Mamince k sedmdesátce

Už je to tak. Maminka má, nebo bude mít 70. Je tedy velmi slušné a šlechetné, když se jako rodina opět sejdeme a věřím tomu, že se to podaří. Takových chvil, kdy se sejde celá rodina, je při čím větším stáří jejich členů, tím vzácnější. Ze sourozenců už každý máme svoje a tento blog vzpomíná, někde, jak těžké se bylo sejít k rodinné fotografii. Těch fotografií, kde jsme fakt všichni, moc nemáme, nebo resp. na většině starých rodinných fotografií vždycky někdo chybí. A tak doufám, že o první prosincové sobotě, ke cti Panny Marie, jejíž jméno moje maminka nosí, se všichni tak doma sejdeme k rodinné oslavě.

Myslím, že tato fotografie, kterou tady na Signálech taky mám je jednou z prvních, kde už jsme všichni kompletně, tedy moji rodiče, já a moji sourozenci, vč. nejmladšího.

Mami, díky za dar bytí,

z tvého lůna já smím žíti,

obdivovat Boží jas

a tento svět plný krás.

Za tvou lásku také díky,

že nalezli se okamžiky,

kterés s naším tátou měla,

z nichž vznikla rodina celá,

jedna holka a tři kluci,

pak 3 vnučky a 2 vnuci.

V dobrém chceme kráčet dále,

vší radost ti přáti stále.

Láska, ať tě naplňuje,

celý život prostupuje.