Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Hody v Ójezdě

Podobně jako vloni jsem byl v Rejcharticích na pouti k sv. Michalu, tak jsem se rozhodl i letos navštívit místo Antiochie právě při příležitosti hodů k Narození Panny Marie v Horním Újezdě.

Podobně jako vloni, viděl jsem na Antiochii nevídanou věc - plný kostel, ba dokonce v Ójezdě se do kostela ani všichni nevešli. Ale prý je to tam o hodech normální.

Podobně jako vloni, počasí bylo chladné, ba dokonce celkem silně poprchalo, ale na kole se dalo jet, tak jsem jel a bylo to dobré.

Čekal jsem větší poutní atrakce, ale co. Hody přece nejsou o atrakcích, stejně jsem se do nich neměl v úmyslu zapojit. Přišel jsem opravdu putovat za Antiochii a původně jsem po bohoslužbě chtěl jet na Sv. Hostýn, ale Panna Maria Svatohostýnská mi tím počasím řekla, že letos už jsem tam byl 3x, tak by to mohlo stačit, nic se nemá přehánět - to ne, ale proti svému plánu jsem zůstal v Újezdě a to až do večerních hodin, kdy už bylo rozumné jet zpět.

Tak jsem taky zjistil, jak rychle se dá zapomínat. Při příjezdu jsem pozdravil i mě pozdravilo spoustu lidí. Když jsem přišel do sakristie, hned jsem byl nadšený, že se Víťa ujal ministrování a povídal jsem si s ním, až po deseti minutách, když jsem si půjčoval ministrantské oblečení a poptal se pro jistotu, zda Kryštof je větší nabo menší, než já, abych mu oblečení nesebral, mi řekli, že Kryštof je tady. Asi jsem se musel červenat, ale věřím, že Kryštof si užil legrace, když jsem s ním celou dobu hovořil jako s Víťou a nějak mi po celou dobu neseděla podoba. Ale jinak dobrý. Pak jsem se ještě pro jistotu zeptal, kam mám jít vést průvod na začátku mše, protože jsem si nebyl jistý, jak jsme to o prázdninách dělali - a to uplynuly jen 3 týdny.

Mše svatá byla slavnostní ke cti Panny Marie. Kostel byl opravdu přeplněný, že kdybych se rozhodl neministrovat, jak jsem si to rozmýšlel cestou na kole, že jsem byl dost unavený už cestou samotnou, asi bych musel celou dobu stát a to bych byl ještě unavenější.

Při kázání jsem se chytil prosté myšlenky pana faráře: "Když chcete, aby vás někdo poslouchal, pořiďte si psa a ne Boha." Velice mě ta myšlenka nadchla.

Po mši sv. jsme se setkali s Tondou, který přijel až během mše a Ivča si nás vzala pod svá křídla a pozvala nás domů - má to tam docela hezký, a také na oběd. Po chvilce konverzace jsme se vydali projít poutní atrakce, pak přijel ještě Martin a ještě chvíli jsme se stavili u Ivči. Na pouti jsme potkali také mnoho známých a přátelských lidiček. 

Na závěr jsem zajel ještě ke kostelu pomodlit se alespoň desátek růžence za Antiochii a při tom jsem ještě potkal Verču a nechal od ní pozdravovat Víťu. Tak proběhly hody v Újezdě a hned v pondělí jsme pro Újezd připravili další mládežnickou akci v rámci celého děkanátu, neboť po Antiochii se začalo scházet na faře spolčo a to je velmi dobře.

Zobrazeno 645×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio