Křížová cesta studenta Antiochie

Tuto postní dobu mám více křížových cest. Možná i proto, že také můj život jde jakousi křížovou cestu. Křížovou cestu teď procházím i jako student. Jsou pro mě těžké začátky, ale podobně těžké i konce, hlavně, když už je konec vidět na dosah a ne a ne toho dosáhnout. A pořád přichází jiskřičky naděje.

Kdysi jako mladý jsem se vydal na cestu Antiochie. Moc jsem o tom nevěděl a vůbec jsem netušil, kam budu směřovat. Nabízela se mi Antiochie, už jsem o ni někde slyšel a uvažoval, že bych mohl jít, že bych to mohl zkusit, ale rozhodnout se. A tak teď, v době vrcholení svého studia i své diplomové práce o Antiochii, v době postní, uvažuji také nad svými zastávkami na podkladě křížové cesty. Ježíši, veď mě tou cestou.

Sk 11, 19-26

Po těch slovech bratří už nic nenamítali, ale velebili Boha: „Tak i pohany povolal Bůh k pokání, aby dosáhli života!“

Po smrti Štěpánově nastalo v Jeruzalémě pronásledování. Ti, kteří se odtud rozprchli, dostali se až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie; slovo evangelia však zvěstovali jenom židům.

Ale někteří z nich, původem z Kypru a z Kyrény, začali po svém příchodu do Antiochie zvěstovat Pána Ježíše také pohanům.

Moc Boží byla s nimi, a veliké množství lidí uvěřilo a obrátilo se k Pánu.

Zpráva o tom se dostala k sluchu církve v Jeruzalémě a bratří poslali do Antiochie Barnabáše. 

Když tam přišel a spatřil, co se z milosti Boží děje, měl radost a povzbuzoval všechny, aby ve svém rozhodnutí setrvali a zůstali Pánu věrni.

Byl to muž dobrý, plný Ducha svatého a víry; a tak bylo mnoho lidí přivedeno k Pánu.

Proto se Barnabáš odebral do Tarsu, aby vyhledal Saula.

A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.

V souvislosti s rozjímáním křížové cesty a tímto biblickým úryvkem si naráz spojuji Šimona z Kyrény a "některé původem z Kyrény, takže si říkám, že i tam měl Ježíš tajné učedníky ještě před svou smrtí na kříži a Šimon, o kterém křížová cesta tvrdí, že přicházel odněkud z pole, pocházel právě z té Kyrény, od těch lidí, kteří evangelium hlásali i pohanům. 

Ježíšovo učení se proslýchá, rozléhá, jsou noví a noví hlasatelé a při tom oni hlasatelé vědí, že je nečeká růžová cesta, ale trápení: "Budete ode všech nenáviděni, praví Pán, ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen." Chci vytrvat do konce a chybí mě síla. Pane, dodej mi síly!

I. Ježíšův soud

Ježíš je sám před Pilátem a má vydávat svědectví. Já mohu být sám s někým, kdo o Kristu neslyšel a mám vydat svědectví o Kristu. Pane, buď v ty chvíle se mnou. Dej mi dar Ducha Svatého, ať vím, jak promlouvat a ať svědčím pravdivě.

II. Ježíšův kříž

Nesetkal-li jsem se s Kristovým křížem, o čem chci svědčit? Neznal jsem nikoho z apoštolů ani z těch prvních křesťanů, kde mám čerpat? Musím vyjít do ulic a nebát se jít s Kristovým křížem. Pane, dej mi odvahu!

III. Ježíšův pád

Křížová cesta se nejde lehce. Když už jsem na cestě a mnoho lidí se na mě dívá, bojím se pádu. Ale i pád je důležitý, i pád vydává svědectví o tom, že jdu po cestě naděje. Pane, ukazuj mi naději!

IV. Ježíšova Matka

Pohled na Marii! Ona byla na křížové cestě. Ona jde i tu cestu, kterou jsem se vydal, abych vydával svědectví o Kristu. Maria, buď s námi na naší křížové cestě!

V. Ježíšův pomocník Šimon

Když jdu po křížové cestě, když jdu za Ježíšem, chci získat lidi pro Ježíše, ne pro sebe. Ježíš si získal Šimona, Ježíš si získal i mne. Ježíši, získávej další i skrze mě!

VI. Ježíšova tvář na roušce Veroniky

Na cestě vidím mnoho tváří. Která z nich patří Ježíšovi? Kéž by to byly všechny tváře. Patřím do společenství církve a chci ukazovat Ježíšovu tvář, jejíž otisk získala Veronika na své roušce. Ježíši, kéž Tě vidím ve všech bližních, abych jim mohl ukázat tvou lásku.

VII. Ježíšův další pád na cestě

Zkoušky nebývají lehké. Každá zkouška má svou tíhu. Kříž je ještě mnohem těžší. Pod mnoha zkouškami můžeme padnout, ale důležité je, aby se našli lidé, kteří nám pomohou opět povstat a jít dál křížovou cestu. Pomoz mi, Pane, ať nejsem sám ve zkouškách a pádech.

VIII. Ježíšovo slovo k ženám

Může nás přepadnout pláč. Kéž by to nebyl bezradný pláč. Kéž by to byl pláč, který vede k naději. Kéž ten pláč nezatemní naši víru. Evangelium máme hlásat s radostí. Možná, že pláč radosti nesluší. Málo radosti je na křížové cestě. Kéž, Pane, pravou radost hledáme v tobě.

IX. Ježíšův poslední pád před horou

Jak někdy můžeme pozorovat beznaděj ve všech těch pádech, které vidíme na druhých i na sobě. Jak černě může vypadat svět, když vidím jen zlo. Když na mě doráží zlo, jak těžký je ten kříž! Uč nás, Pane, i v záplavě zla vidět dobro.

X. Ježíšův šat

Ten šat nevypadal moc hezky, ani nebyl voňavý, přesto si ho chtěli vojáci ponechat. Byl roztrhán od biče a páchl potem, ale byl znamením, trofejí odsouzence na kříži. Dokonce o ten šat metali los. Při křtu jsme dostali bílé roucho. To po křížové cestě už je potrhané a propocené a přece může být cenné. Uč nás, Pane, jak nést své křestní roucho životem.

XI. Ježíšovy rány

Ty Ježíšovy rány nejsou jen pro židy, jsou pro všechny. Na každém kříži vidíme rány Pána Ježíše. Těch pět svatých ran, které si nechal i po vzkříšení, aby učedníci poznali, že je to On. Vtiskni nám, Pane, svoje svaté rány do srdce.

XII. Ježíšova Matka pod křížem

Kdo všechno byl na té křížové cestě? Koho Ježíš potkal a kolik lidí z davu se obrátilo právě na Kalvárii. Evangelium zná Šimona z Kyrény nebo Josefa z Arimatie a také ženy, které Ježíše oplakávaly. Maria a Jan byli přímo pod křížem a skrze učedníka Jana nám Ježíš dává svou Matku. Maria, chraň svatou církev Boží a buď ji mocnou přímluvkyní!

XII. Ježíšova smrt

Když rozjímáme Ježíšovu smrt a smrt prvomučedníka Štěpána, máme stopu, jak umírají křesťané: "Viděl nebesa otevřená..." "Otče, odpust jim..." "Do tvých rukou poroučím svého ducha..." Viděl jsi, Pane, svou křížovou cestu. Veď nás naší křížovou cestou, ať jsme připraveni a vidíme nebesa otevřená, až nás povoláš. Matko Boží, pros za nás nyní i v hodinu smrti naši. Amen.

XIV. Ježíšův pohřeb

Poslední cesta vede k hrobu. Jako křesťané vnímáme i pohřeb s výhledem Vzkříšeného. Jak se loučíme se svými zemřelými? I toto zastavení křížové cesty je pro nás důležité, je také svědectvím našeho života. Vyprošujeme všem věrným zemřelým milost slavného vzkříšení těla a život věčný. Pane Ježíši, který jsi také sestoupil mezi mrtvé, provázej náš život až k radostné věčnosti.

XV. Ježíšovo vzkříšení

I pohany povolal Bůh, aby dosáhli života. Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kteří zemřeli. Provázej nás, Pane, abychom byli svědky tvého vzkříšení.

Po prvé křesťané křesťany byly nazváni právě v Antiochii. Pomáhej nám, Pane, abychom o tobě svědčili na všech svých cestách, kamkoli budeme kráčet, abychom byli hodni nazývat se křesťany, neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.