Novoroční ne mé kázání a taky předsevzetí

Novoroční k Panně Marii

Nový rok ve vší kráse

k nám přišel zase.

Nový, krásný, neznámý,

kéž nás zloba nezmámí.

Láska Boží kéž nás vede,

kéž jsme k sobě vždycky dobří,

Kristus, kéž nás vždycky vede,

všechno ať je Boží.

Matka Boží, Marie

Ježíše nám dala.

Panna čistá, jak lilie

Bohu budiž chvála.

Ježíši, když věříme,

správným směrem míříme,

kéž s každým naším krokem,

vede nás novým rokem.

Zcela nezvykle jsem začal zdravicí, ty první dvě sloky byly poslány krátce po půlnoci nejprve mým drahým zuberským ministrantům, potom i dalším, co jsem stihl během cesty z návštěvy zpět na faru.

Poslední noc starého roku a první noc roku nového pro mě byly krátké. Není proto vůbec divu, že jsem na první mši svatou nového roku nebyl úplně pozorný a dokonce ani z druhé mše téhož dne si všechno úplně nepamatuji. 

Z únavy a jistého zmožení jsem nevydržel stát na jednom místě a prožít mši svatou pro mě bylo velmi obtížné, jakožto už tomu tak je nějakou dobu, prostě v zimě obzvlášť mě trápí moje klouby, takže někdy přemýšlím zda neomezit účast na mši svaté jen na nutnost v neděli a možná by mě nemuselo trápit svědomí, kdybych i to vynechal, ale to by byl zas opačný extrém a bolesti by mě to jistě moc neumenšilo - přece jen nějaký kříž je třeba nést a od Boha daný není nikdy neunesitelný. 

V tomto zdravotním ohledu a v oné ne velké pozornosti při mši svaté bych nebyl moc rád, když by platilo často říkané přísloví: "Jak na nový rok, tak po celý rok", které uvedl náš jáhen Martin při kázání. Při kázání se naštěstí sedí, tak jsem i opakovaně při druhé mši kázání zažil opravdu nejvíc.

Je dobře, že jáhen Martin začal, jak začal, protože tím víc jsem zpozorněl a všimnul jsem si, že zpozorněl i pan farář a skutečně ono kázání, které má pro něj typickou formu, bylo mi tím, co jsem ze mše svaté nakonec nejvíc prožíval.

Už však loni jsem naznačil, jak skrze tyto obtíže vnímám, čím vzácnější a krásnější je pro mě bohoslužba slova a to, že se mohu zastavovat nad Božím Slovem, které nám předkládá církev a z něhož jsem si pro tentokrát zapamatoval pouze evangelium, v čemž byla trochu svízel, protože kázání začalo od sv. Pavla a teprve podle výkladu v kázání jsem si uvědomil, že šlo zřejmě o úryvek z listu Galaťanům, kde je vyložena pravá svoboda, kterou nám dává Kristus oproti způsobu dodržování zákona, který se žádal po židech té doby.

Ano, list Galaťanům, ne že bych ho měl tak prostudovaný, ale právě z něj jsem dělal bakalářské státnice z biblických věd, právě ten list jsem si vytáhl a jisto jistě ho mám celý přečtený, jakožto i ostatní novozákonní knihy.

Kázání jáhna Martina se mě líbí nejvíce v tom ohledu, že jako u žádného jiného dosud mě známého kazatele, z něj dovedu "si vytlačit" (schválně použité sloveso) něco, co jsem si do té doby nikdy tak pořádně neuvědomil. Když bych však v předchozí větě uvedl místo "vytlačit si", vybral přiléhavěji vytáhnout, neplatilo by to originální, že "u žádného jiného, mě dosud známého". Napadá mě však sloveso trochu lepší a tím je vybrat, ale z hloubi na povrch.

Kázání má jako vždy velmi dobře připravené, nicméně vůbec nemohl tušit, že v jeho průběhu jsem si uvědomil to, na co bych se chtěl tento rok více zaměřit a co by mohlo být pro mě vhodné předsevzetí. 

Poslouchal jsem velmi pozorně a povšimnul jsem si, že také pan farář, otec Pavel byl ke kázání velmi pozorný a když jsme se u oběda společně o tom bavili, části kázání velmi ocenil a také tu pasáž, která mě zaujala a o kterou bych se také rád podělil.

Co všechno mohu já udělat? Celý můj život přece má směřovat k eucharistii, protože eucharistie je přece živý Kristus! A Krista mám vidět v každém člověku a jak říkal papež v jedné své katechezi o evangelizaci "celou svoji existencí hlásat evangelium" - a na to bych se chtěl zaměřit, abych skrze eucharistii, kterou chci ve svém životě žít, kdy chci v každém vidět Krista a k němu směřovat, abych touto svou existencí hlásal evangelium.

Ano, přesně to mě napadlo v tom Martinově kázání: 

"Žít eucharistii a hlásat evangelium!"

Asi to nebude malý cíl, ale bude jisto jistě celoživotní.