Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Společná setkání v týdnu modliteb za jednotu 2016

Křesťané z Litvy nachystali výborný materiál ke společným modlitbám týdne modliteb za jednotu křesťanů. Nosným tématem pro nás bylo "sůl země a světlo světa". Při vzájemných setkáních ve společné modlitbě jsme používali symbolů soli (i chléb, který se osolil nebo slané oplatky), světla (zapálená svíce) a Bible.

První naše setkání bylo u Evangelíků ve čtvrtek 14.1. večer s tématem, na které kázal P. Petr Utíkal "Odvalte kámen." 

Nedlouho potom, 19.1., jsem vyvěsil na Signálech fotoalbum z tohoto setkání ekumenické bohoslužby 2016, na které jsem včera, 24.1. po posledním společném shromáždění, doplnil všechny ostatní fotky. Nečekal jsem, že to už tak rychle (hned v prvním dni vystavení) bude mít své reakce, ale je dobře, že to na Signálech žije. Nicméně reakce byly kupodivu spíše negativní, že bychom to tak dělat neměli, že to katolíci dříve dělali lépe.

Já si však spíš myslím, že se společné modlitby zdokonalují právě na těchto společných setkáních a že hledáme konkrétní jednotu ne my sami katolíci, ale všichni společně. Ano, dříve to katolíci opravdu dělali, připravovali však půdu modlitbou proto, aby to mohlo růst ve vzájemnou modlitbu a vzájemná setkání a také k návratům či vstupu do církve, ač stává se a stávalo se také, že někteří odpadli či přešli do jiného spolčenství, možná, aby si zjednodušili víru či svědomí, ale to není na našem posouzení, nýbrž na tom, který jako jediný má právo soudit živé i mrtvé a jehož království je bez konce.

Špatné je v nádherných barvách psát o tom, co bylo dříve a v šedých barvách o tom, co se těď děje. Církev má své poslání směřovat k jednotě a toto poslání si plní nejprve modlitbou, pak také tím, co koná od hlavy až k patě.  

Další setkání jsme měli v pátek 22.1. u Církve Bratrské v Hranicích. To začínalo až v 18h, takže jsme se rozhodli hned na začátku zhasnout světla a rozsvítit si svíce na společnou modlitbu, což pro některé z nás mělo naprosto nezvyklou atmosféru a trochu jsem pochopil, že lucernarium je spíš katolické specifikum, sice přijímané, ale ostatními společenstvími málo praktikované - fakt nezvyklé. Za zpěvu písně "Před tebou, Pane, temno ztrácí sílu svou, noc odchází a den jasně září" to mělo tu pravou atmosféru. Na konci shromáždění se rozdával chléb, který si všichni mohli ochutit solí. Kázání se ujal brat Robert Kovats na téma: "Povolání být hlasateli radosti".

Společně se při modlitbách setkáváme již od r. 2006 s Církví československou husitskou, která má svůj kostel v Drahotuších, od r. 2012 z iniciativy tehdejšího pastoračního asistenta, dnes loštického faráře CČSH Vlastimíra Haltofa také s Českobratrskou církví evangelickou, která je již po dva roky administrována z Přerova, jelikož Pavlína je na mateřské dovolené; také s Církví Bratrskou, která má v Drahotuších, Hranicích a Slavíči své domky, v níž pomáhá sociálně slabým lidem a od r. 2014 také s Církví Adventistů Sedmého dne, která je administrována z Přerova.

V týdnu modliteb za jednotu se setkáváme u nás v kostele sv. Vavřince, u Evangelíků a v Církvi Bratrské a z důvodů povětrnosních podmínek se u Husitů v Drahotuších scházíme až v létě kolem sv. Cyrila a Metoděje, bratři Adventisté momentálně nemají svou modlitebnu, tak alespoň přichází mezi nás.

Poslední setkání bylo včera v Drahotuších a kazatel Josef Kubík dokonale rozebral všechna blahoslavenství v rámci tématu bohoslužby "Povolání hlásat mocné skutky Páně".

Kázání jsem mu osobně pochválil, byl jsem rád, že kázal u nás právě on a právě tak dobře za Adventisty, z nichž jeden z jejich kazatelů ještě na zábřežsku mě napevno upevnil v mé katolické víře, neb se při svém kázání tehdy dopustil velmi žalostného omylu ve výkladu (již nevím jakého, ale poznali to všichni i děti), za který se ihned omluvil, ale mě, tehdy kluka postpuberťáka tím už nepřesvědčil, neboť jsem měl o duchovních osobách mínění lidské neomylnosti ve věcech víry a mravů, které mě tím rozbořil, avšak pouze za duchovní jiných církví.

Po každém setkání bylo vždy pohoštění. Díky moc našim farníkům, že mě v tom nenechali samého, jelikož otec Radek onemocněl a že to docela hodně dobře nachystali, tak jsme se i u nás mohli sejít nejen u modlitby, ale prožít i pěkné společenství mezi sebou.

Dnes, když tento článek blogu píšu, je svátek Obrácení sv. Pavla, je to vrchol týdne modliteb za jednotu a když to dobře půjde, dám tu všechny ty bohoslužby na videu. Možná v našem kostele tomu bude hůře rozumět, ale můžete se tak spojit kdykoli v modlitbě.

Jelikož to však až tak dobře nešlo, video je sice ze svátku Obrácení sv. Pavla, ale na yutube se nahraje až během dneška (26.1.), tj. památka sv. Timoteje a Tita, biskupů, na které vložil ruce sv. apoštol Pavel a kteří jsou také svědectvím toho, jak rychle se v lásce šířila prvotní církev.

 

Jen tak pro přehled, kdo a jak se scházíme, tedy: 

Scházíme se v tomto ekumenickém složení + docházka na letošní ekumenické bohoslužby, příp. funkce (14.1. - ČCE, 22.1. - CB, 24.1. - sv. Vavřinec, Drahotuše): 
 
Církev římsko-katolická
 
P. Radomír Šidleja, farář Drahotuše (při ekumenické bohoslužbě u ČCE a v CB)
P. Petr Utíkal, farář Jezernice (při všech ekumenických bohoslužbách, u ČCE kázal)
Vojtěch Hýbl, pastorační asistent Drahotuše (při všech ekumenických bohoslužbách, u CB a v Drahotuších připravujíc pořad bohoslužby, u všech fotodokumentaci)
jáhen Jaroslav Strnadel, trvalý jáhen v Hranicích, bydlí v Drahotuších (tentokrát se nezúčastnil)
 
Českobratrská církev evangelická
 
Pavlína Lukášová, farářka Hranice, t.č. na mateřské dovolené (při všech ekumenických bohoslužbách)
Roman Lukáš, vojenský kaplan, bydlí v Hranicích (tentokrát se neúčastnil)
Marek Zikmund, farář Přerov, administruje Hranice (jen při bohoslužbě v ČCE)
 
Československá církev husitská
 
Robert Kovats, farář církevní obce Drahotuše se sídlem v Hranicích (omluven v ČCE, kázal v CB)
Vlastimír Haltof, farář Loštice (vykonává povinnosti v nové farnosti, těšíme se jeho letní účast v Drahotuších u CČSH)
Lucie Haltofová, farářka Litovel (běžně se neúčastní, nicméně rádi se setkáváme v jejich domácím a rodinném prostředí)
 
Církev bratrská
 
Ladislav Melkus, kazatel v Hranicích (účastní se všech bohoslužeb)
 
Církev Adventistů sedmého dne
 
Josef Kubík, kazatel v Přerově, administruje Hranice (účastní se všech bohoslužeb, kázal v Drahotuších)

 

Zobrazeno 638×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio