Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Z deskové hry celý tábor

11. 8. 2018 14:31
Rubrika: Tábory a akce

Možná z Antiochie či někdo z náboženství zná hru "Cestička do nebe." Tato hra s 57 různými políčky a očistcem, peklem a nebem provázela celý letošní tábor v Pohoři u Oder. Co se týče políček, tak obsahují sedmero hříchů, ctností, blahoslavenství a biblických výroků. Každé políčko většinou někam zavede a za 3 hříchy se dostává do pekla. Vysvobození z hříchu je jediné, odolat pokušení a z hříchu udělat ctnost. Kdo se dostane do nebe, může ostatním hráčům do nebe pomáhat, kdo zas do pekla, pomáhá ostatním do pekla. Je to takový boj mezi nebem a peklem.

V rámci tábora jsme si tedy udělali každý den s množstvím světců, ale také různé exkurze. Tábor jsme začali symbolicky na hřbitově a připomenuli si Kristovo zmrtvýchvstání, bez něhož by nikdo nemohl do nebe. Následujícího dne byla exkurze do pekla, pak podle výsledků dosavadních soutěží si děti mohli odhadnout kolik schodů musí vyjít do nebe do konce tábora. Po tom, co si v pondělí udělali atributy světců a korouhve si tedy vytvořili cestu do nebe. Po exkurzi do pekla jsme se bavili o svatých, kteří zemřeli mučednickou smrtí a jelikož jejich smrt byla celkem dramatická, každá skupinka uspořádala divadlo.

Třetího celého dne jsme využili k výletu na hrad Starý Jičín, cestou navštívili blízké poutní místo u Nového Jičína - Svinec a cestou zpět jsme využili počasí a zastavili se v Odrách na koupališti. Den byl dnem českých patronů, které ostatně skupinky měly ve svých názvech a proto jsme se vydali také na onen výlet. Mohli jsme si uvědomit, že naše země má spoustu skvělých světců, tedy těch, kteří se rozhodli natolik napodobovat Krista, že si je církev jista jejich nebeskou odměnou.

O čtvrtečním dnu jsme se bavili o světcích, kteří nezemřeli mučednickou smrtí, ale zcela přirozeně žili život s Kristem. Den měl být odpovědí na to, jak se stát svatým. Každá skupinka ze čtyř nachystala pro ostatní skupinky stanoviště na motiv nějakého světce. Velmi mě zaujalo stanoviště, kde si skupinka zvolila sv. Filipa Neriho a dala za úkol ostatním vč. vedoucích, kteří si také všechna stanoviště prošli, aby vytvořili náboženskou píseň rýmovanou se dvěma slokami. Jsem básnické střevo, jak ostatně ukázala pokladová hra následujícího dne, kdy děti měli rozhodovat mezi hříchem a ctností pouhým ano nebo ne. Byla -li jejich odpověď nesprávná, odklonila se jejich cesta jinam a šli do slepé ulice, kde jim bylo oznámeno: "Vaše volba špatná byla, skupinka teď zabloudila. Vraťte se zpět, čas je krátký. Nedělejte další zmatky." V boji o poklad už bojovali za poslední skupinku, která na začátku tábora vyhrávala mnohé soutěže a tak se odhadli, že potřebují do nebe mnoho schodků. Nakonec tábora však byly asi v polovině svého vytyčeného žebříku, zatímco ostatním už na poslední celý den chybělo jen málo a po vstupu do nebe mohli své body rozdávat a rozdávali velmi ochotně, takže i poslední skupinka měla v nebi jisté místo.

Ano, dnes tábor skončil a mě už se teď stýská. Podívejte se alespoň na střípky, které budou následovat (ne však ještě dnes, kdy článek vydám). Může to být dobrá inspirace.

Teď se můžete podívat na hru: 

https://www.signaly.cz/fotky/71873

Zde můžete shlédnout část druhé táborové mše:

A chcete-li, můžete si se mnou zazpívat, doporučuji upravený text:

 

 A to už bude vše, přátelé. 

Sdílet

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH) Farní tábor v Pohoři u Oder
Dětí z území našich farností bylo asi polovina z 20, nicméně byla trochu škoda, že bylo jen velmi málo z věřících rodin. V náboženství si občas hrajeme hru Cestička do nebe, která byla převedena do podoby našeho tábora „Jako v nebi.“ Myslím, že jsme si to celkem užili všichni a máme za co děkovat. Mohli jsme víc ukázat, jaká může být ta naše cesta do nebe. Díky všem za spolupráci. https://vvrh.signaly.cz/1808/z-deskove-hry-cely-tabor Vojta

Ferenc Cesticka do nebe je super. my jsme měli trochu jiné pravidla, do pekla se slo jen z pýchy...

Vojtěch Hýbl (VVRH) Ano, z pýchy, pokud se nevysvobodil, tak hned. Proto je pýcha červeně.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Upozorňuji, že až na táboře jsem nalezl chybu v opisu. Stala se docela závažnou, protože žádné políčko nemůže posunout k hříchu. Proto doporučuji, aby pokud si to hráč neuvědomí, se musel normálně vysvobodit z hříchu. Pokušení totiž často vypadá dobře. Když hráč políčko neposlechne, ať je mu odpuštěn nejbližší hřích, do kterého upadne, i kdyby to byla pýcha.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio