Křížová cesta na Radhošť za mír - jít křížovou cestu

To není moje akce ani moje pozvánka. Na přiloženém plakátu je dobře napsáno, kdo to pořádá a že je dobře tuto křížovou cestu jít ve společenství s celou církví, tak se chodí každá křížová cesta. Vždy na závěr se modlívá na úmysl svatého otce, abychom byli spojeni s církví a dosáhli odpustků.

V postní době je mnoho křížových cest. Letos je rozjímám obzvlášť a už jich mám na blogu tolik, že by obsáhly každý postní den. 

Ale protože už stárnu, letos jsem pořádně žádnou křížovou cestu nešel. Když už jsem myslím jednou nebo dva krát šel po jednotlivých zastaveních, vždy u toho zastavení jsem si sedl do lavice a pak pokračoval k dalšímu zastavení. Ale spíše jsem šel na jedno místo a v sedě vyslechl jednotlivé křížové cesty či od stolu Božího Slova předčítal přidělené zastavení a jako ministrant s křížem jsem v jednom případě držel kříž u 1. a 14. zastavení, která jsou blízko oltáře. 

Jsem tak velmi rád za pozvání na Radhošť, kde si trochu více fyzicky připomenu Ježíšovu křížovou cestu, protože tu cestu půjdu pěšky z Pusteven a potom taky zpět. Vím, že to pro mě nebude moc snadná cesta, ale těším se, že ji půjdu. Je vlastně od pátečního odpoledne a tak budu mít teoreticky sobotu na odpočinek a v neděli vstanu. Ovšem ani ten sobotní odpočinek nebude tak jednoduchý, protože spolu s ministranty se budeme připravovat na Velikonoce.

Tak je pro mě letošní postní doba dobou přípravy především v žehnání a také ve vlastní modlitbě křížové cesty. Sice se denně nemodlím křížovou cestu, ale denně rozjímám nad utrpením Krista. 

A co se týče vlastního postu, při příležitosti přípravy na křest jsem měl půst vysvětlit. Ano, můžeme si něco odepřít, ale proč? Na to se mě zeptali a vůbec jsem nebyl připraven.

Byl jsem však po duchovní obnově o svátosti smíření a tak ve chvíli červenání, kdy jsem nebyl schopen říci důvod postu, protože mě nic nenapadlo, mi přišlo na mysl být upřímný k nim i k sobě a tak z toho vyšlo to, co jistě vyjít mělo.

Vzpomněl jsem si, jak nechodím rád ke zpovědi, ale přece neodmítnu, když mě Ježíš zve ke smíření. Vzpomněl jsem si, jak nerad se postím, ale přece z lásky ke Kristu se postím a už to bylo. K půstu patří láska, z lásky si chci něco odepřít, něco, co může druhému prospět. K půstu patří také almužna, takže, co ušetřím za to, co jsem si odepřel, to mám dát chudým. A už to bylo srozumitelné i pro mě. Postím se proto, že mám rád. Půst je oběť.

Křížová cesta je také cestou oběti. I já mohu dát svou oběť, i já mohu do Božích rukou odevzdat své zdraví i to, že máš štěstí a žiji v zemi, kde je mír a proto chci jít křížovou cestu, abych alespoň tím málem vyprosil mír pro země, které trpí válkou. A nepůjdu sám. Ježíš měl při křížové cestě také velký zástup.

Ježíši, poslušný Otci až k smrti na kříži, smiluj se nad námi!