověka vzdávajíc čest,
tak je vám blízko radostná zvěst.
22. neděle v mezidobí B: Mk 7,1-8.14-15.21-23
Ruce umýt, to je správně!
...říkaj učitelé marně.
Svými rty mě uctíváte,
srdce daleko však máte.
Rozeznejte nebezpečí,
neohrozí, co je z venčí.
Co však ze srdce vychází
je pravým zdrojem nesnází.
Všechny hříchy a špatnosti
z pýchy a dalších nectností,
jenž z člověka vycházejí,
poskvrnu mu přinášejí.
22. neděle v mezidobí A: Mt 16, 21-27
To se ti, Pane, nemůže stát,
nemůžeš přece život svůj dát.
Když to Petr řekl Pánovi,
narazil hned s přísnými slovy:
"Teď satan, Petře, mluví z tebe,
svět na mysli máš a ne nebe."
22. neděle v mezidobí C: Lk 14, 1. 7-14
Přední místa máte rádi?
Na to Ježíš dnes nám radí:
"Sedneš-li si do předu hned,
mohou ti říct, by sis přesed.
Půjdeš potom jen s ostudou,
poslední místa ti zbudou.
Dozadu, když si zasedneš,
Příteli, pojď, blíž mě budeš.
Kdo se povýší, dolů jde,
kdo poníží, výše vyjde.
Nezvi přátele, sousedy,
odplatí ti ty posedy.
Pozvi žebráky, mrzáky,
nemohou ti to vrátit zpátky.
Odměna je při vzkříšení,
nebeské je ocenění.
Narození Panny Marie - 8.9.: Mt 1,1-16.18-23
Abrahamem začínáme,
až k Ježíši cestu známe.
O narození Ježíše
Matouš takto stručně píše:
Ten Josef byl muž Marie,
z ní Ježíš narozený je.
S Josefem je zasnoubena
Duchem svatým obdařena.
Ještě dřív, než spolu žili
z Ducha počat Ježíš milý.
Josef je muž spravedlivý,
tomu stavu se moc diví.
Tak Marii chce opustit,
neb neví, co se bude dít.
Pak anděl mu to osvětlí,
"Dítě Boží je", vysvětlí.
Teď Marii si klidně vem
a dítě nazveš Ježíšem.
Že hříšníky spasí Ježíš,
řka Izaiáš, jemuž věříš.
Panna počne, syna zrodí,
Emmanuel se narodí.
23. v mezidobí B: Mk 7,31-37
Hluchoněmého zde, Pane, máš,
věříme, že zázrak uděláš.
Teď pojď stranou a nastav uši,
a jazyk jen tak, jak se sluší.
Mistr ti řekne jen "Efatha",
naráz otevře se, jak vrata.
Pak slyšel a též mluvil správně,
Pán Ježíš uzdravil ho zdárně.
Říkám: neříkej to nikomu.
Mluvím tím však jako do stromu.
Čím více toto přikazoval,
zase to každý prozrazoval.
Všichni byli jati úžasem,
že Ježíš dobře učiní všem.
Hluchým sluch a také němým řeč,
dává zpět Ježíš, jen jemu věř.
23. v mezidobí A: Mt 18, 15-20
Když tvůj bratr tobě hřeší,
vaše oči toto řeší.
Dá-li si bratr říci hned,
toto ti povím, dobře sis ved.
Nedá-li on si říci však,
dva svědci vyřeší to pak.
Neposlechnou-li ani je,
k církvi se toto postupuje.
Když však církev (on) neposlechne,
jak pohanu říkej mu ne.
To, co svážete na zemi,
svázáno je i na nebi.
A všechno, co rozvážete,
na nebi též rozvážete.
Na jednom, když shodnou se dva,
můj Otec též rád jim to dá.
Tam, kde jsou ve jménu mém dva,
s nimi uprostřed jsem též já.
23. v mezidobí C: Lk 14, 25 - 33
Kristovým učedníkem nejsi jisto,
když Mistrovi dáváš až druhé místo.
Kristovým učedníkem nejsi jisto
též, když tvůj kříž u tebe nemá místo.
Když chceš totiž stavět věž,
vše si dobře přepočteš.
Když bys základ položil,
věž bys z toho nesložil...
trpěl bys posmívání,
pořád a bez ustání...
Nedokázal postavit
věž, kterou chtěl tady mít.
Král, když chce též bojovat,
dobré vojsko musí dát.
Když má tisíc, druhý dva,
o mír jistě požádá.
Kristovým učedníkem nejsi jisto,
nedáš-li mu nad vším hned první místo.
Povýšení Sv. Kříže, 14.9.: Jan 3, 13 - 17
Co Nikodém slyšel od Ježíše
učedník Jan o tom krátce píše:
"Nikdo nevystoupil až do nebe
kromě toho, jež sestoupil z nebe.
Syn člověka, jenž k nebi vystoupí,
svět celý z hříchu, pekla vykoupí.
Jak Mojžíš zvedl na poušti hada,
vyvýšení Syna Bůh si žádá,...
aby ten, kdo věří, nezahynul
věčný život pro něj nepominul.
Bůh neposlal Syna k odsouzení,
neb svět směřovat má ke spasení."
24. v mezidobí B: Mk 8, 27 - 35
Pán se ptá: "Za koho mě pokládají?"
Na to učedníci odpověď znají:
Za Jana Křtitele či Eliáše,
za někoho z proroků jiní zase.
"Za koho vy mě pokládáte?" se ptá,
snadno mu na to Petr odpověď dá:
Pane, ty mesiáš jsi, zcela jistě.
"Mezi námi, ať je to jenom čistě!"
"Syn člověka trpět bude velmi moc -
od starších, velekněží, co mají moc.
Nechaj ho zabít a též třetí den vstát."
- To se ti, Pane, přece nemůže stát!
Petr teď zaslouží si pokárání,
že rozmlouval smrt a též zmrtvýchvstání:
"Jdi z očí mi, satane, honem, honem!
Na Božské nemyslíš, lidské ti svodem!"
Pán si zavolal učedníky i lid,
vždyť krátkou zprávu jim ještě musel říct:
"Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe,
vezme svůj kříž, za mnou jde směrem nebe.
24. v mezidobí B: Mk 8, 27 - 35 - pokračování
Chceš svůj život zachránit, ztratíš ho však,
pro mě, když ho ztratíš, zachráníš jej tak."
Doplnění 24. v mezidobí B - na začátek
Pán je u Cesareje Filipovy,
pokládá otázky, zda mu odpoví?
"Za koho mě lidé teď pokládají?"...
25. v mezidobí B: Mk 9, 30 - 37
"Syna člověka vydají k zabití,
po své smrti přece vstane v den třetí."
Nerozumí Pánu, ti učedníci,
neptaj se, povídaj si svoje věci.
"O čem jste si cestou teď povídali?"
Mlčeli, o prvenství se hádali.
Ježíš se posadil, zavolal je:
"Kdo chce být první, ať služebník všech je!"
Vzal dítě, objal a postavil před ně:
"Kdo přijme dítě skrz mně, přijímá mě.
A kdo mne přijme, ten nepřijímá jen mne,
též přijímá toho, který poslal mne."
Sv. Matouš, 21.9.: jako 10. v mezidobí, cyklus A: Mt 9,9-13
Matouš sedí v celnici,
tam pracují hříšníci.
"Za mnou pojď!" zní slovo Páně
a Matouš jde odhodlaně.
Proč jí Ježíš s hříšníky!
Nad tím hněv je veliký.
"Vždyť pro zdravé lékař není,
nemoc žádá uzdravení.
Milosrdenství, oběti,
o tom nemáte ponětí.
Spravedlivé nevolám,
pro hříšníky pokoj mám."
Sv. Václav, 28. 9. : Mt 16, 24 - 27 - také pokračování 22. v mezidobí A:
"Kdo chce jít za mnou," řekl jim Pán,
"zapře sám sebe, kříž vezme sám,
svůj kříž vezme, mě následuje,
jen tak život svůj zachraňuje.
Kdo by chtěl svůj život zachránit,
nebude z toho vůbec nic mít.
Ten, kdo svůj život ztratí pro mě,
ten nalezne ho v skvělé formě.
Co prospěje mu, když získá svět,
svou duši ztratí, plný je běd.
Jak duši člověk pak nahradí?
Jak ve slávě si s ním poradí?
Syn člověka přijde s Otcem svým
a celým zástupem nebeským.
Jak každý jednal, tak dostane,
odměna či trest mu nastane."
Sv. Michael, Gabriel a Rafael, archandělé, 29. 9. : Jan 1, 47 - 51; tento úryvek ze svátku sv. Bartoloměje:
Ježíš viděl Natanaela,
ten od něj slyšel slova smělá:
"Pravý Izraelec beze lsti,
že jsi ke mně přišel, to tě ctí."
Odkud mě znáš, to Pane nevím.
"To ti, bratře, teď klidně povím.
Ještě dřív, než tě Filip zhlédl,
pod fíkovník sis chvíli sedl."
Tys Boží Syn, král Izraele,
Natanael mu řekl směle.
"Jen z fíkovníku tomu věříš?
ještě větší věci uvidíš.
Uzříte nebe otevřené,
Boží anděly nastoupené.
Synu člověka vzdávajíc čest,
tak je vám blízko radostná zvěst."
26. neděle v mezidobí B, Mk 9, 38 - 43. 45. 47 - 48
Viděl jsem, jak ducha zlého
vyhnal někdo z posedlého.
A používal jméno tvé!
Tak v tom mu, Pane, zabraňme!
Učedníkem tvým přec není,
musel dostat poučení.
"Jene, není třeba bránit,
čin v mém jménu nelze hanit.
Se mnou, kdo zázrak udělá,
dobré svědectví o mně dá.
Proti nám, kdo není jistě,
je s námi a je to čisté.
Třeba jen vám číše vody,
pro mé jméno není škody.
Když udělá to mile rád,
to za odměnu bude stát.
Ten, kdo však vede ke hříchu
ty nepatrné potichu...
pro něj lépe mlýnský kámen
do moře a s hříchem ámen.
Pravá ruka, když tě svádí,
usekni ji, ať neřádí.
Vždyť lépe nebe bez ruky,
než být v pekle a mít muky.
Noha, když tě špatně vede,
useklá zlo nedovede.
Jedna noha do života,
obě peklo a lopota. ...
26. neděle v mezidobí B, Mk 9, 38 - 43. 45. 47 - 48 - pokračování
To svůdné oko vyloupni
a do nebe se přehoupni.
Obě oči v pekle vidí
nehynoucí oheň lidí.
27. neděle v mezidobí B: Mk 10, 2 - 16
Otázku manželství otevřeme,
do úzkých Mistra snad dostaneme:
V manželství muž s ženou pospolu jsou,
může se snad stát, že se rozvedou?
"Co Mojžíš přikázal? Řekněte mi."
Muž smí ženě dát list rozlukový.
"Pro tvrdost srdce dal vám příkaz tak,
při stvoření tomu nebylo však.
Jak muže a ženu stvořil je Bůh,
jeden pro druhého jsou jako vzduch.
Proto muž opustí rodiče své,
k ženě se připojí své jediné.
Od počátku ten plán byl zaveden,
že nejsou tedy dva, ale jeden.
Co stvořil Bůh, člověk nerozlučuj,
Božími zákony se vyučuj."
Učedníky také to zajímá,
proto jim Pán doma odpovídá:
"Muž ženu opustí, vezme jinou,
smilstva se dopustí svoji vinou.
Rozvede-li se žena s mužem svým,
s jiným je ve vztahu cizoložným." ...
27. neděle v mezidobí B: Mk 10, 2 - 16 - pokračování
Matky nesou děti k Ježíšovi,
aby jim požehnal život nový.
Učedníkům se to však nelíbí,
ukazují obličej nelibý.
Láska se přece tak nezalekne,
to Pána mrzí a hned jim řekne:
"Nechte děti za mnou, nebraňte jim,
patří jim místo v království Božím.
Nepřijmout království jako dítě
znamená nevejít tam určitě."
Do svého náručí klidně je bral,
na ně ruce vkládal a jim žehnal.
28. v mezidobí B: Mk 10, 17 - 30
Mistře dobrý, poradíš,
jak dosáhnout nebes říš?
"Proč mi říkáš: dobrý jsem?
Dobrý je přece jeden.
Přikázání Boží znáš,
dobře, že je zachováš."
Od mládí jsem zachoval,
co mám, tedy, dělat dál?
S láskou na něj pohleděl,
odpověď náročnou měl:
"Jedno, mladý, schází ti:
svůj majetek rozdati.
Poklad v nebi budeš mít,
jen se s chudým rozdělit."
Mladík je však zarmoucen,
majetek měl mnoho cen.
Učedníkům řekl svým:
"Potíže jsou s bohatstvím.
Ten, kdo má moc bohatství,
těžko vejde v království.
Uchem jehly velbloud snad,
než bohatý, který pad."
Netuší bratři však:
Kdo může být spasen tak?
"U lidí to nemožné,
pro Boha jest vše možné."
Řekl Petr v tu chvíli:
My jsme vše opustili.
Když dál s tebou půjdeme,
co z toho mít budeme?
...
28. v mezidobí B: Mk 10, 17 - 30 - pokračování
"Ten, kdo opustil svůj dům
skrz mne, evangelium,
ten sto krát víc dostane,
již nyní to dostane.
Pronásledování přec
nepokazí tuto věc.
Uchová duši čistou,
v budoucnu věčnost jistou.
První budou poslední,
s posledními zamění."
29. v mezidobí B: Mk 10, 35 - 45
Jakub s Janem za Pánem:
Mistře, prosím, něco chcem.
"Tak, co chcete udělat?"
V slávě chcem u tebe stát...
po pravici, levici,
co na to můžeš říci?
"Nevíte, co žádáte,
na mě toto vkládáte?
Pít kalich to můžete,
ve křtu jistě budete.
Čeká vás ponoření,
avšak v mém oslavení,...
jak se místa obsadí,
nezajistím pořadí.
Kdo vpravo či vlevo snad,
to má přece jistý řád.
Moje věc to přec není,
ta (místa) mají připravení."
Deset bylo naštvaných,
Pán se zastal tedy jich:
"Vládci vládnou dost tvrdě,
tu svou moc nesou hrdě.
Mezi vámi nechci tak!
Velký, ať je sluhou však.
První, ať je otrokem!
Já jsem přišel sloužit všem.
Za všechny dám život svůj,
na to každý pamatuj."
Malá úprava k 29. v mezidobí B
...
Kdo vpravo či vlevo snad,
to má přece jistý řád.
(Moje věc to přec není,
ta (místa) mají připravení.)"
Má věc to není jistě,
připravte srdce čisté.
...
na svátek sv. Lukáše (18.10.) je stejné evangelium jako na sv. Cyrila a Metoděje - Lk 10, 1 - 9
Dva a sedmdesát je učedníků,
"Žeň hojná je, na ni málo dělníků.
Pána žně proste, ať úroda roste.
Ať úroda roste, tak proto proste.
Vás před sebou posílám vždy dva a dva,
abyste šli všude tam, kam půjdu já.
Posílám vás jak ovce mezi vlky,
bez měšce, opánků a žádný plky.
"Pokoj vám," řekněte jim, když pozvou vás,
o Božím království tam říkejte zas.
Tam jezte a pijte vždy, co vám dají,
vždyť dělníci na svou mzdu nárok mají.
Též tamější nemocné uzdravujte
a o Božím království jim zvěstujte."
30. neděle v mezidobí B: Mk 10, 46 - 52
Slepý Bartimaios k Pánu volá:
Smiluj se nade mnou, Synu Boha!
Křičeli na něj však, aby mlčel,
ještě víc k Ježíši tedy křičel:
Synu Davidův, slituj se ke mně!
I řekl Pán: "Přiveďte ho ke mně!"
Buď dobré mysli, vstaň, volá tě Pán!
"Co chceš, abych pro tebe udělal?"
Mistře, ať vidím, chci tě uvidět!
"Víra tě zachránila, staň se hned!"
Ten jeho zrak se ihned uzdravil,
tou cestou šel hned za ním plný sil.
Sv. Šimon a Juda, 28.10.: Lk 6, 12 - 19
Ježíš se na horu odebral,
celou noc s Otcem rozmlouval.
Ráno učedníky zavolal,
z nich těchto dvanáct povolal.
Šimona Petrem pojmenoval,
bratra Ondřeje též jmenoval,
Jakuba, Jana, Filipa dál,
Bartoloměje, Matouše zval,
Tomáše, Jakuba druhého,
Šimona, Horlivce zvaného,
Judu, jež bratr Jakuba byl
a Jidáše, jež Krista zradil.
Pán pak sestoupil na rovinu,
všichni čekali v tu hodinu,
zástup z Jeruzaléma, Judska,
z kraje Tyrska a též Sidonska.
Přišli, aby ho uslyšeli
a také by se uzdravili.
Uzdraveni byli také ti,
jež klátili duši nečistí.
Každý se snažil dotknout se ho,
veliká síla vyšla z něho.
Ta síla všechny uzdravila,
k správnému cíli obrátila.
Dnes (23.10.) jsem se brzy nad ránem probudil (2:30) a napadl mě Otče náš, tak jsem si ho hned poznamenal, abych ho nezapomněl.
Mt 6, 8 - 13
(Jako oni nebuďte,
Otec ví, oč prosíte.
Tu modlitbu já vám dám,
to říkejte, povídám:)
Ó, Otče náš na nebi,
tebe můj duch velebí.
Posvěť se, ó, jméno tvé,
přijď království nebeské.
Vůle tvá, ta vždy se staň,
nebe, zemi taky chraň.
Chléb náš ten dnes, každý den,
dávej nám, buď veleben.
Naše viny odpusť nám,
jak my druhým, tak ty nám.
Neuveď v pokušení
nás, chcem zlého zbavení.
(Bohu patří království,
moc i sláva, vítězství.)
Všech sv., 1.11.: Mt 5,1-12 (z 18.10.)
Za zástupy na horu vystoupil Pán,
s učedníky byl a učil je pravdám:
"Blahoslavení jsou ti v duchu chudí,
jim Boží království, je neochudí.
Také plačící jsou blahoslaveni,
neboť jim se dostane potěšení.
A tiché blahoslavit budeme též,
ti zemi za dědictví dostanou, věř.
Kdo hladoví, žízní k spravedlnosti,
ti nasyceni budou do sytosti.
Blahoslavení všichni milosrdní,
milosrdenství dojdou, se spolehni.
Šťastní jsou ti, kdo čisté srdce mají,
že tak Boha uvidí, se dočkají.
Že tvoří pokoj, jsou blahoslavení,
Božími syny budou jmenováni.
Ten, kdo pro spravedlnost trpí jistě,
ten nebeské království získá čistě.
Blahoslavení, kdo zlo dál snášíte
a kvůli mě vše to tak vytrpíte.
Radujte se, jásejte, odměnu mám,
a v nebeském království v hojnosti dám."
31. neděle v mez. B: Mk 12, 28 - 34
Učitel zákona otázku dá:
Které přikázání prvenství má?
Odpověď Pána je ze Zákona,
jednoduchá jakou každý žid zná:
"Slyš, první přikázání toto jest:
Hospodin jediný, mu patří čest!
Miluj ho z celého srdce svého
srdcem, duší, myslí, silou z tvého.
Vždy dávej mu to, co nejlepší máš.
Slyš Izraeli! Vždyť toto tak znáš.
To druhé přikázání jasně zní:
Tak jako sebe miluj i bližní.
Vězte, nejsou větší přikázání,
než tato, co vedou k milování."
Správně, Mistře, jsi mi odpověděl,
o tom příkazu lásky jsem vždy věděl.
Hospodin jediný nade všemi,
mít rád bližního je vhodné velmi.
Než oběť či dary Bohu dané,
víc je naše srdce odevzdané.
Na tu rozumnou řeč učitele
mu řekl Pán Ježíš velmi směle:
"K Božímu království nejsi dalek."
Dalšího ptaní se každý zalek.
ze 7.11./ 32. neděle v mezidobí B: Mk 12, 38 - 44
Do srdce se krásně píše
slovo Boží od Ježíše:
"Zákoníků varujte se,
mají rádi to, co nese:
Dlouhé řízy a pozdravy,
přední místa a oslavy.
Vyjídají také vdovy.
Modlit se prý budou! Kdo ví?
Za to soud je stihne jistě,
nemají tak srdce čisté."
K chrámové pokladnici šel,
důležitost nám říci chtěl.
Tam peníze se dávají,
bohatí problém nemají.
Klidně peněz hodně dají,
maj se přece jako v ráji.
Jedna chudá vdova dala
jen dvě mince, cena malá.
Zavolal své učedníky,
v duchu řekl ženě díky:
"Tato vdova dala více,
než ti všichni - a to sice...
oni dali, co jim zbylo,
ona všechno, nic nezbylo,...
celé svoje živobytí
dala Pánu, jenž ji sytí."
ze 7.11. / Posvěcení Lateránské baziliky, svátek 9.11.: Jan 2, 13 - 22
Velikonoce, svátky židů,
v Jeruzalémě mnoho lidu.
Již blíží se ten sváteční čas,
Ježíš k Jeruzalému jde zas.
Tak, jako vždycky navštívil chrám.
Prodavači prodávali tam:
Ovce, holuby a též býky,
našel tam i směnárníky.
Hned z provazů důtky vyrobil
a na ně se velmi rozzlobil.
A z chrámu rychle uháněli,
i ten dobytek proháněli.
Zpřevracel stoly směnárníkům
a také řekl prodavačům:
"Dům Otcův, to není tržnice,
nedělejte to tady více!"
Učedníci z Písma vzpomněli,
jistou pasáž na mysli měli:
Horlivost pro tvůj dům v mysli mám,
pro Boží místo, pro Boží chrám.
Židé mu na to namítali,
proč to smí dělat, se ho ptali.
Jakou má na to on pravomoc,
toto si dovolil příliš moc.
Jakým znamením nám dokážeš,
...
Posvěcení Lateránské baziliky, svátek 9.11.: Jan 2, 13 - 22 - pokračování
že to smíš dělat, ukážeš?
"Tak tedy rozbořte tento chrám,
za tři dny postavím ho já sám."
Šestačtyřicet let stavili,
tento chrám, že bys měl za chvíli?
Pán však o chrámu svého těla
říkal jim tato slova smělá.
Až nastalo ono vzkříšení,
učedníci měli prozření:
Připomněla se jim tato věc,
proto ji zažili nyní přec.
Co tím chtěl říci, došlo jim též,
uvěřili Písmu, i ty věř.
33. neděle v mezidobí: Mk 13, 24 - 32
Svým učedníkům dnes říká Pán
o posledním dni, jež není znám:
"V těch dnech soužení velké bude,
slunce zatmí, měsíc nebude
a z nebe budou padat hvězdy,
svět se zachvěje právě tehdy.
Lidé uzří syna člověka,
přijde z nebe sláva veliká.
Andělé budou pak posláni,
vyvoleným dají pozvání.
Ze všech čtyř světových stran přijdou,
od země po nebe tam budou.
Víte to, jak u fíkovníku,
když má listy, je léto v mžiku.
Až uzříte, že se to děje,
víte, jste blízko té naděje.
Pokolení to všechno nepomine,
dokud to všechno nenastane.
Nebe a země, ty pominou,
ale má slova nepominou.
O tom dni a o té hodině
neví nikdo, též andělé ne.
Ani Syn o tom nemá zdání,
jen Otec Jeho bez ustání.
z 11.11. / Sv. Ondřej, svátek 30.11.: Mt 4, 18 - 22
U Galilejského moře Pán
tam první své učedníky zval.
Hned uviděl sourozence dva,
dělali, co rybář dělat má.
Byl to Šimon, pozděj zván Petr
a také Ondřej, jeho bratr.
S naléhavostí hned řekl jim:
"Rybáři lidí vás učiním.
Následujte mne, pojďte za mnou,
neukážu vám cestu snadnou."
Šli za ním, sítě tam nechali,
Ježíše hned následovali.
Nedaleko jsou další bratří,
spravují sítě, jak se patří.
Zebedeus otec jejich byl,
Pán Jakuba, Jana oslovil.
Ježíše hned následovali,
loď i s otcem zanechali.
Slavnost Ježíše Krista, Krále, cyklus B: Jan 18, 33 - 37; tento úryvek z pašijí:
Pilát se teď vrátil do budovy,
Ježíše předvolal, ptal se slovy:
"Ty jsi židovský král?" Pán odpověď dal:
"Řekli ti jiní či říkáš to ty sám?"
"Copak jsem žid, dal tě sem tvůj lid.
Čeho, tedy, měl ses dopustit?"
Ježíš na to řek: "Ze světa není
moje království, to srdce mění.
Kdyby ono ze světa mělo být,
přátelé by se mohli postavit,
nebyl bych takto vydán židům.
Mé království zde nemá svůj dům."
Pilát se ho dál otázal:
"Ty jsi tedy přece ten král?"
Pán na to: "Ano, král já jsem,
jsem právě proto narozen,
abych o pravdě vydal svědectví,
kdo z pravdy je, slyší to poselství."
Slavnost Ježíše Krista, Krále, cyklus A, viz https://vvrh.signaly.cz/1811/ke-sv-anezce-ceske
Slavnost Ježíše Krista, Krále, cyklus C: Lk 23, 35 - 43 - tento úryvek z pašijí:
Rozdělen losem byl jeho šat,
lid stál, díval se, začal se smát:
"Jiným pomohl, sám sobě se též snaž,
jsi-li vyvolený Boží, Mesiáš!"
I ti vojáci trápí, Pane, tebe:
"Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!"
Octa mu dávali. Nad nápis stál:
"Toto je, toto je ten židovský král."
Rouhal se mu i zločinec na kříži:
"Jsi-li mesiáš, hezky bez potíží
zachráníš sebe a nás též,
když všechny lidi miluješ."
Druhý ho však tam poučil:
"Tys dostal, co sis zasloužil.
Boha ty se nebojíš?
Stejný trest si vytrpíš.
Za zlo my jsme odplaceni,
jeho vina žádná není.
Ježíši, na mě pamatuj též,
až ve svém království usedneš."
"Amen, amen, pravím ti,
dnes budeš v mém obětí."
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.