Zatím neoficiální začátek diplomky o Antiochii

_{V této práci bych velmi rád poděkoval především:} 

_{ThLic. Michalu Umlaufovi za její vedení, za všechna doporučení a vhodné rady, které jsem zde měl využít. Poděkování patří také všem respondentům za jejich podněty a ochotu spolupracovat. Toto poděkování bych měl rozšířit ještě o další konkrétní osoby, načež však dojde až před odevzdáním práce. Nesmím opomenout ani ty, kteří tuto práci kontrolovali a pomáhali mě s rozšířením obzorů a chtěl bych zde zahrnout také všechny, se kterými se potkávám a mohu rozvíjet snahu o sdílení a šíření víry, ke které jsme všichni povoláni již z daru samotného křtu.}

Úvod

Projevy křesťanské víry v naší společnosti se stávají pomalu vzácným jevem, začínáme být menšinovou skupinou obyvatel. Je skoro samozřejmé, aby v každé obci byl kostel, nejčastěji katolický, avšak v mnoha farních obcích již život z víry výrazně ochladl. Po letech komunistického útlaku přišel nádech větší svobody vyznávat a také hlásat víru.

S tímto předpokladem začal v r. 1992 „experiment Antiochia“, jehož tvůrci, bohoslovci olomouckého kněžského semináře, si vytyčili za cíl o letních prázdninách zavítat do farnosti, kterou by mohli oživit během letních prázdnin životem skupin mladých křesťanů, kteří se nebojí ukázat svou víru navenek i v cizí obci.

Místo, které bylo pro konání Antiochie vybráno, bylo vždy s podporou a požehnáním místního biskupa. Ti, kteří se rozhodli k účasti, dostali tak zvláštní poslání a možnost přirozeným způsobem svého života svědčit o své víře jako první křesťané.

Toto dílo, které v r. 2022 oslaví již 30 let od zahájení, bych rád představil v této diplomové práci, jelikož jsem se také sám těchto nejen prázdninových aktivit účastnil od r. 1996 do r. 2017 nepřetržitě, tedy celkem 22 ročníků.

Rád bych zde poukázal na naše všeobecné misijní poslání a také na to, že skrze Antiochii máme příležitost být misionáři ve vlastní zemi a podílet se na díle nové evangelizace. Chci takto sdělit i vlastní zkušenost, že účast na Antiochii formuje i další životní zaměření směrem k evangelizaci: to, že je účastník obdarován mnohem větší citlivostí k otázkám předávání víry ve farnosti, v místě, kde přebývá, a také v rodině.

Na začátku se budu zabývat obecně otázkou evangelizačního působení v naší zemi, obzvláště po „Sametové revoluci“ a výzvami do dnešní doby. Následně bych pojednal o Antiochii, jejím vzniku a průběhu, a také vytyčil její cíle. Ve výzkumné části bych chtěl sledovat skrze ty účastníky, které jsem oslovil, jak Antiochia působila v jejich životě a zhodnotit dosavadní průběh. Mou ambicí zde bude také výhled do budoucna s trochu provokativní otázkou: „Jakým způsobem bychom měli v dnešních časech žít svou víru s odkazem na život prvních křesťanů v Antiochii?“