Duben
Když Matku Boží vidí,
myslí, že zrak ji šidí.
Kdo jsi, Krásná paní?
Odpověď nezazní.
Avšak, když s Ní hovoří,
srdce se ji rozhoří.
Důležité zprávy má,
církev o nich rozjímá.
Bernadetta vidí paní,
jméno její právě zazní:
Neposkvrněné početí.
Duben (některé 2023)
"Tomášova neděle"; neděle v Oktávu Zmrtvýchvstání Páně, 2. velikonoční
Ze strachu před židy zavíráme,
nikoho mezi nás nevítáme.
Tu přijde Ježíš, říká "Pokoj vám!"
ukáže ruce, bok, vždyť je to Pán.
Srdce jim radostí zaplesají
a slova Pánova přijímají.
"Přijměte Ducha a odpouštějte,
a hříchy těm lidem odkrývejte.
A komu ty hříchy odpustíte,
Boží hněv také tím zadržíte.
Nedojde-li ten hřích odpuštění,
může se obávat zavržení."
Tomáš však není při této zvěsti,
nemůže uvěřit, neměl štěstí.
Za týden opět tak, Tomáš s nimi,
Ježíš se objeví mezi nimi.
A vyzve Tomáše: "Vlož prsty sem,
ať věříš pevně teď, že já to jsem."
"Pán můj a Bůh můj též, teď už to vím,
velikou radost mám, že již věřím."
"Že jsi mě uviděl, máš teď sílu,
mnohý mě neviděl, přec má víru."
Zázraků Ježíš mnoho vykonal,
těžko bych všechno to zaznamenal.
Toto však zapsal jsem, ať víru máš,
že Ježíš je ten pravý Mesiáš.
Svátek Božího milosrdenství
Milosrdenství zjevuje,
když Pán se objevuje
apoštolům a Tomášovi,
o Božím milosrdenství,
ať se dozví,
kdo hledá Boží Království,
pozná v Kristu vítězství!
Bůh má všechny lidi rád,
nebe jim chce otvírat.
Kdo jej vyzná,
tomu přizná
účast na svém vítězství,
jistě v Božím Království
najde Milosrdenství.
Milé Srdce mile příjmá,
na zlé skutky zapomíná,
když jich člověk lituje,
Bůh ho stále miluje,
když však lítost nevzbudí,
Spravedlnost probudí,
však Milosrdenství vítězí!
Květen
Mlčení nic nezmění,
přece srdce promění
Hřích je třeba smířiti,
za hříšníky prositi.
Svatý Jan zlo napravuje
i svůj život obětuje.
Za mlčení ze zpovědi -
umučení odpovědí.
Červen (některé roky 2022)
Maličký kousek chleba,
víry té je třeba,
promění se jistě
ve tvé tělo, Kriste
na slova kněze daná,
při mši vzpomínaná.
Též vzpomíná se vína,
hříchem duše vina
jak prolití krve čisté,
stává se tvou krví Kriste
na slova kněze daná
při mši vzpomínaná.
Tělo v sobě krve má,
jenom tak může žíti.
Kdo Krista zbožně přijímá
má čisté srdce míti.
Červenec
Kdo je pravým Bohem?
Hospodin či Bál?
Kdo pravým vítězem?
Ježíš Kristus, Král!
Na Karmelu Eliáš
Bohu oltář staví,
ukazuje Bálovcům,
jak se správně slaví.
Na Karmelu Maria
tuto horu chrání.
Buď nám, Panno Maria
mocnou ochránkyní!
Srpen
Koruna celá ze zlata
je jistě velmi bohatá
a bohatství, jak víme,
jiné my slavíme.
Štěpán, Uherský král,
korunu světskou znal,
i s ní šel za věčným knězem,
Ježíšem Kristem, vítězem.
Když v své zemi kraloval,
život církve podporoval,
vychovali ještě syna,
tři svatí jak Svatá Rodina.
I ve vládci kéž příklad máme,
kéž politiky dobré máme,
kteří vedou dobře lidi,
vědomi, že Pán vše řídí.
Září
Lidu milá, Ludmila,
víru v Krista šířila
od svatého Metoděje
víra v Krista se nám seje,
Václavu též víru dala,
v křesťana ho vychovala.
Mezi trním sémě víry
přes tebe nabývá síly.
Tvoje hrdlo šátek škrtí,
vrah myslí si, že víru drtí.
Víra, která k nebi míří,
i přes trní se rychle šíří,
přimluv se, ó Ludmilo,
u Pána, kde všem milo.
Říjen
Mocná žena Hedvika,
manželka panovníka,
sedm dětí měla,
ač byla velmi bohatá,
asketicky žila.
O nemocné, chudé
s láskou pečovala,
víru Slezska povzbudila,
kláštery zakládala,
v řádu pak zůstala.
Kéž v tobě, svatá Hedviko,
velký příklad máme,
že můžeme být bohatí,
když Kristu všechno dáme.
Sv. Havel
Svatý Havel,
medvěda měl,
poustevnu však skrovnou.
Vyhledávali ho mnozí,
pro jeho život ryzí,
však zůstal spokojený s málem.
Svatý Havle, kéž hlásáme
Krista ve vší skrovnosti,
tak dosáhneme svatosti.
Výročí posvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svébohově
Mezi námi je
chrám Panny Marie.
Pán na nebe ji vzal,
odtud píseň chval.
Když se kostel světí,
shromáždí se děti,
děti Kristovy.
Radost převeliká
srdcem nám proniká,
když jdeme domů.
Domov pravý máme,
tak, jak vyznáváme
v nebi, u Krista.
Poděkování za úrodu
Když je velká úroda,
tak je v zemi pohoda,
je to Boží požehnání,
za nějž patří díků vzdání.
Díky Bože za ty dary,
kéž nemáme žádné zmary,
kéž skrze tvoje žehnání
máme sklizně k rozdání.
Prosinec
Adéla jménem ušlechtilá,
ušlechtilá jistě byla
dcera krále, princezna
v této ctnosti se vyzná.
Dotáhla to až k císaři,
však ne vše se ji podaří,
ale zbožná matka byla,
modlitbou víru vyprosila.
Když její syn (Otta II.) císař byl,
vlastní matku vypudil.
To ji však neodradilo
mezi potřebnými se ji dařilo.
(Zda Sv. Vojtěcha znala,
o tom diskuse je malá,
však že Vojtěch znal císaře,
to se snadno prokáže.)
Kláštery a chrámy stále
zakládala k Boží chvále,
svoje děti přežila,
Bohu se vždy líbila.
Kéž Bohu také všechno dáme,
zbytečně se nestaráme,
když Bůh všechno v rukou má.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.