Žalm 120

Poslední dobou stále více ve mě rezonuje ten žalm, ve kterém se říká: "Když já mluvím o míru, oni chtějí válku." Dnes až tak, že už od rána mě napadla tato sloka, kterou jsem teď rozšířil na celý žalm 120.

Nutno říci, že jsem zbytek domyslel až teď po přečtení žalmu z breviáře a více mě uchvátil celý jeho obsah, neb ona věta, která mě rezonovala je ve skutečnosti větou poslední ze žalmu a v breviáři je naopak zdůrazněna věta první: "Když jsem volal k Hospodinu, vyslyšel mě."

Když já mluvím o míru,

válku chtějí přeci. 

To jsou ale nadmíru

prapodivné věci.

Pěji píseň poutníka,

k Hospodinu volám.

Cesta rychle utíká,

s Ním překážky zdolám.

K Hospodinu volal jsem,

má bída velká byla,

On mě k tomu vyslyšel,

v modlitbě je síla!

Když rty mluví falešně,

vysvoboď mě, Pane,

co se přidá posměšně,

všeho, co je zrádné.

Jsou v bojích ostré šípy,

žhavého uhlí dost.

Já přebývám se supy,

z míru nemají radost.

Mešechové, Kedaři,

u nich teď přebývám.

Míru se jim nedaří,

pokoje nemívám.

Rusové v Ukrajině

válkou trápí lidi.

Chudáci v té krajině,

Bůh to všechno vidí.

Že nenávidí pokoje,

jejich je to chyba.

Tam, kde jsou ty rozbroje,

chudák, kdo tu bývá.

Když já mluvím o míru, 

válku chtějí přeci.

To jsou ale nadmíru

prapodivné věci.

Že v modlitbě je síla,

nás učí tak víra,

Bůh vládce všeho míra 

nás jistě vyslyší.

Z Bible 21, Žalm 120

1 Poutní píseň. K Hospodinu ve svém soužení volám a on mi odpoví.
2 Mou duši, Hospodine, zachraňuj od lživých rtů a lstivých jazyků!
3 Jak budeš potrestán a co čeká tě, ty, který mluvíš lstivým jazykem?
4 Šípy bojovníka přeostré, řeřavé uhlí z jalovce!
5 Běda mi, že pobývám v Mešeku, že bydlím v stanech Kedarců!
6 Má duše se už dlouho zdržuje mezi nepřáteli pokoje.
7 Já sám jsem pro pokoj, když ale promluvím, chtějí boj!