"1000"

Už dlouho jsem nevrtal do blogového systému na Signálech, ale nemohu si odpustit gratulaci k významnému jubileu nejaktivnějšího blogera, který již brzy dosáhne počtu 1000 článků na svém blogu.

Vždy, když od Něj vidím nějaký článek, rád se na něj podívám a vnímám, že svou víru žije a rád se o ni dělí i tímto způsobem, že čtenář je více v obraze a vzdělanější ve svém katolickém žití.

Jinak jsem samozřejmě moc rád, že nejsem na tom prvním místě, toho nejaktivnějšího, protože mé kvality vedení blogu nejsou zdaleka tak velké, abych visel hrdinně na nástěnce, ač přiznávám, že jsem velmi rád, že jsem čten také relativně dost a na té nástěnce stejně visím.

Když prohlížím na Signálech blogy, už dávno se nedívám na výběr z blogů, protože je silně tendenční a vůbec mi nezaručuje, že si počtu právě já, protože zacílení výběru je úplně jiné a když už to otevřu, tak mě to uspokojí málo kdy. 

Už pomalu předpokládám při sledování novinek v blozích, kdo konkrétně a s jakým článkem se v onom výběru objeví a byť je to jistě kvalitní bloger, tak taky vím, že si z nich přečtu sotva některé, kteří se v tom výběru objevují zřídka, ale poctivě.

Asi je logické, že nejaktivnější bloger, když už jeho blog visí, nebude ještě jednou ve výběru, přestože by si to skutečně zasloužil, neboť jeho denní slovo je často lepší, než to, které pravidelně denně nabízí Signály. 

Docela chápu, že když denně vyjde článek, je zbytečné ho dávat do výběru, ale často by se tam hodil raději, než ty, které se v tom výběru občas objevují, byť opakuji, ani ti nejsou špatní, jen to není, jak se říká "můj šálek kávy (nebo čaje?)" 

Pochopitelně to nepíšu proto, aby se mé články objevovaly ve výběru blogů, vždyť stejně tak pořád visím už déle než rok na stejném místě a také, když vydám nový článek, velmi často se objevuje mezi nejčtenějšími, i když má třeba jen 11 přečtení nebo ani to v té době. 

To zas nevím, jestli je to proto, že vlastně nic jiného nevyšlo nebo že by blogy byly opravdu tak málo čteny.

Blog na Signálech, aspoň, jak to vnímám, je povzbuzením pro čtenáře i pisatele. Čtenáře, že se může odreagovat, tedy uklidnit či rozčílit, pisatele, že umí ještě něco napsat.

Já už někdy v předsevzetích na tento rok jsem si dal limit, že nevydám moc víc, než 10 článků měsíčně a jsem moc rád, že se mi to daří, protože, když toho moc vydávám, tak čtenáři nestíhají číst no a já taky málem nestíhám psát něco podstatnějšího, co vlastně ani nevydávám (ale asi to tu nějak bude, sic to bude dlouhý).

Takže z toho vyplyne, že já se k 1000. článku asi dostanu, protože téměř žádné články nemažu, ale letos to rozhodně nepředpokládám a brzy budu mít o cca 500 článků méně, než nejaktivnější bloger, což rozhodně není špatně. 

Můj blog je tak dost nezajímavý, takže není třeba dělat velké výkony. Jaké mám důvody psaní tohoto blogu, o tom tento blog na jiném místě víc než upřímně píše, takže je to tu zbytečné znovu psát.

Popravdě, článků už tu mám tolik, že se v tom málem neorientuji, ale žádný není stejný s jiným, což je, tuším, taky jedna z podmínek psaní blogu.

Je vynikající výkon každý den napsat jeden kvalitní článek a některé dny i více a jsem moc rád, že nejaktivnějšímu blogerovi, který tou dobou jistě bude mít za sebou už 1000 článků, se daří psát poutavě i s hutnou kvalitou.

Tak jen skrovně vyjadřuji svůj obdiv a taky gratulaci. Nic jiného v tom není třeba ani není žádoucí hledat.