Růženec s kmotřencem

Tak dnes dopoledne se slavilo v Zubří biřmování. Byla to velká chvíle i velká událost. Stal jsem se opět kmotrem, jak se tu o tom píše. Zatím to bylo takové svým způsobem nejrychlejší kmotrovství, protože ještě jsem nikdy nebyl jako kmotr a ministrant v jedné osobě.

Bylo s tím mnoho krásných zážitků, jak o tom píši v článku předcházejícím o chystání ministrantů. Opravdu Duch svatý vanul a k mému kmotřenci mě zavanul na poslední chvíli, kdy jsem si při liturgii uvědomil, že je právě ten čas, kdy bych měl vložit nad svého kmotřence svou pravici.

Po pravdě řečeno jsem však uzřel včas bratra ceremonáře Martina, který též vyčkával na svého kmotřence a tu jsem si sám uvědomil, že vlastně mám ten samý čestný úkol a můj kmotřenec už je skoro u biskupa.

Po slavnosti a následném obědě jsem se rozhodl oslovit svého kmotřence k setkání, protože před mší svatou jsem měl moc starostí, že jsem ho nestihl vidět, při mši svaté jsem přišel jen na tu "kmotrovskou chvilku" a po mši svaté už jsem ho v kostele nenašel a pak jsem šel na společný oběd s otcem biskupem, kněžími, jáhny a významnými představiteli města.

Pak, když se to shromáždění rozpustilo, naráz zavládlo přesně to ticho po akcích, které nemám moc rád a tak jsem zvednul telefon a oslovil svého kmotřence. A bylo to hned. Do několika minut byl na faře, jeli jsme se podívat na včelky, pak poseděli na faře a nakonec jsme společně ještě poseděli na faře a pak s dalšími příchozími členy společenství sdíleli zážitky z biřmování.

Tentokrát jsem nešel na spolčo, protože posezení s mým kmotřencem pro mě bylo důležitější a navíc duchovních aktivit za celý víkend už jsem měl přemnoho. Jen jsem se zmínil, že ještě potřebuji "hodit růženec" a slovo dalo slovo a modlili jsme se společně a rozjímavě růženec. 

To jsem ještě u předchozích kmotrů neměl, abych v den udělení svátosti se tak vroucně sešel ve společné modlitbě. Přál bych vám ten růženec!

Možná běžnému čtenáři to přijde jako obyčejný příběh, ale mezi kmotrem a kmotřencem vzniká celoživotní pouto, které se modlitbou den ze dne více upevňuje, i když to občas tak vypadat nemusí. 

Ale kmotr je svědkem Božího zázraku s blízkým člověkem.