"S tebou mě baví svět..." aneb tátové s dětmi a Mojžíšem

Letos tedy je krátce za půlkou prázdnin a už sděluji další putování nebo akci táborového typu, kterou s několika tatínky a dětmi ze Zubří prožiji v Dubu nad Moravou. 

Moc se na to těším a jsem moc rád, že mě pozvali a také, že mají nachystaný velice krásný program o Mojžíšovi, který zcela volně bude rámovat čtyřdenní pobyt. 

Nebude to jako ve zmíněné komedii, bude to o mnoho hezčí a zážitkovější. Měli jsme k tomu poradu a tak vím směr i místo a taky to, co budu mít na starosti, co budeme jíst, jakou budem vyvíjet činnost, kde budeme spát, co všechno můžeme zažít a tak podobně. 

Tak jsem také povzpomínal na tábor v Pačlavicích, kde jsme Mojžíše probírali také. Možná se bude dát udělat z toho pěkný dokument, ale uvidíme, jak to bude přesně. Bude nás 5 a dětí o málo více, bude hodně času společně něco zažít.

Takže motivační video z r. 2015: 

Podle dohody jsme vyjeli tedy o sobotním poledni s tím, že jsme už věděli, že většinu času nám proprší, přesto jsme však brali i jízdní kola k výjezdům.

Prvního dne jsme se tedy ubytovali, byli jsme vlídně přijati, byť pan farář měl pohřeb, tak to přijetí bylo stručné a rychlé a po prvé vyjeli krátkou jízdou ke splavu, kde kluci a holky pustili po vodě svého Mojžíše, což byla první etapa cesty. Večer mezi kapkami se povedl táborák.

Neděli uvedla mše svatá ze svátku Proměnění Páně v nedělní barvě. Kázání měl místní jáhen a také náš jáhen Martin řekl nějaké to slůvko na závěr i ohledně filmu "S tebou mě baví svět." Toho dne také vrcholilo světové setkání mládeže, které jsme nesledovali. Mimochodem, křížová cesta, která byla se Svatým otcem v Lisabonu, byla velmi zážitková. Sledoval jsem ji na TV Lux.

Nedělní odpoledne jsme prožili v Jumaréně a taky v Globusu. Potkal jsem se s rodinkou z Potštátu, což jsem nečekaně čekal, že se někdo z dalších známých objeví. V Mojžíšovské etapě se probralo desatero, jinak jsme se všemožně zabavovali ve stodole, která byla k tomu účelu dost veliká. Tedy i v dešti nebylo nouze o zábavu.

Neděle i pondělí propršelo poctivě celé dny, takže přírodě se dostalo dost vláhy a se zábavou jsme museli počítat i s těmito rozmary. Když tedy voda, tak pořádně, ostatně i Izraelité si to užili, když suchou nohou překračovali jak Rudé moře, tak řeku Jordán, tedy jsme se celé dopoledne v akvaparku koupali a saunili a 2x jsem si sjel ten jednodušší tobogán, na který mě holky nakonec přemluvily. 

Odpoledne po klidu i přes kapky sbírali manu, tedy měli dát dohromady nějaké ingredience na konkrétní jídlo a pak se vše chystalo ke grilování. 

Poslední den vyšlo konečně hezčí počasí, i když kapky deště se také objevily, zrovna, když to nebylo moc potřeba, nicméně pořád bylo aktivno. Ráno jsme tedy zajeli za bezpečného počasí na kolech do Tovačova nejen na zmrzlinu, ale i na zámek, resp. na zámeckou věž, z níž byl vynikající výhled do dalekých krajů, jako měli po 40 let Izraelité výhled do zaslíbené země, do které se bály vstoupit, což byla poslední Mojžíšovská legenda, která se řešila potom odpoledne po dešti u pokladu, protože výzkumníci měli donést nějaké vzorky a jak víme, donesli hojné, ale rozšířili pomluvu o zemi obrů. 

40 let na poušti se nám už čekat nechtělo, tak po úklidu s mnoha zážitky jsme zamířili zpět domů, nikoli však do Egypta.