Jdu volit ztracený ráj

Většinou články o volbách řadím do rubriky "jen tak", ale začínám si uvědomovat, že by to chtělo asi vlastní rubriku, když počet článků na blogu se mi blíží k 600, tento je podle toho počítání 599.

Záměr napsání tohoto článku je vlastně moje osobní podpora 2. kola voleb do senátu ČR. 

Volby pro mě dopadly, že dopadly, co se dá dělat. 

Co se ovšem týče voleb krajských, KDU-ČSL je na tom slušně, očekával bych však výsledky slušnější a doufám a modlím se za to, aby situace byla ještě příznivější, neb vláda současná nás trýzní víc, než musí a vymlouvá se na koronavirus (který ovšem opravdu reálně řádí, ne že bych to chtěl podceňovat!).

A pan prezident je takový, že klidně nechá trýznit celý národ, jen když on sám se má dobře, což je pro národ zcela jednoznačně špatně, ale to už tu opakuji moc krát, že současný prezident je jako zrádce ČR, ale to není trestné, sám si to demokraticky zvolil, já jsem mu nikdy hlas nedal.

Včera jsem se podrobněji díval na výsledky voleb, rozhodl jsem se jít i do druhého kola a podle strategie zvolit opravdu známého, sice jen z pověsti, ale dobré pověsti, který nekandiduje za nic špatného. 

On totiž každý kandidát je zodpovědný i za názor, který si nese se stranou, za kterou kandiduje. Kandiduje -li někdo za KSČM (to můžu psát proto, že nikdo takový v aktuálních volbách není), může být jak chce dobrým politikem či člověkem, ale zastává-li se této (či jiné extrémní strany, netřeba je jmenovat), je kandidátem zcela nevolitelným a můj hlas nedostane a to tak, že nikdy. 

Ostatní voliči pak si to musí srovnat ve svědomí, dostane-li se jejich nezodpovědný favorit na místo, na které kandiduje.

A tak, ač Ztracené ráj zní nekřesťansky, vím, že to pro mě není volba mezi dvěma zly, ale mezi dobrem jako dobrem a zlem jako zlem, protože je jasné, že politika současná je nepříznivá a kdo kandiduje za vládnoucí stanu, která je za to zodpovědná, nedopouští se dobrého. 

Ale toto nemá být kázání o morálce, jen své vlastní osobní doporučení k volbám, k odvaze jít i do druhého kola, i když můj favorit dostal košem.

Do příště si však myslím, že by bylo vhodné, aby demokratická politická strana (nedemokratické, ať si dělají, co chtějí) volila takové kandidáty, kteří mají víc než 100% naději se prosadit, aby zbytečně neztrácela mandáty, ale vždy získala a aby zbytečně neobtěžovala svoje voliče jít volit 2x. 

Jedna z mých volebních zásad je, aby volená strana či kandidát měli pravděpodobnost hraničící s jistotou býti zvoleni. 

Na svého favorita jsem si i vsadil, že nebudu muset po druhé vážit dalekou cestu, že získá více, než 50%, takže mě hluboce zklamalo, když sic 3., ale nezískal ani 20% a dokonce ne ani 10 000 hlasů. Nešlo o špatný výkon, nebylo to fiasko a myslím, že naděje do dalších voleb je veliká i tak!