Občas si prolétnu seznam přátel na facebooku tak, že si hraji s abecedou, takže tu pokud možno mužské a ženské jméno světce, který mě na to písmeno napadne. Že sbírám svaté je o mě známo a že o nich tvořím nějaké veršování je záležitost posledního roku.
Ve fotogalerii mám první sbírku svatých seřazenou abecedně, tak k nim časem přidám i pár veršů, co mě zrovna napadnou. Teď si podobně zahraji abecedu a od každého písmenka napíšu světce, který mě zrovna napadne a časem k němu snad bude i nějaké to veršování, u některých za tu dobu už dokonce je, ale nevím, zda celá abeceda má své svaté.
Každopádně, když tento článek vydám o vzpomínce na všechny věrné zemřelé, uvědomuji si, že každé jméno má svého nebeského patrona, jen je všechny nemůžeme znát, proto slavíme všechny svaté a pamatujeme na všechny ty, kteří byli Bohu věrni, protože nám na cestu do nebe pomáhají.
Sv. Antonín, 13. červen
Kdo ve františkánském rouše
drží malého Ježíše?
Když nadarmo něco ztratíš,
vzýváš ho, tak to neztratíš.
Chléb svatého Antonína
na chudáky vždy vzpomíná.
Svatý Antoníne,
když víra naše hyne,
ty ji posílíš.
Sv. Anežka Česká, 13. listopad
Svatá Anežka Česká,
pro Krista čistá a hezká,
sic mohla být princezna,
je v nebi panna líbezná.
Princezna či řeholnice,
kdo z nich je vlastně více?
To ví ten, ke komu směřuje,
v jehož Slávě se nyní raduje.
Obléká šat řeholní
místo královského,
a vůbec ji nehoní
moc bohatství všeho.
Svatou Kláru následuje,
chudým ráda pomáhá,
mnohé spory usmiřuje
a dobro ji nezmáhá.
Českou krev též nosíme,
tak, Anežko, tě prosíme,
ať je milejší nám Krista zvěst,
než bohatství, moc a čest.
Sv. Benedikt, 11. červenec
Benedikt je (jménem) už
požehnaný muž.
Pojďme k němu pro radu,
první mnich je západu.
Modlitba i s prací
ke Kristu obrací -
prvního ho napad
tento skvělý nápad.
Tímto jeho myšlením
budují své životy,
mnozí tímto smýšlením
i dnes nabírají jistoty,
že jdou správně za Kristem.
Sv. Barbora, 4. prosinec
Barboře svět by nebyl cizí,
však její víra byla ryzí,
ale přesto byla cizí,
neb bohatý kupec,
její vlastní otec
do věže ji zavřít dá,
dokud Krista se nevzdá.
Z té věže někdo hlásá zvěst,
že přijala svatý křest,
třetí okno přidala,
by Trojici vyznala,
pak do vězení uvržena,
vlastním otcem popravena,
mečem sťata, Barbora.
Kéž též i my v rodině
vždy stojíme hrdinně
za Kristem, jenž zvítězil,
by nás věčně propojil
v radost, jenž všem slíbil dát
na věky a na pořád.
Sv. Cyril a Metoděj, 5. červenec
Cyrile a Metoději,
skrze vás se stále dějí
velké zázraky.
Víry jste nám kořen dali,
to pro nás dar je nemalý
poznat Ježíše.
I když, zdá se, pohasíná,
víra přece stále silná
v Krista Ježíše.
Celá Morava vás prosí,
neboť v srdci stále nosí
poklad svaté víry.
Sv. Cecilie, 22. listopad
Na přímluvu Cecilie
hudba v našich chrámech žije,
ona slepá nebyla,
Krista si oblíbila.
Provdává se za pohana,
však svatého z něj udělá,
(svatého Valeriána)
s ním k mučení je také hnána,
však čisté tělo Pán ji zachová
a církev její jméno
ve svém kánonu uchová.
Zpěvem Bohu chválu vzdává,
kdo zpívá, ten neustává,
v modlitbě je horlivější
a srdce má radostnější.
Bl. Česlav a Hyacint, 17. červenec
Sv. Dominik Savio, 9. březen
Dominik patří Pánovi,
svou moudrostí jistě odpoví,
jak správně žít svoji víru,
v Kristu má svou velkou sílu.
Již v sedmi letech po přijímání,
formuluje své vyznání:
Raději smrt, než-li hřích.
Od malička vzdělává se
jak vyrůstat v Boží kráse,
jak svou látku v krásný šat
svou svatostí smí udělat.
Pomozte mi ke svatosti,
Jana Bosca žádá,
k tomu stačí tři vlastnosti,
tak zní jeho rada:
První má být veselostí,
druhá plnit povinnosti,
třetí dobro druhým dát,
v tom k svatosti vytrvat.
Všem byl dobrým kamarádem,
svatost byla jeho řádem,
za patnáct let žití
nám jeho svatost svítí.
Sv. Dorota, 6. únor
?
Sv. Eliáš, prorok, 20. červenec
Eliáš nic nenapsal,
však prorok byl pravý,
s Ježíšem a Mojžíšem
na Táboře zdraví.
Zůstal věrný do konce
jediný z Proroků
a proroky - Bálovce
zbavil nároků.
Kéž jsme věrni Hospodinu,
jedinému Pánu,
který skrze Krista
otevřel nám bránu.
Sv. Ema, 19. duben
Sv. Helena, 18. srpen
Císařovna Helena
našla svatý kříž,
byla Kristu blíž,
chudým, také trpícím
ulehčila tíž.
S touto svatou světicí,
lampou její svítící,
nesme světlo ke kříži,
z nějž Spasitel k nám pohlíží.
Sv. František, 4. října
Svatý František,
malý francouzek,
je z bohatého rodu,
v tom pak vidí škodu.
Chudobu si volí,
rány Krista nosí,
obdivuje stvoření,
v chudobě ke spasení.
V řádu menších bratří,
chudoba vždy patří,
kéž v této svaté ctnosti
jdem k pravé radosti.
Sv. Faustina Kowalska, 5. října
Milosrdenství Boží
lásku k lidem množí,
nebojme se spolehnout
na ten Boží lásky proud.
Svatá sestra Faustina,
Bohu zasvěcená,
životem připomíná,
jaká za nás cena
byla zaplacena.
Z Kristova srdce voda, krev,
nám, sestro, Boží lásku zjev.
Sv. Gorazd a druhové, 27. červenec
Následníci Metoděje,
že v Kristu je naděje
dále věrně učili,
i když je mučili.
Gorazd, Klement, Naum,
Sáva, také Angelár,
Moravu opustit museli,
tak v Bulharsku zaseli.
Gorazd biskup po Metoději,
neznámé se skutky dějí,
však po ovoci poznává se,
po Evropě v celé kráse.
S Cyrilem a Metodějem
sedmi svatým chválu pějem,
že nás vedou cestou Páně
horlivě a odevzdaně.
Sv. Gertruda, 17. březen
Sv. Hugo, 20. duben
V den, kdy jsem se narodil,
svatý Hugo při mě byl.
Portské víno jistě pil,
když už se tam narodil.
Jako opat chtěl být vzorem
činil tak mnoho reforem.
V organizaci byl smělý,
obnovil mnohé kláštery,
též špitály a misie,
vždyť pohanství stále je.
Neměl ty radosti pro sebe,
žitím směřoval do nebe,
žití dlouhé tady měl,
i poustevník stále sel.
Svatý Hugo, ducha máš,
o nás, kéž se postaráš.
Sv. Hedvika, 16. říjen
Mocná žena Hedvika,
manželka panovníka,
sedm dětí měla,
ač byla velmi bohatá,
asketicky žila.
O nemocné, chudé
s láskou pečovala,
víru Slezska povzbudila,
kláštery zakládala,
v řádu pak zůstala.
Kéž v tobě, svatá Hedviko,
velký příklad máme,
že můžeme být bohatí,
když Kristu všechno dáme.
Sv. Charbel Machlúf, 24. červenec
Bl. Chiara Luce Badano, 29. říjen
Sv. Ignác z Antiochie, 17. říjen
Daniel byl v jámě lví,
nedotknuli se ho lvi.
Ignác chce lvům tělo dát,
nehodlá se víry vzdát.
Ten, kdo Bohu uvěří,
může být lvům k večeři,
může také klidně mít
v jámě se lvy od lvů klid.
Kéž opravdovou víru máme,
životem ji rozdáváme
jako svíci, která svítí
nám na cestu k žití.
Sv. Irena, 20. říjen
Když je sv. Irena,
kéž nezazní siréna.
Její jméno, jméno míru,
kéž vzbudí v nás i větší víru,
jíž Soluňany upevňuje,
jak svatý Pavel povzbuzuje.
Sv. Jan, evangelista, 27. prosinec
Tak jeden mladík jménem Jan
Kristem Pánem je milován.
Nejmladší je z učedníků,
Krista Pána následníků.
On Pána taky miluje,
jeho život zapisuje.
Učí nás, že Bůh Láska je,
a Boha, bližní miluje.
Kéž vína lásky, radosti
pijeme z Boží milosti.
Sv. Julie, 10. prosinec
Na kříži, když žena je,
je to svatá Julie,
umučená na Korzice,
z Afriky je mučednice,
za otrokyni prodána,
od dětství miluje Pána.
I jménem svým září,
před Boží je tváří.
Proč zlé časy zažíváme,
když Boha svého uctíváme,
můžeme se klidně ptát.
Odpověď nám může dát,
že kdo víru nosí k chvále,
v něm zůstává láska stále
a snoubí se v něm naděje,
že pro něho věčnost je.
Sv. Karel Boromejský, 4. listopad
Měl mnohé výhody
muž plný svobody -
Karel Boromejský.
S výhodami sloužil,
v životě svém toužil
být vždy pokorný.
Ač brzy kardinálem,
vždy spokojil se s málem,
biskup, pastýř dobrý.
Studoval vždy pilně,
svůj úřad vedl silně,
myslel na své ovce.
Též pro chudé, nemocné
měl své ruce mocné,
byl jim pomocí.
Vizitace, synody i koncil
vždycky měl jasný cíl -
ke Kristu, kéž dovede i nás.
Sv. Klára, 11. srpen
Klára, Panna čistá,
následuje Krista -
po svatém Františkovi,
ženský řád je nyní nový.
V čistotě, chudobě, poslušnosti,
Kláro vidíš k spolužití ctnosti.
Tvůj vzor šíří se i do Česka,
píše ti světice Anežka.
Klášterní život, že prý skrovný je,
však v Kristu má radosti, naděje
a věrná nevěsta Kristova
jde k slávě věčného domova.
Sv. Lukáš, 18. říjen
Zprávou, kterou Lukáš píše
z života Pána Ježíše,
světlem radost zvěstuje,
že Bůh mezi námi je.
Od Ježíšova narození
celý svět se právě mění,
po kříži a vzkříšení
až k nanebevstoupení.
Evangelium žitím svým
kéž pečlivě naplním,
ve víře, lásce, naději
ať do věčnosti dospěji.
Sv. Ludmila, 16. září
Lidu milá, Ludmila,
víru v Krista šířila
od svatého Metoděje
víra v Krista se nám seje,
Václavu též víru dala,
v křesťana ho vychovala.
Mezi trním sémě víry
přes tebe nabývá síly.
Tvoje hrdlo šátek škrtí,
vrah myslí si, že víru drtí.
Víra, která k nebi míří,
i přes trní se rychle šíří,
přimluv se, ó Ludmilo,
u Pána, kde všem milo.
Sv. Martin, 11. listopad
Římský voják Martin
ve válce se vyzná
a když přijímá víru,
pláštěm lásku přizná.
Po vojně poustevničí,
přijímá kněžský šat,
v horlivosti vyšší
směl (v Tourz) biskupem se stát.
Misií a pastorací
mnohé ke Kristu obrací.
Kéž na cestu nám svítí
až k věčnému žití.
Sv. Marta, 29. červenec
Sourozenců trojice,
Pán miluje je velice.
Marto, Lazare, Marie -
Mesiáš před vámi je.
(Paní domu Marta je,
tak se taky jmenuje.)
Marto, třeba jednoho,
hned naučila ses toho,
co sestra lépe dělala,
jak Ježíši naslouchala.
Marto, že je vzkříšení,
měla jsi to prozření,
než Pán vzkřísil Lazara,
již před tím zněla tvá chvála.
Sv. Norbert, 6. červen
Norbert svatý věčně mlád,
je to první premonstrát.
Duchovně chce nově žíti,
tak Kristu se zalíbiti.
Také světec usiluje,
naši (Slovanů) víru povzbuzuje.
Když před námi je Kristus živý,
život není neduživý
a směřuje k věčnosti -
vypros nám té milosti!
Sv. Notburga, panna, 14. září
?
Sv. Ondřej, apoštol, 30. listopad
Svatý Ondřej, bratr Petra,
v něm statečnost rostla, kvetla.
On učedníkem Jana byl,
pak k Ježíši se přiblížil.
Mezi dvanácti stále stál,
zprávu o Kristu šířil dál.
Kristu se podobal blíže,
smrtí v jiném tvaru kříže.
Kéž v srdci nesem Kristův kříž,
chceme být Kristu stále blíž.
Sv. Orosie, 25. červen
Sv. Olga, 11. červenec
Sv. Petr a Pavel, 29. červenec
Petr - skála,
Pavel - malý,
oba Krista
nám hlásali.
Petr jako pevná skála,
víra se v něm otřásala,
bratry přesto držet měl,
zpět ke Kristu je obracel.
Nešel, kam sám jíti chtěl,
jak mu Ježíš pověděl.
Když byl Pavel
ještě Šavel,
horlivý vždy byl.
Této přednosti
ve své milosti
Pán si využil.
Světového apoštola
Pán si ke své službě volá,
mu za povinnost naloží,
že Lásku v světě rozmnoží.
Sv. Pavlína, patronka Olomouce, 29. červen
Pavlína byla malinká,
dcera Artémia, žalářníka,
který hlídal křesťany.
Tak Marcelín a Petr, mučedníci Páně,
k Pánu modlili se odevzdaně,
by z dívky Pavlíny vyhnal ducha zlého.
Když se dcera uzdravila,
celá rodina uvěřila
a přijala svatý křest.
Když víru novou přijali,
krátce na to je zajali,
za novou víru životem zaplatili.
V Olomouci ji tak máme,
dobře, že ji svatou známe.
Svatá Pavlíno, oroduj za nás!
Třebaže vládne Dioklecián,
nemusí se bát žádný křesťan,
neb když žijeme pro Krista,
naše spása je jistá.
Sv. Kvido, 12. září
Sv. Radim, 12. říjen
Radostný je Radim,
kéž se s Bohem radím.
Bratr svatého Vojtěcha
na pomoc přispěchá.
Bratr s bratrem podepřeni
věčnou slávou obdařeni.
Sv. Růžena, 23. srpen
Svatá Růžena
je s růží žena,
růže krásná, čistá,
svatost její jistá,
že následovala Krista.
O nemocné se starala,
Krista v kříži uctívala,
žena na svém místě
slouží Bohu čistě.
Ve svatosti z Limy zář,
Boha vidí tváří v tvář.
Sv. Řehoř, 3. září
Služebník Božích služebníků,
vzat ze stavu řeholníků,
svatý Řehoř církev řídí,
ze stolce Petrova vidí
též potřeby lidí.
Veliký však nechce být,
raději chce prostě žít,
jak sluha vést chce Boží lid,
Petrův úřad naplnit.
Velký svatý Řehoři,
kéž naše srdce zahoří
láskou k církvi Boží,
jíž služebník slouží.
Sv. Simeon, 8. říjen
Když dítě vidí Simeon,
hnedle říká: To je on,
jenž spasí z lásky celý svět
a jeho Matka, vonný květ,
jenž k Boží slávě,
přichází právě,
by své srdce vydala,
Bohu cele se dala.
Nyní, milý Pane,
mám srdce odevzdané,
viděl jsem, co měl jsem zřít,
už mě čeká jenom klid.
To, když naše oči vidí,
Boha, který všechno řídí,
ať se klidně odevzdají
Pánu, v kterém spásu mají.
Sv. Sofie, 17. září
Sv. Scholastika, 10. únor
Scholastika, sestra čistá,
jménem školu připomíná,
návštěva Benedikta častá,
jeho sestra nás upomíná,
jak účinná je prosba její,
kam obracet svou naději.
Bratře, ještě zůstaň chvíli,
abychom si přiblížili,
jak to v ráji krásné mají,
co nám Písma vykládají.
Sestro, nemohu již déle,
v noci mám být ve své cele.
Tak tu prosbu vložím Bohu,
neb s Ním jistě více zmohu.
Hned se bouře přivalila,
Sestro, cos to učinila!
Nemůžeš-li, klidně běž,
jestli se tam dostaneš.
Celou noc tak rozjímali,
než se domů odebrali.
Brzy svatá Scholastika
s Ježíšem si v nebi tyká,
Benediktu lekci dala,
do nebe se přichystala.
Kéž každý z nás se chystá
v nebi vidět Krista.
Sv. Šimon a Juda, apoštolové, 28. říjen
Slaví svátek apoštolé,
jenž byli v Kristově škole,
Kristus jejich cestou byl,
všechny si je vyvolil.
Dvojí jména apoštolů
máme právě dneska spolu,
Šimona i s Judou,
průvodci nám budou.
Šimon byl též Petr,
bys to nepopletl.
Šimon s Judou spolu byli,
za Krista život položili.
Šimon - naslouchající,
tichý, také horlící
hlásá Slovo Boží dál,
jako nástroj mučící
má pilu, jíž byl přeřezán.
Svatý Juda Tadeáš,
v něm oporu velkou máš,
když jsi v těžké krizi,
on má svoji vizi,
u Ježíše se přimluví.
Svatý Juda - Tadeáš,
jménem stejně jak Jidáš,
on nese tvář Krista Pána,
od nějž, kéž nám milost dána.
Sv. Tomáš, apoštol, 3. červenec
Tomáš, ten je víře blíž,
nese také Kristův kříž.
Když ve víře má pochyby,
rány Kristu políbí.
Jak ostatní apoštolé,
jež byli v Kristově škole,
Kristův život dobře znali,
pro Krista svůj život dali.
Sv. Terezie od Dítěte Ježíše, 1. říjen
Svatá Terezie
z francouzské Liseux (čteno Lisie),
svatá Terezička
od Ježíška.
Ježíše jsi znala,
věrně milovala,
brzy chtěla sestrou být,
a v klášteře svatě žít.
Hrdinské jsi měla ctnosti,
v modlitbě i poslušnosti,
učitelku v tobě máme,
kéž tak Pána posloucháme.
?
Sv. Urban z Langres, patron vinařů, 2. duben
Sv. Uršula, panna, mučednice, 21. říjen
Sv. Vojtěch, 23. duben
Svatý Vojtěše
v boji útěše
silou svědectví
pomoz vítězství
k Bohu pravému,
žití věčnému.
Sv. Veronika, 6. únor
Dívka jménem Veronika
před Ježíšem neutíká.
Šátek svůj mu podává,
pravý obraz dostává.
Obraz Krista Ježíše
do srdce si zapíše.
Tento obraz známe,
kéž ho v srdci máme.
Sv. Wolfgang, 31. říjen
Biskup města Řezna
svoje ovce přec zná.
V čas, kdy světec Vojtěch žil,
biskup Wolfgang dovolil,
že víra se rozšíří snáze,
když biskup bude v Praze,
ten nápad se mu zalíbil.
Dobrá vůle projevena,
myšlenka je naplněna.
Tam, kde biskup bývá,
je církev svatá živá.
Díky Wolfgangovi
i v Praze přebývá.
Jako biskup dříve náš,
jistě za nás se přimlouváš.
Sv. František Xaverský, 3. prosinec
Z rodné Navarry až do daleké Asie
František Xaverský konal misie.
Indie, Ceylon, Japonsko i Čína
jeho svědectví stále připomíná.
Jezuitské myšlení
od sv. Ignáce,
to misie promění
ke cti a chvále Boží.
Podmínky lehké tam nebyly,
i pronásledování si zažili.
Církev v těch krajích žije dál,
ó, běda, kdyby nehlásal.
Kdo chce konat misie,
ať je s Kristem prožije,
přijme Boží poslání,
kéž nebojí se hlásání.
Sv. Yveta, vdova, poustevnice, mystička, 13. leden
Sv. Zikmund, 30 duben
Jeden z lotrů, co na kříži byl,
sám Ježíš jej omilostnil,
přesto že to byl vrah,
z pekla nemusel mít strach.
Svatý Zikmund, burgundský král,
ze zločinu vraždy také se kál,
do kláštera se uchýlil,
ten klášter hmotně zajistil.
V tomto klášteře modlí se stále,
ač přepaden byl od jiného krále,
Zikmund si život nezachránil,
když klášter při útoku bránil.
Od Karla IV. jeho ostatky máme,
největší zvon v Praze rozezníváme.
Kéž svatý Zikmund nám připomíná,
že v pokání řešení má každá vina.
Sv. Zdislava, 30. květen
Zde slavná Češka z Moravy
v Jablonném mnoho napraví.
Svatá kněžna Zdislava
vede nás, kde je sláva.
Jak v rodině, tak v řádu,
ne život pro parádu.
V chudobě i nemoci
potřeba je pomoci.
Velká píle v Boží síle,
využívá každé chvíle.
Kde je její jistota
ví přes krátkost života.
?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.