Včera měly všechny matky svátek. Proč vlastně slavíme maminky? Protože bez maminek bychom tady nebyli. A tou největší Matkou je Panna Maria, protože nám dala Božího Syna.
A Panna Maria se zjevuje ve Fatimě a ukazuje nám modlitbu růžence. A největší Matka si zaslouží, abychom ji věnovali ten nejkrásnější měsíc, ve kterém všechno kvete.
Ve Fatimský den se také narodil můj tatínek a dnes slaví 75 let.
Je to den požehnaný a nezapomenutelný. Nezapomenutelný je i pro mě, protože jsem na druhý den byl obmyt křestní vodou.
V těch dnech také Panna Maria bděla s apoštoly na modlitbách, byla uprostřed shromáždění, než je naplnil Duch svatý.
Možná tento den samotný by si zasloužil litanie. Přesto bývá obyčejný a prostý, naplněný prací, pokud není neděle.
Když se pravidelně každý den budeme modlit růženec, bude nás Duch svatý naplňovat a vést každý den k Boží oslavě.
Mám rád Pannu Marii, jsem rád za mojí maminku a také za tatínka, kterého Panna Maria chrání už od jeho narození. Kéž cítíme denně ochranu naší nebeské Matky. Bože, děkuji ti za Marii!
A vlastně moje maminka je taky Marie. Bože, děkuji ti za maminku!
A můj tatínek se o Fatimském dni narodil. Bože, děkuji ti za tatínka!
A já budu slavit křest. Bože, děkuji ti, že jsi mě povolal k životu s tebou!
Ano, mám velký důvod díkůvzdání. Bohu díky!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.