Svatí v první eucharistické

U předvčeru svatých všech,

to není žádný velký spěch.

Dýně zdobí mnohá místa,

haloowen je dozajista.

Duše z hrobů vystupují,

nebo se snad ukazují,

že zrovna na ně máme dbát,

jinak se jich budeme bát.

Boží Slovo jinak mluví -

Místa v nebi si zamluví,

ten, kdo svůj život věrně žil

a Boží vůli naplnil.

Kdo dřív prošli smrti branou,

před Bohem, že jistě stanou -

na zemi už toto víme,

kdo ví, zdali vyhovíme.

Modlitbou tak pomáháme,

ať i v nebi známé máme,

zda jim odpustí dobrý Bůh,

všem, kteří mají velký dluh.

Žádáme-li odpuštění,

dostaneme větší jmění,

když duše přijde do nebe,

přimluví se i za tebe.

V eucharistické modlitbě,

v slovech kněze tak zní libě

jména svatých, která znějí,

z nebe věčnou chválu pějí.

Dříve, než kněz proměňuje,

jména svatých vyslovuje,

mnohem dříve sám Kristus Pán

je ke slavení zavolán.

Pán nad námi se smiluje,

v své oběti nám daruje,

v chlebě tělo svoje dává,

ve víně krev svou předává.

Na věčnou památku svoji,

denně se k oběti se strojí,

Otci svému nekrvavě,

mše svatá se slaví právě.

Kéž svatý Duch ji posvětí,

tu svatou oběť zpečetí,

z ní by libá vůně byla,

Otci by se zalíbila.

Před trůn, kéž andělé Boží

tu přesvatou oběť složí,

církev skrze ruce kněží

jak největší poklad střeží.

Též Matka Boží přečistá,

když porodila nám Krista

největší dar světu dala,

s Josefem ho vychovala.

Apoštolé, mučedníci,

prosby své přednášející:

Petr, Pavel i s Ondřejem

společně Pánu zapějem.

(Píseň chvály je vzdávána

též od Jakuba a Jana,

také Tomáš, Jakub mladší,

Filip a hned ještě další.

Bartoloměj, Matouš, Šimon

a s nimi také Tadeáš,

sbor apoštolů celý máš,

těch dvanáct správně počítáš.

Společenství svatých roste,

od Petrova trůnu proste

 Líne, Kléte, též Klemente,

Sixte, všichni Krista vizte.

A za Krista mučedníci

s Ježíšem rozmlouvající,

Kornélius s Cypriánem,

Vavřincem a Chrizogonem.

I mučedníci Pavel, Jan

Kosma a také Damián,

tito všichni Pána znají

a v nebi se přimlouvají.)

Nebe zní nám přímluvami,

ať nás vždycky všude chrání,

v nevýslovné svojí moci,

Bůh nám přijde ku pomoci.

V nebi se chceme setkati,

my hříšní budem volati

jména svatých, která známe

a ke kterým se utíkáme.

Jan, Štěpán, Matěj, Barnabáš

a další světce také znáš

i ty k přímluvě vyzýváš,

je slyší Kristus, Mesiáš!

(I Ignáce, Alexandra,

Marcelína, také Petra,

však nejen muži v nebi jsou,

i ženy prosby své nesou.

Perpetua, Felicita

a Agáta i Anežka

Lucie i Cecilie

i svatá Anastázie - )

Všichni v nebi místo mají,

 trpělivě vyčkávají,

až my se k nim připojíme,

s Bohem věčnost žíti smíme.

K nebi vedou cesty Páně,

následujme odhodlaně.

Tobě, Pane, odevzdáme,

žití, které tady máme.

Tak modlíme se, Otče náš,

ty naše všechny prosby znáš,

prosíme tě za zemřelé,

u tebe se mají skvěle.

Zlí duchové otravují,

na věky si zasluhují.

Že zlý duch je k zlému nutí,

bylo jejich rozhodnutí.

Víc by toho litovali,

kdyby lépe poznávali

Boha, který lásku dává

a v dávání neustává.