Byl jsem dotázán přímým dotazem, "jak se daří na faře v Drahotuších?"
Přímý dotaz na mě si zaslouží přímou mou odpověď jakožto pastoračního asistenta v rámci toho, co prožívám:
Ahoj ...,
velmi poklidně. Skoro nikdo nás nenavštíví, práce sice máme dost, mohu se věnovat víc studiu, ale přiznám se, že k tomu zas nemám dost motivace, když nevím, jak to se studiem bude.
Takže momentálně sic zdravý, chovám se podle nařízení vlády jako nemocný, dokonce ani nevím, jestli v neděli půjdu na mši, když bude pro 15 lidí, protože chci soucítit solidárně s věřícími, kteří celou dobu nemohli, zatímco já jsem byl na mši svaté skoro každý den.
Mše svatá je úžasná věc, tím víc nad tím žasnu, i když jsme v kostele skoro sami a proto je dobré ji popřát i druhým a sám se obléci do touhy po mši, abych pak v plné radosti se mše svaté účastnil, když už bude zase řádně pro všechny.
Nadpis je z vtipného obrázku z facebooku, kde je losovací osudí Sportky s komentátorem a bublinou obsahující větu z nadpisu. Docela to vystihuje situaci, jak se sice rozvolňují opatření, ale jak těžké je rozhodnout o tom, kdo bude tím opatřením zvýhodněn.
Jinak máme v zemi i několik farností, kde po uvolnění opatření již mohou fungovat normálně, protože víc lidí tam stejně nechodilo ani před tím - napadají mě některá místa, kde působila Antiochia a také vlastní zkušenost i ze severních Čech, kde nedělní bohoslužby se pohybovaly jen k 10 účastníkům, někde to bylo "Pán s vámi se třemi."
Jo, tak takovou farností je třeba i Kostelec nad Černými Lesy, což je jinak hlavní město Českých luhů a hájů.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.