Čas volební kalkulačky

Zatím tu aktuální letošní jsem pořádně nenašel, ač volby už budou velmi brzy, tedy jako nadšený volič vím, že po příští víkend 23. a 24.9. 

Nemyslel jsem si, že už tak brzo, a dozvěděl jsem se to kupodivu z telefonátu, ne z kampaně. Možná něco jde po internetu, ale moc toho nevidím. Něco je asi po městech, ale třeba v Zubří také nic moc nevidím a to už jsem město prošel několikrát.

Vyvstává mi tedy otázka, koho volit?

A tak místo kalkulačky tu mám své volební desatero, které nemá za účel jakoukoli politickou kampaň.

Má pravačka ještě nebude v pořádku, bude ještě v sádře, ale i tak volím zásadně levou (rukou, nikoli stranu) 

U komunálních voleb je to otázka mnohem jednodušší, protože zpravidla ty, které volím, znám. To je pro mě první pravidlo těchto voleb. 

Zatím, i když tam, kde mám svůj trvalý pobyt, přebývám minimálně už déle než 17 let mimo, přece jen toto první pravidlo zpravidla zaplní mé křížkování.

Nutně musím říci, že zpravidla jde o kandidáty nejčastěji mé nejoblíbenější strany, která má žlutomodrý hrad, který půjčuje pravidelně na farní den.

To je tedy moje druhé pravidlo, pravidlo strany: Když už neznám, tak za kterou partaj kandiduje. Ovšem to už je jen do počtu z těch, které znám osobně a zaškrtnu je, protože kandidují za partaj, která mi není proti srsti.

Třetí pravidlo je, že nevolím známého v případě, že by mohl kandidovat za lepší partaj, ale kandiduje z mě neznámých důvodů jinde v partaji, se kterou souzním méně, než z tou, kde by mohl být a není.

Čtvrté pravidlo zní, že nevolím nikoho z těch, které znám a kteří nesmyslně kandidují za partaj, jež se příčí mému voličskému svědomí.

Páté pravidlo je pro mě věkové, že pokud neznám, kandiduje za vhodnou partaj a ještě vychází do počtu křížků, pak dávám přednost mladým kandidátům.

Šesté pravidlo se opět týká věku - pokud kandidáta znám, kandiduje úspěšně již několikátou sezónu a je starší, než kanonický věk biskupa, který svatému Stolci musí podat rezignaci (tj. 75 let), pak tohoto kandidáta nezaškrtávám i přes všechny jeho kvality, byť si klidně kandidovat může. Partaj, která nabízí přestárlé kandidáty je ze své podstaty pro mě nedůvěryhodná a často z takové partaje nevolím.

Sedmé pravidlo by mělo být kvalitativní, tedy ani v případě známých nepodporuji někoho, kdo by měl vážný politický prohřešek a přesto se rozhodl kandidovat. To však zatím není třeba využívat, protože nikoho takového neznám.

I osmé pravidlo se týká kvality, neb je velmi potřebné dívat se na to, co se skutečně za uplynulé období podařilo, co ne a co se slibuje a v neposlední řadě i na mravnostní profil těch, kteří kandidují a zda také podporují a napomáhají církvi a charitě.

Deváté pravidlo je třeba postavit i negativně, zda ten, který se uchází o můj hlas, nečiní překážky církevním a charitativním aktivitám a sleduji ověřené zprávy o jeho postojích.

Desáté pravidlo zní, že toho, koho volit nebudu, mohou volit jiní a tak budu muset respektovat jakýkoli volební výsledek. Nicméně já volím podle svého svědomí a kdo je proti, toho budu mít právo podrobit kritice.

A ještě jedno zvláštní pravidlo, se kterým mám své nekalé zkušenosti, v tomto blogu poznačené, že je všeobecně známo, pokud se konají místní referenda v čase těchto voleb či jinak, neúčastním se toho. Jsem proti referendu, neboť pro tato rozhodování si politiky volíme a dáváme jim důvěru a proto mají konat podle svěřeného mandátu, nikoli klást zbytečné dotazy či snad snášet jednonázorové demonstrace, které nemají politicky konstruktivní charakter. 

Jediné referendum, kterého jsem se účastnil bylo o EU a je dobře, že jsme tam. Demonstranti proti EU jsou proti suverenitě národa ČR a to je celkem vážné.