1. Vydrž ticho dlouhou chvíli,
abychom si oblíbili
tichý Boží hlas,
který volá nás.
2. Když duchovní cvičení
naše srdce promění,
bude z toho užitek,
nejen dobrý zážitek.
3. Svátost svaté zpovědi
dá mnoho odpovědí
na dost časté otázky,
že žít nelze bez lásky.
4. Na zpověď nechodím rád,
však dobře se zpovídat
přece jenom bych měl chtít,
dobrým sluhou Božím být.
(...z čistého srdce radost mít.)
5. Na zpověď nechodím rád,
však nechci Kristem pohrdat,
když mě zve ke smíření
a hříchů odpuštění.
6. Na zpověď nechodím rád,
to neberte si za příklad,
nebojte se chodit rádi,
církev v tomto dobře radí.
7. S růžencem vždy krásné chvíle,
ať se daří v každém díle,
s modlitbou plnou lilií
můžem začít s Marií.
8. V adoraci před Pánem
mám mnohá místa v srdci svém,
ta se v tichu otvírají,
dobré věci vzpomínají.
( Tak třeba Antiochie
stále v mojím srdci žije,
jak radostně jsme hlásali,
Krista v druhých hledali.)
9. Na duchovním cvičení
docházím k uvědomění,
že též Krista potřebuji,
ve víře se povzbuzuji.
10. Kněz, když právě přednáší,
srdce moje nadnáší,
uši vede k poslouchání
a rozum potom k rozjímání.
11. V hříchu mám vždy jistotu,
že jsem Boží dobrotu
s vědomím svým pošpinil,
hříchem tak se provinil.
12. Ani satan nemá v moci
moji vůli dopomoci.
To „ne“ Bohu, to je mé,
dobrovolné, vědomé.
13. Pouhé slovo, uzdravení,
Ježíš nemoc v zdraví mění.
Nečekejme velké věci,
i z malého jde velké přeci.
14. Tak zpovědní tajemství
jen Kristus, kněz a já z něj ví,
to nepostoupí nikam dál,
výjimku bych nedělal.
(Když kněz tajemství vysloví,
přísným trestem odpoví
za to církev Kristova.
Tak tajemství uchová.)
15. Odpouští, kdo miluje
a Bůh přece láska je,
bez podmínek odpustí,
ze zlého mě vyprostí.
16. S radostí mě přijímá,
jak svého syna objímá,
s lítostí, když přicházím,
odpuštění docházím.
17. Zda se mohu polepšit?
to bych musel dobrý být.
Ovšem k mému polepšení,
i dobrá snaha, ta se cení.
18. Výsledek je nejistý,
ač úmysl mám čistý,
další hřích se ukáže.
Chtít bojovat, mít kuráže!
19. Nejlepší je nehřešit,
ani chyby nechci mít,
to mě strašně zatíží,
uvede do potíží.
20. Hříchy sice říkáme,
však spíše dobro čekáme,
nepřehlédnem přece snad
Boha, který nás má rád.
21. Svatá zpověď nás vede
Cestou lásky provede,
Lásky, kterou má náš Pán,
když byl za nás křižován.
22. Na cestu našeho žití
Kristus v eucharistii svítí,
On, za nás hříšné prosící,
vede církev kající.
23. Když se k hříchu přiznávám,
tak naději jistou mám.
Hříchu, když však zamlčím,
Krista v srdci umlčím.
24. Ó šťastná vina Adamova,
Adam přišel na svět znova
skrze Ježíše Krista,
v němž naše spása je jistá!
25. Vznešený a veliký
na svět přišel Spasitel,
očistil též srdce mé
a do té komůrky vešel.
26. Přijímá, On, Veliký
k sobě všechny hříšníky,
pokrm s nimi pojídá,
na nepřátele nedá.
27. Marnotratný Otcův syn
měl na srdci mnoho vin,
až k vepřům ho vyhnali,
ani jíst mu nedali.
28. U Otce však domov měl,
jak moc by se vrátit chtěl
a tak Otec jde mu vstříc,
má lásky k němu bez hranic.
29. S Kristem buďme v každou chvíli,
abychom si oblíbili
věčný život, který nám
vykoupil svou krví Pán.
(U křtu jsme se odříkali,
před zlým duchem varovali,
víru zbožně vyznali,
ke Kristu se přiznali.)
30. Můžeme se taky ptát.
Jakou otázku mám dát?
Všechno přece vím a znám,
otázku však teď rád dám.
31. Při besedě zodpoví,
kněz odpověď jistě ví,
a já se těším na ni,
že jsem zvědavý.
Zpovědníka teď nemám,
jak dobrého najít mám,
by mě dobře vedl,
se mnou ten boj svedl.
Nesnadné mi odpovědět.
Toto měl bych já sám vědět.
Upřímně však nevím sám,
jak tuto věc udělám.
32. Všechno s Boží pomocí,
bez Boha jsem bez moci,
Bůh, On se mnou kráčí,
s Ním se nemusím bát.
33. Když církev slaví společně,
Eucharistii srdečně,
ať čisté srdce k tomu mám,
když Pána svého přijímám.
34. Dar svátosti smíření
ten se těžko docení,
má nevýslovnou hodnotu,
vždyť nás vede k životu!
Nakonec bych mohl říct,
že zpovídat už umím,
nejsem sice zpovědník,
však zpovědi rozumím.
35. Jak dobře se zpovídat,
to mi bylo dáno.
Teď mám o čem rozjímat,
už mám vystaráno.
2. Aby bylo jasno, nechodím rád ke zpovědi, ale řekněte „ne“ na Boží volání!
3. Ani ďábel nás nedonutí udělat hřích.
4. Zpovědní tajemství je absolutní a bez výjimek!
5. Dobrý kostelník či akolyta se musí umět dobře zpovídat.
6. Bezpodmínečné přijetí! Odpouštím proto, že miluji. Boží odpuštění je bezpodmínečné!
7. Nejlepší je nehřešit a nedělat chyby.
8. Není podstatné, zda se polepším, ale mít opravdový úmysl se polepšit.
9. „Jak si najít pro sebe dobrého zpovědníka? Mám jedinou podmínku – dobrý zpovědník musí být katolický kněz“
10. Abychom přes hříchy nepřehlédli dobro. Svátost smíření jako cesta setkání k Boží lásce.
11. Pramenem našeho života je eucharistie, církev a taky svátost smíření.
12. Přiznání hříchu vede k naději.
13. Ó, šťastná vina, pro kterou přišel na svět spasitel vznešený a veliký (do našeho srdce)
14. „Přijímá hříšníky a jí s nimi“ Lk 15,2
15. Marnotratný syn: U těch vepřů to nebylo „aspoň něco“, ale spíš „hůř než nic“.
16. Žít s Kristem už teď.
17. „Snažit se o dobro a když vznikne zlo, dokázat ho odevzdat.“
18. Prožil jsem přesně tu duchovní obnovu, kterou jsem potřeboval prožít.
19. „Už mohu zpovídat.“ (Ale raději to nezkoušejte)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.