Napadlo mě rozjímání

Když jsem byl teď nedávno doma, vlastně v předvečer pouti ve Svébohově a taky v předvečer "Fatimského dne" tohoto měsíce, cestou domů, tedy do Václavova, podél Svébohovského potoka, modlil jsem se růženec světla a hned první dvě tajemství mě inspirovala k následujícímu rozjímání.

Co mě napadlo ještě při modlitbě zdůrazním tučněji, ostatní normálně. Ano, trochu se mě honily myšlenky z tajemství do tajemství a to po celou dobu modlitby, přitom však nešlo o žádnou roztržitou modlitbu.

Růženec radostný

1. Nebýt prvního hříchu, nebylo by Neposkvrněné početí a kdo ví, jak jinak by probíhaly dějiny spásy. Je úžasné, jak Bůh si připravil Marii!
2. Co se děje, když jsme ještě v lůně matky? Jak úžasně vnímá dítě, které očekává příchod na tento svět. Co se dělo těch 9 měsíců v lůně nevíme, co se bude dít po smrti, taky nevíme, ale bude to krásné, bude to Boží, to víme.
3. Nad Betlémem visí tajemství. Obyčejnému tesaři se narodil neobyčejný Syn, Syn Boží, v skrytu, v samotě, v chudobě a my vzhlížíme k Životu, který začal tak obyčejně. Každé narození je zázrak, narození Ježíše je však pro celý svět záchrana.
4. Víme, že Bůh je s námi a přebývá v chrámě a náleží mu naše chvála. Bez tohoto začátku nemůže být ani Boží Syn. Neopřeme-li se o chrám, kudy povedeme svou cestu životem?
5. Kde jinde měl být Ježíš nalezen, než právě v chrámě? Svět, který stvořil Bůh je přece Boží chrám! Proč jste mě hledali? Protože potřebujeme být s Tebou, Pane. Boží chrám je svatý a vy jste ten chrám!

Růženec světla

1. Takový malý potok. Jordán je větší! Nejsou čistší vody egyptské, než tento Jordán? Jordán, to je voda k životu. Stačí ho trocha v džbánu a už náležíme církvi. 
2. Kdyby všechny vody na světě Ježíš proměnil ve víno, svět by byl opilý Boží láskou. Ale proměněno bylo jen těch 6 džbánů a v nich bylo víc, než dost vína na svatbu. A jak my proměníme vodu ve víno?
3. Máme rádi výzvy, obzvláště v této době. Proč nám tedy nevoní výzva k pokání? Chceme svobodu. Proč nám tedy nevoní ta, kterou nám nabízí Kristus. Nemůžeme si ani tu výzvu, ani tu svobodu nechat pro sebe? Nemůžeme! Cesta není jednoduchá a kdyby byla zadarmo, neměla by cenu.
4. Byl jsem tam. Je tam nádherný výhled. Nedokážu slovy popsat ani to místo, natož to, co sami apoštolové nedokázali a čemu nemohli rozumět. Bylo to však natolik krásné, že to nedokázali opustit a po Kristově vzkříšení to museli nějak sdělit. Ale jak sdělit nesdělitelně krásné?
5. Hostie je kulatá jako oko, ale bílé oko nevidí. Lidské oko nevidí, jaká velká síla je v Eucharistii, vždyť v tom malém kousku něčeho, co má vypadat a chutnat jako chleba, je sám Kristus, Ježíš, který se za nás vydal a my máme rozdávat eucharistii, Ježíše, ne tu "bílou oplatku".

Růženec bolestný

1. Když je venku velké vedro, potím se zcela přirozeně. Když mě čeká zkouška, kterou si nejsem jistý, potím se jinak. Jak se asi potí srdce a ještě s tělem? Jaké to musí být, když se srdce potí krví? Jaké to bylo pro Ježíše, když ten pot srdce i těla byl zcela zřetelný na jeho těle! Jaké to je, když by mě čekalo utrpení, ze kterého není vyhnutí, kde nezbývá, než přijmout kalich.
2. Pilátovi muselo být jasné, že už tímto Ježíše odsoudil k smrti. Nač si, tedy, myl ruce? Nezáleželo mu na člověku, a přesto říká: "Hle, člověk!" Proč vlastně židé toužili Ježíše ukřižovat, když smrt už byla jasná? Bylo třeba té největší potupy, o které se však dodnes nejvíce hovoří!
3. K čemu ta koruna. No přece k posměchu. Koruna však patří králi! Vojáci netušili, že se vysmívají pravému Králi. Trní z trnové koruny má naráz větší cenu, než zlato. Je i v našich královských korunách. Trnová koruna zdobí jediného pravého Krále, Krista!
4. Asi jsme viděli moc křížových cest. Každá byla jiná. Jsou to jen obrázky, na kterých se ukazuje umění. Křížová cesta Kristova však trvá do dnešních dnů, s každým člověkem i s každým hříchem. Nemožně těžký kříž se všemi vinami světa nese Spasitel na Kalvárii a nese ho s láskou a proto, aby nám odpustil.
5. Na kříži dostává láska pravou podobu. Nijak se nedá vykreslit utrpení Krista na kříži. Žádný horor není tak hrozný, jako celé drama kříže, které se odehrálo, ale také žádná láska není tak velká a nevyslovitelná jako ta, která visela na kříži za každého člověka.

Růženec slavný

1. Na kříž je odpovědí vzkříšení. Žádné opatření nepomohlo, nic nemohlo zhatit Boží plán spásy, dokonalejší, než celé stvoření. Kristus je vítěz a s Kristem jsme vítězi na věky.
2. Apoštolové nebyli schopni pochopit ani vidět, co všechno se stalo. Co někteří prožili na hoře Tábor jim alespoň trochu otevřelo oči. Aby se však otevřelo srdce, museli se přesvědčit, museli vidět, ale my nevidíme, musíme věřit těm, kteří nám ukázali směr a viděli nového Adama, jak vystoupil vzhůru.
3. Žádná teologická fakulta nenaučí to, co apoštoly naučil Ježíš. Vzali vážně příslib, že bude s nimi až do konce světa a že pošle nového přímluvce. A jak víme ze stvoření, Bůh řekl a bylo to velmi dobré. Apoštolové vědomi si všech svých slabostí dostávají sílu Ducha svatého.
4. Matka Bohem vyvolená, která nosila Syna v lůně, vychovávala ho a celý život provázela, nyní provází prvotní církev pod vedením Petra a apoštolů a provází církev i dál, protože uvěřila, že se ji splní, co ji Bůh slíbil a blahoslavit ji budou všechna pokolení. Maria nám ukazuje církev a celé nebe.
5. Bůh člověka usadil v Ráji. Jenže člověk Boha opustil a Bůh si člověka opět našel a usadil do nového Ráje, kde vládne nová Eva a Kristus, Král, nic své Matce neodepře, protože ani ona Bohu nic neodepřela.

Ano, zase nějaké jiné rozjímání. Ale, když rozjímám růženec, každé tajemství pokaždé objevím nově. Asi to jsem chtěl tímto rozjímáním říci.