Dovolím si otevřít už velice starý článek a k mému pokoření pokorně sděluji, že je to velice bolestivé, o čem budu psát, snad mnohem lepší je za to se pomodlit. Navazuji tak bolestivé téma: https://vvrh.signaly.cz/1005/tezka-zpoved
Každá zpověď je jiná.
Tentokrát jsem se přistihl, že jsem při zpovědi "natahoval moldánky", když jsem měl vyslovit hřích, který je pro mě těžký, který se dotýká mého srdce víc, než mnohé jiné, ale zachovejme zpovědní pořádek, tedy tajemství, a je důležité to tajemství skutečně naléhavě zachovat, ne tolik kvůli mě.
Nedostal jsem v té zpovědi těžké pokání, ba naopak velmi prosté.
Co mi z té zpovědi však vyplynulo je tak silné, že na tom závisí strašně moc trápení a že pokud s tím nic neudělám, hrozí výbuch vážnější než Nagasaki či Hirošima nebo Černobyl.
Nejsem žádný katastrofik, ale to, co prožívám teď zavání katastrofou a bez míry lásky se to katastrofou zřejmě i stane.
Možná si teď milý čtenář říká, že jsou to emoce a zcela logicky má pravdu.
Jak moc toužím po tom, aby Kristus, který spí, uklidnil tuto bouři.
A to chci teď vložit také do modlitby.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.