Tento měsíc je vlastně první, kdy jsem před rokem začal s tím sepisovat všechny svaté. Nakonec z toho vznikly veršíky o světcích a tentokrát to tu nebude tedy seznam na počátku, ale seznam s informacemi, které budu postupně mazat a měnit za veršíky.
Celé nebe
chválí tebe,
Bože jediný!
Jejich chvála
neustává.
Víra v Krista,
cesta jistá
k věčné Kráse,
naší Spáse,
v Kristu Ježíši.
---
Přijmi Boží požehnání,
Matka Boží, ať tě chrání,
též andělé strážní,
ať žiješ v Boží bázni.
A sbory nebešťanů
prosím o ochranu.
Celá země, také nebe,
jsme rádi, že zde máme tebe.
Jak svůj život žijeme,
kam po smrti půjdeme -
za Kristem či satanem,
tam na věky zůstanem.
Duše věrné, jenž se čistí,
Kristus jejich věčnost jistí.
Kriste, pro své drahé rány
otevři jim nebes brány!
Měl mnohé výhody
muž plný svobody -
Karel Boromejský.
S výhodami sloužil,
v životě svém toužil
být vždy pokorný.
Ač brzy kardinálem,
vždy spokojil se s málem,
biskup, pastýř dobrý.
Studoval vždy pilně,
svůj úřad vedl silně,
myslel na své ovce.
Též pro chudé, nemocné
měl své ruce mocné,
byl jim pomocí.
Vizitace, synody i koncil
vždycky měl jasný cíl -
ke Kristu, kéž dovede i nás.
Leonard je tvrdý lev,
k víře posiluje.
Jeho poustevnický zjev
lásku v nás vzbuzuje.
Zajatce zachraňoval,
z války vysvobozoval.
Kdo má dobytek a stáje,
ten k němu putuje.
Svatý Linharte,
povzbuzuj i nás,
ať víru vzbudíme
dokud máme čas.
Jenom v Bohu najdu mír,
říká jméno Bohumír.
Od malička v řádu žije,
milost Boží do něj vlije
dary sloužit lidu Páně
jako biskup odevzdaně.
Kéž v něm máme správnou víru,
že jen s Bohem dojdem míru.
Velký, krásný chrám
církve římské znám,
v úctě jej též mám.
U římských hradeb
ze všech chrámů staveb
právě Lateránský chrám
je z chrámů za vzor dán.
Nejsvětější Vykupitel
nám pevnou skálu dal,
z toho chrámu náš Spasitel
k nám skrz Petra promlouval.
Lateránská bazilika v pravdě vyniká,
svým významem je převeliká,
nejvýznamnější na světě.
---
Boží chrám
je svatý chrám
a já na něm podíl mám,
vždyť mám být ten chrám,
svatý být též mám,
vždyť Boha svého znám.
Třináct papežů jsou Lvi,
první z nich je Veliký,
stateční jsou jako lvi,
z nich užitek je veliký.
Kázání nám napoví,
jak mnoho se ví o Lvovi,
proti bludům všem,
byl vždy vítězem.
Kéž svatou pravdu vyznáváme,
v učení se vzděláváme,
nad zlým vždycky vítězíme
a do nebe dorazíme.
Římský voják Martin
ve válce se vyzná
a když přijímá víru,
pláštěm lásku přizná.
Po vojně poustevničí,
přijímá kněžský šat,
v horlivosti vyšší
směl (v Tourz) biskupem se stát.
Misií a pastorací
mnohé ke Kristu obrací.
Kéž na cestu nám svítí
až k věčnému žití.
Svatý biskup Josafat
spojuje východ i západ,
část rodného pravoslaví
s Římem unii již slaví.
Pro jednotu se nasadil,
pro Krista svou krev prolil,
získal věčnou odměnu,
kéž vyprosí nám proměnu.
Svatá Hedvika Slezská,
též Alžběta Uherská,
s nimi Anežka Česká,
jsou svaté, příbuzné.
Přemyslovská dynastie
též svými svatými žije -
Václav spolu s Ludmilou
Přemyslovci také jsou.
Ludmilu prý křtil Metoděj,
po svatém Václavu další děj,
když syn jeho bratra Boleslava
rodinu Vojtěcha vybít nechává.
Mnoho dalších svatých spolu
prošli si Kristovu školu.
Tak se plní dějiny,
každý svatý je jiný.
Snad v příbuzenství svaté máme,
na něž rádi vzpomínáme,
snad se svatí staneme,
v nebi místo najdeme.
Svatá Anežka Česká,
pro Krista čistá a hezká,
sic mohla být princezna,
je v nebi panna líbezná.
Princezna či řeholnice,
kdo z nich je vlastně více?
To ví ten, ke komu směřuje,
v jehož Slávě se nyní raduje.
Obléká šat řeholní
místo královského,
a vůbec ji nehoní
moc bohatství všeho.
Svatou Kláru následuje,
chudým ráda pomáhá,
mnohé spory usmiřuje
a dobro ji nezmáhá.
Českou krev též nosíme,
tak, Anežko, tě prosíme,
ať je milejší nám Krista zvěst,
než bohatství, moc a čest.
Svatý Albert Veliký,
vznešený, honosný a ušlechtilý,
vědu svatou ovládal,
Božskou moudrost šířil dál.
Filosofie, teologie, vědy přírodní,
dary Boží poznávat, toť úkol životní.
Církve svaté učiteli,
kéž svatě žijem život celý.
Sedmnáctý listopad,
komunistů režim pad
na přímluvy Anežky,
však slavila se Alžběta
a byl den studentů.
Svatá Alžběta,
Uherská princezna,
Anežky příbuzná,
též svaté Hedviky,
k lidem potřebným se zná.
Život nemá jednoduchý,
ač je hradní paní,
snáší i vyhnání,
skutky milosrdné lásky vyniká.
Přimlouvej se za nás, svatá Alžběto!
Velké římské chrámy
nejsou nám neznámy,
v nich posvěcení slavíme,
však sami chrámem taky jsme.
Na ostatcích Petrových
dnes Vatikán stojí
a katolickou víru v nich
nástupce jeho pojí.
A za římskými hradbami
jsou ostatky svatého Pavla,
by naše víra neochladla,
ty pevné sloupy drží ji.
Svatý Edmund, to byl král,
jenž za Krista život dal.
Vikingové v boji ho zajali
by se zřekl víry, nabádali.
Vládce byl prý spravedlivý,
v lásce velmi učenlivý.
Svoji zemi věrně chránil,
i když život neubránil,
získal poklad cennější.
I když na nás šípy míří,
přesto přec se víra šíří,
ať jsme věrni Ježíši,
kéž prosbu naši uslyší.
Oslavme dnes Krále,
který vládne stále,
od věků až na věky
patří mu svět všeliký.
Jeho trůn je nejvzácnější,
z něho vládne králů Král,
pohled na něj nejzdravější,
z kříže nám dar spásy dal.
Kéž pohled na kříž Krista Krále
vede nás po cestě stále,
Kristus, naše jistota,
Král věčného života.
V Jeruzalémě chrám mají,
zasvěcení uctívají,
zasvěcení Matky Boží,
která církev svatou drží,
mocnou přímluvou svojí
naše rány hojí.
Na přímluvu Cecilie
hudba v našich chrámech žije,
ona slepá nebyla,
Krista si oblíbila.
Provdává se za pohana,
však svatého z něj udělá,
(svatého Valeriána)
s ním k mučení je také hnána,
však čisté tělo Pán ji zachová
a církev její jméno
ve svém kánonu uchová.
Zpěvem Bohu chválu vzdává,
kdo zpívá, ten neustává,
v modlitbě je horlivější
a srdce má radostnější.
Ve vyhnanství umírá
třetí nástupce Petra,
Svatý Klement I.,
pro nás papež také první,
který apoštoly znal
za života, pak i dál.
Cyril s Metodějem,
naši apoštolové,
jeho ostatky vynesli,
s ním víru k nám přinesli,
od nás do Říma pouť konali,
papeži ostatky předali.
Korinstským list k povzbuzení,
čte se stále, velmi cení.
Vlídný, shovívavý, laskavý
uveden je do slávy.
Ke Kristu, kéž vede nás,
zde i v slávě plné krás.
Z Vietnamu jich mnoho máme,
svaté, které uctíváme,
mučedníci pro Krista,
jejich spása je jistá.
Místní lidé i misionáři,
biskupové, kněží, laici,
více, než 100 tamních lidí,
Ondřej Dunc - Lac a další vidí
již Kristovu slávu
v mučedníků davu.
Církev mučena je stále,
to mučení však vede k chvále
Boha, který všechno řídí,
naši věčnost také vidí.
Kateřina z Alexandrie
vznešeného původu je,
je čistá, cudná, počestná,
a mučednice vznešená.
Zří Matku a dítě Boží,
Boží dítě ji na prst vloží
prstýnek nám na znamení,
že jsou s Kristem zasnoubeni.
Prasklé kolo, meč, koruna
Kateřinu připomíná,
Těmi nástroji zvítězila,
tam skrytá je její síla.
Kéž nám svatá Kateřina
Boží Dítko připomíná,
věčnou lásku, jenž dal světu
na kříži Pán z Nazaretu.
---
V Zubří svatá Kateřina
prsten přijímá z ručky Syna,
před očima Matku Boží,
Jim se v krásném šatu dvoří,
korunu má na hlavě,
raduje se ve slávě,
v rohu kolo rozbité,
též meč z krve prolité.
Zubra tam však nemají,
ten se pase ve stáji
jako ten lev s medvědicí,
jako dítě si hrající
s hadem, který držel jed,
avšak v ráji konec běd.
Když slavíme Silvestra
na svatého Silvestra,
konec roku slavíme,
Kristu se přiblížíme.
Guzzolini právník byl,
do Padovy odešel,
k teologii se měl,
knězem později se stal,
(od sv. Benedikta)
Silvestriánům základ dal
Ó, nebe, dej nám svlažení,
cestu k věčnému spasení,
ke spáse lidí, národů
a v lásce hojnou úrodu.
Kéž k nám přijde náš Spasitel,
všeho světa Vykupitel.
Ježíš, jenž z Matky přišel již,
Kristus, jenž za nás šel na kříž.
Kéž Krista věrně čekáme
a srdce svá mu chystáme.
A had, který nás oklamal,
nesmí do srdce vstoupit dál.
---
Matka Dítě čekala,
v něm Spasitele nám dala.
Matko Boží, ukaž nám,
kdy tvůj Syn sám přijde k nám.
A předchůdce Páně Jan,
před příchodem byl poslán.
Zprávu jasnou hlásal všem,
že Bůh přišel v naši zem.
Kéž tu zprávu slyšíme,
radostně ji šíříme,
že Kristus Král přijde zas,
ať vidíme v něm věčný jas.
Svatý Ondřej, bratr Petra,
v něm statečnost rostla, kvetla.
On učedníkem Jana byl,
pak k Ježíši se přiblížil.
Mezi dvanácti stále stál,
zprávu o Kristu šířil dál.
Kristu se podobal blíže,
smrtí v jiném tvaru kříže.
Kéž v srdci nesem Kristův kříž,
chceme být Kristu stále blíž.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.