13 (teď 8) říkanek
Duben:
V den, kdy jsem se narodil,
svatý Hugo při mě byl.
Portské víno jistě pil,
když už se tam narodil.
Jako opat chtěl být vzorem
činil tak mnoho reforem.
V organizaci byl smělý,
obnovil mnohé kláštery,
též špitály a misie,
vždyť pohanství stále je.
Neměl ty radosti pro sebe,
žitím směřoval do nebe,
žití dlouhé tady měl,
i poustevník stále sel.
Svatý Hugo, ducha máš,
o nás, kéž se postaráš.
Díky, Bože, za dar žití.
Po tvých cestách mám teď jíti,
k tomu dals mi dary větší,
žití mé, ať o Tě svědčí.
Víru svatou, Věčný Bože,
s námi chraň a naplňuj!
Díky, Bože, za dar místa,
o tom moje víra čistá
do světa se hlásat musí,
ač si mnoho zkoušek zkusí.
Díky, Bože, za dar lidí,
mnoho lidí v tobě vidí
lásku, naději a víru,
s Tebou dojdem věčně k míru.
(mělo by to vycházet na Papežskou hymnu)
Květen:
Hýbl přítel Dvořáka,
to mě jistě naláká.
Jako pekař peče housky,
dává dětem krásné kousky.
Že povahy prudké byl
by z Vídně mnohý dosvědčil.
Však misionář bezpečně,
ten vede k Bohu úspěšně.
Červen:
Silverius papež byl,
jeho otec před ním,
víru v Krista uhájil,
ač vyhnán byl za Řím.
Při pokusu o návrat
zmučili ho hlady,
neměl se však čeho bát,
v Kristu není zrady.
Červenec:
Eliáš nic nenapsal,
však prorok byl pravý,
s Ježíšem a Mojžíšem
na Táboře zdraví.
Zůstal věrný do konce
jediný z Proroků
a proroky - Bálovce
zbavil nároků.
Kéž jsme věrni Hospodinu,
jedinému Pánu,
který skrze Krista
otevřel nám bránu.
Srpen:
Ve dvanáctém století
reforma klášterů letí,
také Cisterciáci
svou formou obrací.
Sv. Bernard opat byl,
mnoho klášterů založil,
Matku Boží v úctě měl,
láskou mnohé obracel.
Dvě křižácké výpravy,
snad svatou zemi obnoví.
V životě svém jistém,
ať činíme vše s Kristem!
Září:
Do daleké Koreje
se sémě Páně zaseje
krví 103 mučedníků
Ondřeje a následníků.
Tito svatí promlouvají,
za svou zem se přimlouvají,
na misie též nás zvou,
pomohou svou přímluvou.
Říjen:
Když je sv. Irena,
kéž nezazní siréna.
Její jméno, jméno míru,
kéž vzbudí v nás i větší víru,
jíž Soluňany upevňuje,
jak svatý Pavel povzbuzuje.
Listopad:
Svatý Edmund, to byl král,
jenž za Krista život dal.
Vikingové v boji ho zajali
by se zřekl víry, nabádali.
Vládce byl prý spravedlivý,
v lásce velmi učenlivý.
Svoji zemi věrně chránil,
i když život neubránil,
získal poklad cennější.
I když na nás šípy míří,
přesto přec se víra šíří,
ať jsme věrni Ježíši,
kéž prosbu naši uslyší.
Prosinec:
Kdo to opat vlastně je?
Ten, kdo klášter spravuje.
Mnoho z nich jich svatých známe,
jen jednoho dnes sblížit máme.
Dominik ze Silos, z 11. století
chrání pastýře a vězně v zajetí,
on než s králem hádku měl
jako opat vždy dobře sel,
tak jinému opatství
rozdal svoje bohatství,
knihy měl vždy velmi rád,
knihovnu dal udělat,
klášter velmi zvelebil,
zbožný život vedl, žil.
Z dobrých knih ať příklad máme,
zbožný život předáváme,
bychom Boha velebili,
navždy věčnou radost žili.
Leden:
Fabián a Šebestián,
to současníci byli,
papeže a vojáka
tam v Římě umučili,
v době, když byl císař pán
krutý Dioklecián.
Sedm římských jáhenství
je dodnes zachováno,
tak, jak papež Fabián
spravoval Řím dávno,
byl také pro misie
v Narbonu či Galie.
Důstojník Šebestián
s křesťany se setkával,
U křesťanů ve vězení,
svatým křtem svůj život změní.
Ta morová nákaza,
císařství prý je zkáza.
Má Šebestián naději,
když šípy po něm střílejí,
svůj život Kristu dává,
ve víře neustává.
Kéž víru pevně držíme,
i když bolest trpíme,
když máme nést svůj denní kříž,
svým křížem chcem být nebi blíž.
Únor:
Sv. Hyacinta a František Martovi
na mnohé věci nám odpoví.
Jim zjevila se Panna Maria,
ve Fatimě, v dolině Iria.
Poslušně ovečky pásali,
rodiče svoje poslouchali
a na výzvy Krásné paní
rádi putovali za ní.
Život se jim tak proměnil,
Matka ukázala jim správný cíl
a na nás je, bychom též prosili,
za obrácení hříšníků se modlili.
Matko Boží dobře víme,
že s tvým Srdcem zvítězíme.
Kéž s Kristem zbožně žijeme,
církvi věrni budeme.
Březen (některé roky, kdy vychází na neděli 2023):
Svatý Josef, mužů vzor,
k práci nemá žádný vzdor.
V denní, noční hodině,
ochráncem je v rodině.
A na Boží hlas
odpoví vždy včas.
Březen (ostatní roky)
Od Pavla nejkratší list,
co v Písmu můžeme číst,
který dostal Filemon,
jenž syna měl, a to je on,
sv. Archip, mučedník.
Filemon i s Apií byli umučeni,
o Archipu mnoho zřejmé není,
jen, že Pavla následoval,
povinnosti služby konal,
jak ho Pavel vyzýval.
Horlivě vyznává Krista,
v něm spása je jistá,
bohyni se neklaní,
tak zavalí ho kameny,
tak Boha oslaví,
kéž vede nás do slávy.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.