Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Občas rozhodování z minuty na minutu

Tak už začíná jít hodně do tuhého. Začínám být trochu nervózní z toho, že jsem pomalý a že občas se musím, vlastním přičiněním, rozhodovat z rázu na ráz, aktuálnějšímu dát přednost před aktuálním. Tak prožívám velmi napjatý čas, který je třeba taky čas od času uvolnit. 

 

Naštěstí, jako křesťan si uvědomuji, že bez Boha to nedávám a tak vždy jsou chvíle, i když zdá se, že na ně není čas, kdy je třeba Bohu pořádně poděkovat a taky požádat o jeho další provázení.

 

Tak v tom minulém týdnu jsem naráz prožil mnoho změn, kdy opravdu se situace měnila z minut na minutu a ještě do toho přicházely záležitosti další, kterým bylo vhodné věnovat pozornost a čas.

 

Nezaměstnaný jsem touto dobou už rok, ovšem ne, že jsem tak dlouho bez práce, za onen rok při vyplňování třeba některých dotazníků, jsem vždy musel napsat, že jsem nejméně 1 hodinu týdně pracoval a dokonce jsem neměl ani dovolenou, protože podle ne zrovna citlivého výroku jiné pracovnice úřadu práce, nemám na žádnou dovolenou nárok, takže jsem to striktně dodržel stejně jako zákaz nelegálního výdělku.

 

Také mé počínání slabšího hledání práce při studiu bylo označeno jako nezodpovědné, přestože jsem jasně předložil, kam má studia směřují a že úspěšně studovat je k mému prospěchu směrem k nalezení dobrého uplatnění v budoucnosti. Úřad práce tak po nezaměstnaných chce, aby se udřeli, dříve, než začnou pracovat, ale takové prostě máme zákony, což sem nepatří, je to jen taková okrajová vsuvka.

 

Tak v tom uplynulém týdnu jsem měl krásně naplánováno, že navštívím farnost Krásensko za účelem provedení části kvalitativního výzkumu. Také jsem se odhodlal zjistit, jak Antiochia fungovala loni a kde jsou antiošácké kroniky, jakožto si domluvit ještě návštěvu dalšího účastníka Antiochie. Do toho všeho jen výuka náboženství a vlastně skoro nic dalšího víc, jen ještě to, že mám dosud neudělané 3 předměty, takže jsem studoval studijní agendu, načež jsem zjistil první skutečnosti, které mě rozhodily rozestavěný program.

 

Potřeboval jsem si udělat test k mezináboženskému a ekumenickému dialogu, který jsem však překvapivě prošvihl, neboť akademičtí pracovníci vč. vyučujících nemají na zřeteli, že studenti také něco dělají ve farnostech a tak první test byl v tom největším shonu, druhý možný pokus následně netušeně v těch největších přípravách tříkrálové sbírky.

 

Nezbývalo mi, než se obrátit na vyučujícího s otázkou, kterou mi zodpověděl velmi rychle, že test musím mít před kolokviem a když jsem stejně rychle poslal dotaz, kdy budu mít další příležitost, dostal jsem odpověď, že "zítra" o oblíbeném pátku mi nastaví test. Bohu díky jsem na mail přišel včas a několik minut před odjezdem do Krásenska jsem zvednul telefon a cestu odložil, abych si mohl ten test udělat a nemusel obtěžovat více, než je to nutné.

 

Aby toho totiž nebylo málo, při epidemii koronavirové, koronavirus dostala také paní katechetka, o čemž byl článek předchozí, čím pádem jsem byl také příjemně zdržen a pak ještě i moje rodná sestra se na mě obrátila s krásnou prosbou, kterou jsem se také okamžitě rozhodl splnit, protože po tom testu z eku - mezi dialogů, jsem místo cesty do Krásenska, si naplánoval nádhernou pouť na Svatý Hostýn a bylo moc dobře, že jsem tam byl.

 

Shodou všech těch okolností jsem na Sv. Hostýně potkal mnoho lidí z Hranic vč. pana kaplana, který mě pozval k ministrování a místní duchovní správce i ke čtení liturgických textů při mši svaté. Byla to nesmírně plodná a povzbudivá pouť a také skvělá přestávka od další dávky učení.

 

A aby toho nebylo málo, kolokvium z ekumenického a mezináboženského dialogu on-line mi vychází na zítřejší den, kdy církev svatá slaví památku Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, takže se budu sjednocovat v ekumenickém a mezináboženském dialogu a dá-li Pán, tak snad konečně úspěšně.

 

V této souvislosti také bych moc rád poprosil o modlitbu, jakožto touto dobou se modlím také já za všechny, kteří procházejí různými zkouškami, neboť jak to tak bývá, děti počínaje školou základní čeká vysvědčení pololetní a počínaje vyššími vrstvami našeho školství, na půdě akademické, zase období, kterému se říká zkouškové.

 

Zobrazeno 309×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio