Kam zmizeli misionáři?

Tak předně, je 15. února a už otvírám 7. článek v tomto měsíci. Vidím to jako potřebné, ale bude to rychlé.

V sobotu jsem měl kolokvium z části Hagiografie, o sv. Vojtěchu. Ano, přiznávám, často se motám kolem horké kaše a horkého se nedotknu. To byla jedna ze zcela oprávněných výtek, která pro mě byla obohacením i pro mou diplomovou práci a rád v tom učiním nápravu i přečtením doporučené literatury, protože číst knihy skvělého vyučujícího mě po pravdě velice baví a v tom smyslu se docela těším, až se najde čas odpočinku od dalších vyskokoškolských povinností, jak dokončím další studium. V předchozím studiu na bakaláře byla praktická roční zastávka ke studiu dalšímu, ale teď musím víc makat. To jsem však odbočil jinam, než chci.

Když jsem v Olomouci přicházel z té zkoušky na nádraží, již z dálky jsem slyšel jakéhosi samozvaného kazatele a viděl transparenty, takže jsem se začal těšit na malou duchovní zastávku se skupinkou patriarchy Eliáše, jehož biskupské svěcení je velmi pravděpodobně velmi pochybné a ona skupina, která taky hlásá neočkování a neúctu k současné církvi i politice a samozřejmě nebeskou a pozemskou církev míchá do jedné hromady.

Brzy jsem však zjistil svůj omyl, když jsem si uvědomil, že výše zmíněná skupina se schází spíše v Olomouci na Horním náměstí u Nejsvětější Trojice a v mnohem větším počtu a taky se smysluplnějším programem, nakolik nesmyslné je jejjch hlásání evangelia, když jiné odsuzují ve smyslu Gal 1,9.

Byla to skupinka asi 5 lidí, u nich se nikdo nezastavoval, jen já jsem se na malou chvíli zastavil. Na transparentu měli "Já jsem cesta, pravda a život." Jeden muž říkal na mikrofon nějaké svědectví, nešlo o příliš souvislou řeč. Jiný si mě všiml a chtěl mi nabídnout materiál. Řekl jsem mu, že to nebude třeba a navázal s ním rozhovor.

Jeho odpovědi byly agresivní. Na mou otázku, zná-li vůbec Bibli, odpověděl, že to není podstatné a že teda těch biblických knih je 66 (když už to chci vědět). Podstatné je přijmout Krista a budu zachráněn. Chtěl jsem tedy něco víc, ale odpověděl mi otázkou, když jsem ho vyzval k argumentaci a myslel, že řečnickou: "Co by se stalo, když bych teď zemřel?"

Ano, křesťan musí pamatovat "memento mori", ale ne takto.

Nebál jsem se říci, že jsem katolík. Na to on, že to nemám vůbec vyřešené a řekl mi pár vytržených míst z Písma, ovšem ne větu misionáře Jan 3,16, ale úplně jinou, kterou, přiznám se, si nepamatuji, nebyla vůbec podstatná, ale řekl jsem mu, že "vytrhává z Písma", na to on, že "katolická sekta vytrhává z Písma" a už už se se mnou loučil s tím, že "mi nic nevnucuje, dal mi pouze nabídku." No, že jsem si žádné nabídky nevšiml. 

Takto agresivně se se mnou rozloučil, odvrátil se ode mě a "prchal".

To jsem nechtěl. Šel jsem pak na oběd a po krátkém obědě jsem si povšimnul, že skupinka misionářů někde zmizela, už tam prostě nebyla. Kam zmizeli? Doufám, že jsem je neodradil od jejich misie, to by mi bylo upřímně líto.

Ale musím říci, že máme jiné představy o misiích, když druhý den na to jsme se sešli k té věci, jako synodální skupinka farní evangelizační buňky a já jsem tento příběh nehodných misionářů otevřel, protože mi byl dán do cesty.

V této rubrice už často píšu spíše náhodná setkání, protože v Zubří je víc než dost katolických akcí, abych stíhal žertovat s nekatolíky. 

Jinak také zlatí Svědkové Jehovovi, ti na tom nádraží, když bývali, nevydávali takový hluk a neprchali vůbec, v jisté době to byl kolorit hlavního nádraží v Olomouci. Tak teď se, tedy, pokoušejí jiné skupinky, které nás nazývají sektou sic pravděpodobně to jsou skutečné sekty podle společenského měřítka na rozdíl od katolíků, které společnost bere vážně a kdykoli se v televizi mluví o víře, běží zpravidla katolické obrázky s kadidlem.

Tito heretici alespoň byli vidět, avšak stále mezi sebou máme vzorné katolíky, kteří se snaží šířit náboženství proti vakcínám, ale o tom není katolická víra. 

Pravý katolík má cestu jasnou v lásce, protože Bůh je láska a misii vede s tím, že "Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." (Jan 3,16)