Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Hledají se biskupové

Je tomu týden, co se slavil sv. Mikuláš, biskup.

 

On byl také zvolen biskupem v místě, kde zrovna neměli biskupa a byl zvolen dle legendy pro svou zbožnost, že byl první ráno v chrámě.

 

Píšu tuto krátkou vzkazku jako reakci na to, že k včerejšímu dni, o svém biskupském výročí, rezignoval další z biskupů, který konal svou službu přes 30 let, tedy byl biskupem v porevolučních časech. 

 

Vlastně z těch revolučních časů, kdy biskup pro nás jako tehdy mládežníky znamenal hodně a bylo pro nás vzácností se s biskupem vidět či mu ministrovat, z těchto biskupů už zbyl jen otec arcibiskup Jan, který je teď v Praze a už je také za kanonickým věkem biskupa.

 

V té včerejší rezignaci Mons. Josefa Kaineka z Kutné Hory jsem si tak nějak uvědomil, že vlastně polovina diecézí v naší zemi má potřebu nového biskupa. 

 

I v Olomouci už čekáme celkem dlouho a nemáme, nový arcibiskup se dosud nenašel. Ano, máme se trpělivě modlit, máme být zbožní a potřebujeme zbožného biskupa, biskupa na svém místě, biskupa, kterého volá Pán.

 

Dnes je sv. Lucie, patronky, která přináší více světla.

 

Když se tak zadívám na světla, která nás vedou ve víře, zdá se mi, že jako církev jsme tak nějak unaveni, znaveni různými temnotami, probouzíme se do chladů naší víry a hledáme útěchu. Dokud nemáme, jsme neklidní a po cestách Božích kráčíme s těží vlastního srdce, nemáme ten pravý náboj, abychom bližním zvěstovali Boží lásku a tak nějak ubýváme.

 

Je to vidět na biskupech, kněžích i na nás věřících. Jsme znaveni a potřebujeme nové světlo.

 

Máme prázdný biskupský stolec, ale kde vzít biskupa, když máme i farnosti, které nemají či ani nedávají kněze a kde brát nová povolání, když těžko se vychovává nová křesťanská krev v rodinách. Jak je to všechno propojené!

 

Kněží málo, protože méně věřících, biskupové dlouho a málo, protože vybrat z mála je těžko.

 

Jistě nemůžeme ztrácet naději, protože Bůh nás volá ke svatosti a když nás ke svatosti volá, ví, že potřebujeme pastýře a když prosíme za pastýře, jistě je dostaneme a dostaneme dobré pastýře, protože je to v rukou Božích a náměstek Kristův má s tím co dělat, když tolik služebníků naráz chybí.

 

A tak znovu se povzbuzuji k modlitbě za naše pastýře, za naše biskupy.

Zobrazeno 142×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio