To není pohřební písnička...

Ten, který na varhany hrál, nebude v nebi jistě stát opodál.

Někdy možná jsem méně všímavý k některým lidem. Ale i ti, kteří jsou jakoby v dáli, mají něco, čím upoutají i mou pozornost.

Letos na velikonoční vigilii zemřel jeden varhaník. Znám jeho jméno, ale vlastně až teď, když měl pohřeb. Do té doby jsem znal jeho hru z kůru a také, když po pohřbu žádal o svaté přijímání, které jsem mu několikrát podával.

Znám mnoho varhaníků a co se týče jejich zbožnosti, je spjata s tím, komu hrají. Na kůru jsou Pánu blízko, řekl bych, že mnohdy blíž, než já, ministrant u oltáře. Doprovod zpěvu je doprovod srdce. A tak v tom okamžiku, kdy všichni dole v kostele přijímají Krista v eucharistii, varhaník doprovází z kůru andělskými zvuky.

Varhaník, kterého jsme dnes pohřbívali dostal zvláštní dar, kdy v čas Kristova vzkříšení se právě jemu otevřelo nebe. Jiný varhaník, který měl pohřeb na předchozím místě a kterého jsem také znal jako zbožného muže, muže plného úcty k eucharistickému Kristu, ale také ke Kristu narozenému, který byl pověstný svým Betlémem a vztahem k Svaté zemi, který si dokázal bránit službu i za tvrdého komunistického režimu, zase zesnul s modlitbou posvátného růžence na rtech, jak na to pozůstalí vzpomínali.

Dnes odevzdaný varhaník si myslím, nakolik jsem ho tolik neznal, jen tak, jak doprovázel liturgii, byl velmi klidným a pokorným a také liturgii pohřbu měl velmi dobře připravenou a důstojnou. V této službě byl 40 let a bylo velmi dobře, že měl hojnou účast i Božího lidu. Také ministranti pokládali za samozřejmost, že při jeho pohřbu mají posloužit.

Po pohřební mši zazněla pohřební píseň "Blíž tobě Bože můj!" Jeden z ministrantů projevil, že ho ta pohřební píseň vždycky dojme. Na to jsem mu řekl, že se nejedná o pohřební píseň, ale o vzbuzení naděje. Je to píseň, která se dá hrát třeba při bohoslužbě ve všední den. Ano, máme ji hodně spojenou s pohřbem, ale jako křesťané mluvíme o naději.

Naše naděje je upřímnou touhou být Bohu blíž. Nevíme, kdo je jak blízko tady, zda varhaník, který doprovází liturgii nebo ministrant, který nejblíže kněze slouží při eucharistickém stole, ale víme, kam nás Pán zve a jak blízko mu chce být každý z nás v radosti, která nepomíjí, u zdroje, který nevyschne, u Krále, který kraluje na věky a přemohl brány smrti.