Zas v Kostnici

Nikoli v té, kde upálili Mistra Jana Husa, ani v té u Kutné Hory, kde jsme byli s ministranty loni, ale v Rožnovské, kde už 3. sezónu dělám kustoda, jak o tom: https://vvrh.signaly.cz/2306/budu-slavny-kustod

Právě končí první výstava. Otec Pavel ocenil krásné prostředí, v němž pracuji. Na té poslední výstavě s názvem "Pouto" jsem tuto práci vykonával 2x, kdy po 1. přišlo za 6 hodin 55 návštěvníků, vč. mě, jakožto prvního návštěvníka, i když služebně a po druhé za stejnou dobu jen 36.

Je to poklidný čas a pro mě také čas krásného rozjímání, kdy při službě stihnu dát celý růženec a ještě obsloužit více lidí, než chodí ve všední den na mši svatou. Při každé z těch služeb jsem zachytil známé, kteří se zájmem si výstavu prohlédli, nikoli kvůli mě, já jsem tam jen hlídač a případně průvodce.

Včera byl první pátek a tak jsem si uvědomil ještě jednu věc. Před tím totiž jsem navštívil jen jednu nemocnou, víc bych jich ani nestihl, proto jsem to otci Pavlovi tak říkal. Byla to moc krásná návštěva. Dost mě mrzelo, že jsem dostal směnu, přestože jsem mezi požadavky měl, že první pátky ne, ale nakonec bylo dobře, že jsem dostal tu službu právě o prvním pátku a mohl jsem si užít jak jedné krásné intenzivní návštěvy, tak také lidi, kteří se zastavili na výstavu či které jsem taky aktivně pozval a většinou mé pozvání využili.

Čas, který jsem prožíval při své práci měl očekávání, že jsem se těšil, neměl únavu, ale pocit, že jsem prožíval čas jako čas věčnosti, kdy doba, že jsem si šel pořídit svačinu byla dlouho od začátku a konec směny byl naráz za strašně rychlou dobu a při tom jsem mohl prožít 6 hodin "nudy", nikoli však nudy.

Tak, až to natočím, tak tu bude krátký video a další díl bude pokračovat další výstavou, která započne na sv. Jindřicha, ještě ju musím prozkoumat, ať vím jak a co provázet a na co se vlastně těšit, když díky jiné krásné akci, na kterou se těším přijdu po prvé jako kustod o vernisáž výstavy, neboť budu na cestě z ministrantského putovního tábora, který si dnes hodlám připravovat.

Tak jsem našel další výstavu, kterou budu provázet: https://www.tka.cz/program/2023/07/pawe-warcho-rysunki-kresby

Musím si to, tedy, pořádně prozkoumat, protože to bude první výstava, kde nebudu moci být účasten na vernisáži, leda bych předčasně opustil ministrantský putovní tábor, což bych nechtěl. 

Vernisáž té výstavy je ve čtvrtek 13.7. v 17:00, kolegové kustodi se s autorem setkají již v 16:00, pro mě to bude první výstava, kterou budu provázet, aniž bych byl před tím na vernisáži. Bude to jistě dobré provázení, s tím háčkem jako u poslední výstavy před tím, že se, ale tentokrát vůbec neuvidím s autorem. 

Osobní prožitek autora z nachystané výstavy a přímé otázky k němu jsou pro kustoda k nezaplacení, protože pak mnohem více ví, co je za tím. Právě u té předchozí výstavy Bereniky Ovčáčkové mě toto docela hodně chybělo a tak jsem Kostnici pár krát navštívil jako návštěvník, abych se sám nechal provést svými kolegy.

Tentokrát asi tu možnost mět moc nebudu, protože jsem se osobně nabídl, že hned první den po vernisáži mohu. Takže všechno musím nějak nastudovat přes internet. Každopádně na směnu se už teď těším.

Tentokrát se tedy prostřednictvím umělce podíváme přes Kostnici do Osvětimi. Jak se ukázalo, je velká škoda, že jsem neviděl osobně autora výstavy. Měl bych asi hodně otázek, prostřednictvím videa však jsem schopen poskytnout jen takový začáteční postřeh, dá-li se to tak nazvat. Časem se tedy spustí další video. Pak, až budou všechny letošní výstavy, spojím ta videa v jedno, bude to asi praktičtější.

Takže 2. výstava už proběhla, téma bylo trochu náročnější, ale také velmi hluboké. Musím říci, že jsem dostal podobnou zkušenost, jakou měl sv. Jan M. Vianney, že když se člověk modlí, není žádná chvíle dlouhá. Návštěvníků bylo tak nějak spíše trochu méně, než výstavu předchozí. Jak se tak dívám po svém You tube, mohl bych zachytit celou svou historii kustodského řemesla v Kostnici. 

Některé pocity letos jsem zachytil při krátkém videu, ale obecně platí, že pro mě je to práce náročnější, když chodí málo lidí a v té malé galerii je to dáno často podle počasí - když moc prší, tak přirozená zeď a když je moc vedro, tak jsou všichni raději u vody a nikdo nechodí taky, i když v té galerii je dá se říci teplota stálá.https://www.youtube.com/shorts/jGsUFwil8i8

Všimnul jsem si, že shorts, ač je na You tube, nedá se dát jako médium na Signálech, což je trochu škoda.

Také jsme měli společné setkání kustodů, což je další věc, že vlastně jsme se pořádně neznali, protože při službách se míjíme a právě na 2. výstavě při otevření byli pouze 2 z nás. Mě osobně obzvláště v této výstavě chybělo, že jsem neviděl autora, ale udělal jsem si z toho přednost, že jsem mohl na jeho autoportrétu ukázat, že věřím tomu, že autor vypadá přesně tak, jak se namaloval, o čemž svědčí i ostatní jeho obrazy ve své detailnosti.

Mezi tím vším přišla i pozvánka na další výstavu, na kterou se mohu těšit už teď, vždyť jen už ta pozvánka na vernisáž vypadá velmi lákavě a objevovat jiné světy bude zajisté to, co mě bude na té výstavě Barbory Dohnalové bavit - není to jen černá, bílá a zlatá, bude tam hodně barev a mezi tím vším i má oblíbená oranžová, která krásně ze zmíněné pozvánky vyplívá:https://www.youtube.com/shorts/6f0di1wTZco

Takže v pátek 25.8., když slaví svátek Radimové a původně byl i svátek sv. Radima, v 17:00 začne další vernisáž a pro mě práce kustoda bude po prvé pokračovat i přes září.