Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Čas na modlitbu růžence

Poslední dobou se musím hodně motivovat k modlitbě růžence. Čas bych řekl, že mám, ale zorganizovat si to, abych ho skutečně měl a jen tak tu modlitbu neodemlel, už mě připadá složitější.

Tak se muselo stát to, co se mi občas stává, že něco nemůžu. Už delší dobu jsem pociťoval slabost v levé noze, v kotníku a po větší námaze i trochu bolest, ale vždy to šlo nějak rozejít a tak jsem tomu nevěnoval zhruba 3 měsíce pozornost. Za tu dobu se mi ta noha i 3x zvrtla, nic vážného. Poslední měsíc jsem však měl problémy i s chůzí a někteří si povšimli, že kulhám. Ani tomu jsem nevěnoval moc pozornosti. K lékaři se prostě chodí, když už se musí. A tak to přišlo. Ono to přijít muselo, když jsem s tím, abych to zakryl hrál i fotbal. Od minulého týdne mě to budilo i v noci až jsem celou noc nespal. 

Lékař objevil zánět, dal léky a doporučil nechodit a ledovat, tak jsem musel poslechnout a více méně se to snažím dodržovat a tak se stává, že je někdy podezřelý nadbytek času. Ono, když se nikam nechodí, ušetří se času hodně.

Tak jsem ve středu odpoledne po náboženství měl čas až do bohoslužby. Co dělat? První, co mě napadlo, dohnat ztracenou noc. Tak jsem se natáhl na potštátské faře, přikryl se dekou a asi na hodinku usnul. Pak zbývaly 3 hodiny do mše. Dobelhal jsem se do jídelny, sedl si na židli a chvíli pozoroval obraz sv. Cyrila a Metoděje a pomalu se začal modlit růženec. Pomodlil jsem se všechny i s rozjímáním, bylo to krásné. Takovou nádhernou Boží přítomnost už jsem dlouho nepociťoval. 

A uvědomil jsem si, jak by to bylo krásné, kdybych s modlitbou počítal více, než s uděláním čárečky za účast. A tak se chci snažit i v době, kdy bude lépe, udělat si ten pěkný čas, čas s Kristem a Pannou Marií.

Když todleto píšu, ještě pořád chodit nemohu a tak se mi to předsevzetí dělá lehce. Kdybych teď si povolil chození, přišla by zas bolest, ale můžu se podělit o tuto zkušenost. Za týden však doufám, že už přirozeně si udělám čas na růženec nejen v růžencovém měsíci takový, abych mohl modlitbu prožít.

V době, kdy ten článek vyjde, bude památka Panny Marie růžencové a v Drahotuších mše svatá za Živý růženec.

Děkuji, Ti, Pane, za tuto zkušenost, i když bolí. 

Sdílet

Komentáře

kacarovi3 Pocit Boží přítomnosti v modlitbě růžence?Ne,k tomu jsem ještě nedospěl.Jsou to taje,které jsou mi skryté.Asi to je tím,že hodně a rád chodím.Mívám hole a svižný krok.Mohu se při chůzi jen modlit nebo myslet na mé přátele.Boží přítomnost pocituji jen při osobní modlitbě.Také,jak kdy...Na poutích se modlíme růženec ale nic mi to nepřináší.Nedokáži tu modlitbu plně procítit.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Z toho si, Pavle, nic nedělej. Já jsem měl možná tu výhodu, že jsem měl možnost prožívat tuto modlitbu v živé křesťanské rodině a to mi dalo hodně, dosud z této zkušenosti čerpám. Jinak prakticky do svých 15 let jsem se růženec modlil velice málo. Dokonce, než jsem se nechal zapsat do Rodiny Neposkvrněné, jsem se růženec modlil jen velmi málo, asi jak někteří bohoslovci breviář. Dokud není povinný, tak se ho modlí příležitostně.

kacarovi3 Kdysi na konferenci v Brně byla paní v kroji z Dolních Bojanovic a povídala nám o živém růženci.Má ve farnosti toto společenství a modlí se za úmysl lidí,kteří o to požádají a dějí se zázraky.Myslím,že tam mají u kostela schránku a kdokoliv tam může vhodit svůj úmysl.Něco podobného praktikují Mariiny sestry v Rokole u Dobrušky.Já věřím v sílu růžence,jen potřebuji živé společenství.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Živý růženec je výborná věc. Když jsem se stal členem Rodiny Neposkvrněné, dal jsem si předsevzetí, že jedno růžencové společenství stačí a do žádného dalšího to nemá smysl. Brzy jsem porušil to předsevzetí a činilo mi to problémy, ale 7 let jsem v něm vydržel. Teď mám na starost živý růženec za Antiochii, ten trvá druhý rok a ještě jsem v živém růženci farnosti Partutovice. Ano, je důležité s tím společenstvím také žít a má to veliký smysl. Chceš-li, můžeš se pokusit založit to společenství ve farnosti nebo se třeba připojit k živému růženci za Antiochii. Modlitba je velmi důležitá a prospěšná.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio