Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Ke sv. Anežce České

12. 11. 2018 21:18

Vím, že má psací plodnost není poslední dobou nějak malá, dalo by se říct, že lámu osobní rekordy. Nedělám to však pro rekordy, ale proto, že mám, co psát a proč psát.

I ke sv. Anežce České se toho pro mě docela dost váže.Historie je to sice jen krátká.

1. Doma, ve Václavově, máme kapličku sv. Anežky České cca od r. 2002 (za podmínky, že dnešní den toho roku byl pátek). Ta má dnes, výročí svého posvěcení. Je to kaple v dolní části naši vesnice blízko kulturního domu a významná je tím, že je to nejmenší kaplička ve farnosti (dovnitř se vejdou max. 2 lidé a to ještě vzájemně utlačovaní) a byla posvěcena jako jediná nástupcem apoštolů (i farní kostel ve Svébohově byl posvěcen jen tehdejším zábřežským děkanem). Otec biskup Josef Hrdlička pak po sv cení kapličky slavil mši svatou v kulturním domě (do kaple sv. Václava bychom se tehdy kapacitně nevešli, je stavěna jen pro několik desítek sedících a navíc 1km daleko, zatímco v sále KD cca 500 lidí, což je dvou a půl násobek obyvatel vesnice a sál je kapacitně pro 350 sedících) a moc se lidem líbilo kázání, ve kterém mluvil o princezně, která si vzala chudobný šat.

2. Moje babička z maminčiny strany byla Anežka. Zda Česká nebo Římská, to nevím. V každém případě sv. Anežka byla z rodu Přemyslovců, jakožto i sv. Václav je z také z tohoto rodu a oba světci mají kapli v mé rodné obci, sic sv. Anežka tak nově, protože na jejím místě stála kaplička sv. Barbory o málo větší, než ta, co místo ni postavili. Předchozí kapličku totiž zrušila komunistická vláda s dobrým důvodem, že ořech už podrýval její základy. Proto, aby se tak nestalo i tentokrát, ořech pokáceli a postavili kapličku sv. Anežky, protože je taky patronka spolků.

3. Na sv. Anežku v r. 2005 jsem dostal dekret od otce arcibiskupa Jana, že jsem pastoračním asistentem farnosti Drahotuše, což jsem dosud. V Drahotuších na bočním oltáři Panny Marie Bolestné máme sochu sv. Anežky České. Mám velice rád svaté a ještě více české patrony a snad nejvíce sv. Vojtěcha. Kdybych měl volit českou světici, ženu, tak z dobrých důvodů volím právě sv. Anežku Českou i pro její žívot nejen podle kázání o. biskupa Josefa Hrdličky.

4. Anežkou Českou začala Sametová revoluce. Tehdy jako 11 letému chlapci mi to moc neříkalo. Dnes, když už to mnozí dospělí nepamatují mi to říká daleko více. Se jménem Anežka jsem se zas tak moc často nestýkal. Jedinou Anežku jsem znal svou babičku a pak ještě jednu babičky z naší vesnice, která se, než zemřela, o tu novou václavovskou kapličku s láskou starala.

5. Také mám jako koníček sbírat obrázky svatých a dneska jsem s uvědoměním, že má Anežka svátek vymaloval obrázek sv. Anežky také pro jednu Anežku, kterou učím náboženství a v rámci biblického veršování zhesloval evangelium, které církev ve společných textech ke sv. Anežce nabízí. Vychází z Mt 21, 31 - 46, vypráví o posledním soudu a stejný text církev nabízí pro Slavnost Ježíše Krista, Krále v nedělním cyklu A:

 

O posledním soudu poslyšte,

Ježíšova slova vyslyšte:

 

Přijde ve slávě Člověka Syn

a andělé všichni spolu s ním.

 

Hned posadí se na trůn slavný,

nebude chybět národ žádný.

 

A jedny od druhých oddělí,

na ovce a kozly rozdělí.

 

Ovce posadí po pravici

a kozly zase po levici.

 

Tu řekne král těm po pravici:

Pojďte, vy moji služebníci!

 

Požehnaní od mého Otce

jste zde v království, milé ovce.

 

Od stvoření je připraveno

tak, jak bylo vám zaslíbeno.

 

Měl jsem hlad, najíst jste mi dali,

mou žízeň vodou odehnali.

 

Na cestě jste se mě ujali,

nahotu mou jste přikrývali.

 

Nemocného jste navštívili

a za vězněm jste taky byli.

 

Spravedliví mu hned odpoví:

Jak to konali, to nepoví.

 

Řekni nám, pane, kdy to bylo,

to, co se tobě zalíbilo?

 

Kdy jsme tě uviděli o hladu,

jídlem pozvedli tvou náladu?

 

A kdy jsi ty, pane, žízeň měl,

kdy jsi od nás, pane, napít chtěl?

 

Kdy jsme tě viděli na cestě

a ujali jsme se, pane, tě?

 

Kdy jsme tě viděli nahého,

oblečení dali čistého?

 

Pane, kdy jsi byl ty nemocen,

či vězeň, ten, jenž byl navštíven?

 

Král na to krásnou odpověď dá: 

V těch potřebných přece byl jsem já!

 

Jeden, i ten nejposlednější

pro mě, pro vás byl nejpřednější.

 

Vždyť cokoli jste udělali

každému z bratří, mě jste dali.

 

Pak řekne i těm po levici:

Pryč ode mne, vy výtečníci!

 

Ohnivý žár je již připraven,

z království hned pomažete ven!

 

Za ďáblem, padlými anděli,

co měli konat, to nechtěli!

 

Měl jsem hlad, najíst jsem nedostal,

žíznivého jste poslali dál.

 

Bez pomoci jsem byl na cestě,

nahotu snášet musel nechtě.

 

Nemocen jsem byl, věznili mě,

těžko bylo vám navštívit mě!

 

Oni však na to nemaj stání,

ptají se ve svém naříkání:

 

Kdy jsi hladov byl a žízeň měl,

na cestě, nahý, pomoci chtěl...

 

Nemocen či též ve vězení

nebyl jsi hoden navštívení?

 

Odpověď k nim teď byla krátká:

Amen, Amen, pravím vám zkrátka:

 

Cokoli jste neudělali,

ty poslední vždy zanedbali,...

 

neudělali jste pro mne ani,

s nikým neměli smilování.

 

Ti pak se věčně trápit budou,

a  rozžhaveni v pekle nudou.

 

Spravelivým však žití věčné

ve slávě Boží nekonečné!

 

 

Zobrazeno 161×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio