4. neděle postní (Laetare), "vesel se!" moje krátká KC

Vesel se, Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy.

 

Bože, tys poslal na svět svého Syna a jeho prostřednictvím uskutečňuješ naše vykoupení; oživ víru svého lidu, abychom se s oddanou zbožností připravovali na velikonoční svátky.

 

_{První čtení 2Kron 36, 14-16. 19-23}

_{Vyhnanstvím a vysvobozením lidu ukázal Hospodin svůj hněv i milosrdenství.}

 

_{Čtení z druhé knihy Kronik.}

_{Všechna knížata, kněží i lid se dopustili mnoha nevěrností. Napodobovali všechny hanebnosti pohanů a poskvrnili chrám, který si Hospodin posvětil v Jeruzalémě. Hospodin, Bůh jejich otců, posílal k nim bez ustání své posly, neboť měl soucit se svým lidem a se svým příbytkem. Ale oni se posmívali Božím poslům, pohrdali jeho slovy a tupili jeho proroky, až se vznítil Hospodinův hněv proti jeho lidu, že už nebylo léku. Nepřátelé spálili Boží chrám, zbořili hradby Jeruzaléma, všechny jeho paláce vydali napospas ohni a zničili všechny jeho cenné předměty. Nabuchodonosor vystěhoval do Babylóna všechny jeho obyvatele, kteří unikli meči. Sloužili jemu a jeho synům jako otroci až do zřízení perského království, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, dokud by země nedostala náhradu za nezachovávané soboty. Po všechny dny zpustošení odpočívala, až se naplnilo sedmdesát let. V prvém roce perského krále Kýra vzbudil Hospodin ducha Kýra, perského krále, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, a on dal prohlásit - i písemně - po celém království: Tak praví Kýros, perský král: Všechna království země mi dal Hospodin, Bůh nebes. On mi přikázal, abych mu vystavěl chrám v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdo je mezi vámi ze všeho jeho lidu? Ať je Hospodin, jeho Bůh, s ním. Ať jde do Jeruzaléma!}

 

_{Mezizpěv Žl 137}

_{Vyslyš nás, Pane, a vysvoboď nás!}

 

_{U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali, když jsme vzpomínali na Sión. Na vrby toho kraje jsme zavěsili své citery.}

 

_{Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali: „Zpívejte nám ze siónských písní!“}

 

_{Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň v cizí zemi? Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, ať mi zchromne pravice!}

 

_{Ať se mi jazyk přilepí k patru, když na tebe nevzpomenu, když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.}

 

_{Druhé čtení Ef 2, 4-10}

_{Byli jsme mrtví pro své hříchy. Milostí jste spaseni!}

 

_{Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.}

_{(Bratři!) Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Milostí jste spaseni! Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše. Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar Boží! (Dostáváte ho) ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.}

 

Zpěv před evangeliem Jan 3,16

Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna; každý, kdo v něho věří, má věčný život.

 

_{Evangelium Jan 3, 14-21}

_{Bůh poslal Syna, aby skrze něho byl svět spasen}

 

_{Slova svatého evangelia podle Jana.}

_{Ježíš řekl Nikodémovi: „Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak záleží v tomto: Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý totiž, kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“}
 

Jsme v polovině postu a také křížová cesta Ježíšova má v sobě nádech radosti. Ve všech těžkostech, která Ježíš prožívá na křížové cestě vidíme nakonec vítězství Vzkříšeného. S těmito myšlenkami v postní době se připravujeme na Velikonoce.

Smiluj se nad námi, Ježíši! Smiluj se nad námi!

1. S poslušností vůči Otci, Ježíši, přišel jsi na svět a pomalu přichází ta hodina, teď Pilát vynesl rozsudek smrti. Povzbuď nás ke konání Boží vůle.
2. Pro naše hříchy bereš na sebe kříž. Vysvoboď nás, Pane, svým křížem!
3. Jsme zmateni a padáme. Vysvoboď nás, Pane Ježíši z našich pádů.
4. Tvá Matka, Pane, je prostřednicí všech milostí. Upevňuj naši víru skrze svou Matku.
5. Šimon tě, Pane, potkal na cestě a pomohl ti nést kříž. Kéž si vzájemně pomáháme s nesením obtíží a jdeme se svým křížem za tebou.
6. Veronika šla za tebou se svým šátkem, protože viděla, že potřebuješ ulevit. Kéž ve svých bližních vidíme tebe, Pane.
7. Ježíš nám ukázal lásku svého Otce, plní své poslání i přes všechny pády. Pomoz nám, Pane, uvědomovat si tvou lásku k nám.
8. Při svém veřejném působení jsi, Pane, uzdravoval. Uzdravil jsi i slepého. Nyní uzdravuješ při křížové cestě ženy, které tě oplakávají. Nauč nás následovat Tebe!
9. Bylo těžké jít křížovou cestu. Obsahovala mnoho bolestí a pádů. Nyní vidíš, Pane, Kalvárii. Kéž nás zachrání pohled na tvůj kříž!
10. Vydáváš se nám v plnosti i se svým šatem. Dodávej nám odvahy hlásat radostnou zvěst.
11. Mojžíš vyvýšil hada k uzdravení lidí, nyní, Pane jseš ty sám vyvýšen na kříž. Uzdrav naše rány!
12. Ty, Pane, světlo světa, umíráš na kříži. Osviť naše srdce!
13. Tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci. Kéž i my uchováváme všechno, co jsi nám odkázal.
14. Ty jsi sestoupil mezi mrtvé. Lotru na kříži jsi přislíbil ráj. Uveď do ráje všechny zemřelé.
15. Ty jsi, Pane, opět živý. Kéž se smíme radovat z tvého vzkříšení!

Dej nám, Pane, pravou radost, pravé veselí. Ať i na křížové cestě, ve všech bolestech a těžkostech nacházíme tebe a můžeme se s Tebou radovat na věky. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.

_{Ježíš nás uzdravuje ze slepoty hříchu: Čte‑li se evangelium o slepém od narození, říká se tato preface:}

 

_{Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.}

_{Neboť on je světlo, které přišlo na svět,
aby ti, kdo v něho věří, nechodili ve tmách.
Skrze něho jsme uzdravováni ze slepoty hříchu,
skrze něho se ve křtu stáváme syny světla.}

 

Čte‑li se evangelium o slepém od narození:
Pán mi pomazal oči; šel jsem, umyl jsem se a vidím, a uvěřil jsem Bohu.

 

Čte‑li se evangelium o marnotratném synu:
Synu, máš se proč radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen.

 

Čte-li se jiné evangelium:
Jeruzalém je vystavěn jako město, spojené v jeden celek. Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, aby chválily Hospodinovo jméno.

 

Bože, ty osvěcuješ každého člověka na tomto světě; osvěcuj naše srdce světlem své milosti, abychom vždy poznávali, co odpovídá tvé vůli, a dovedli tě opravdově milovat.
Skrze Krista, našeho Pána.

 

_{Modlitba nad lidem}

_{Shlédni, Bože, na prosby svých věřících: posiluj je, když ve své křehkosti procházejí temnotami tohoto světa, stále je oživuj svým světlem a uděl jim, aby vysvobozeni ode všeho zla dosáhli nejvyššího dobra. Skrze Krista, našeho Pána.}