Hodně poutí

Když mám moc akcí, často nevyberu nic. Nabídek, jak prožít den osvobození, tedy památku Panny Marie, Prostřednice všech milostí, bylo strašně moc. Chtěl jsem to mít jako odpočinkový poutní den a tak z toho množství nabídek jsem nakonec vybral Svatý Hostýn, ale jako osobní pouť a hlavním důvodem byly i narozeniny tatínka nikoliv nevýznamné, sedmdesáté páté.

Na Sv. Hostýně vlastně měly pouť také Jitřenka Hranice a organizace Marys miel, jelo také několik farníků v Zubří, takže jsem se viděl s mnohými známými. Ještě dřív jsem byl pozván na Stanislavskou pouť na Radhošť, ale na tu jsem se zdravotně moc necítil. Vlastně ani na Hostýn jsem neputoval, ale jel vlakem a autobusem. Taky farnost Zašová pořádala pouť do Krakova, tam se mě chtělo asi nejvíc, ale přihlásil jsem se pozdě. Byl jsem pozván i na oběd do Hranic. Takže hodně pozvání i setkání.

Mám rád setkání při pouti, ale když je moc nabídek, musím se rozhodnout jen pro jednu. Tak jsem se rozhodl putovat na místo, kde o svátku Panny Marie je tolik poutí, že jsem se málem nestihl setkat s Bohem. 

Ale protože jsem putoval sám a vytvořil si vlastní program, nestihl jsem sice všechny obvyklé modlitby, ale setkal jsem se s Bohem i lidmi.