Z kostela hospoda

Tak především, je to blbost, takže chcete-li to číst, ať si to uvědomíte hned na začátku. Možná to zní vtipně, ale není to vtip, je to opravdu blbost, ale víc už to opakovat nebudu.

Dnes ráno při snídani si otec Pavel projížděl zprávy, kdy v některém státě USA jsou zakázány bohoslužby, ale povoleny striptérské kluby a jistě tušíte, co napadlo podle mě 100% nekatolické duchovní (protože katolíci všude na světě jako jediná církev jsou všude ukázněni, takže nekázeň je z 1000000% na vrub pochybným křesťanským společenstvím, které se prohlašují křesťany a nemají rádi katolíky), že svou farnost vyhlásí za ...

V naši zemi však kostely mají mnohem horší nastavené podmínky, než hospody. 

50% obsazenost kostela by byla dobrým řešením a ještě kompenzace (např. za ušlé sbírky) k tomu... Ono matematicky při 420 místech je velký rozdíl ve zbožné farnosti, zda může přijít na nedělní mši svatou 140 či 210 lidí - každé to číslo pomůže.  Ta stropová 20. hodina se dá, když si vyjednáme výjimku pomodlit se ještě růženec za odvrácení pandemie.

Pochopitelně pro farnosti, kde mají velký kostel a i normálně bez koronavirových omezení zaplněný do 1/3 míst, by tato varianta určitě být nemohla, pan farář by zajisté kostel nechal kostelem (i když ty kompenzace za sbírky...?)

Samozřejmě, když by se to tak vyhlásilo, tak by to rozhodně neznamenalo, že v tom kostele se bude konzumovat kde co, výhradně by se přijímala eucharistie a nic jiného, ani žádná svačina, což je z epidemiologického hlediska také nejbezpečnější pokrm.

Ta věc udělat z kostela hospodu pouhým prohlášením, protože podmínky dodržujeme víc než 100% (např. u stolu v kostele je pouze a výhradně jeden, možná tam přistoupí na chvíli ještě dva ministranti), mě napadla taky proto, že v článku o mém fiktivním manželství bylo psáno, že partner nerozeznal hospodu od kostela; a to jsem si zas pamatoval proto, že když jsem začínal na Antiochii, bylo to (často) v obci, kde na konci 90. let minulého století byl kostel prázdný a hospoda natřískaná. 

Farář totiž tam dojížděl, když si vzpomněl, že má na starost taky tu farnost (a to v případě otce děkana bylo původně sotva 1x za rok, jinak posílal jáhna - teď se však polepšil aspoň 1x za měsíc byť hospoda má otevřeno skoro každý den), zatímco hospodský byl místní. 

Dnes však v hospodách už bývá pro mnohé draho, takže často se s kostelem vyrovnaly nebo dokonce kostel zůstal a hospodu zavřeli někdy už jen kvůli EET, avšak teď spíš kvůli koronaviru. 

A včera jsem byl v hospodě Pod Lipůvkou a dnes se hodlám postit, jelikož nás o to naši biskupové vroucně požádali. A hodlám se postit postem katolickým, nikoli dietou nebo nějakou jinou formou postu, kterou se naši nekatoličtí bratři snaží napodobit naši svatou, katolickou a spolehlivou postní praxi tak, aby vypadala jinak, hlavně ne katolicky.

Jo, jenže, když při zhoršení podmínek, kdy zůstanou výdejní okénka, bylo by potřeba, z vyhlášené hospody, která vždy byla kostelem, co svět světem stojí (jen vláda nám to komplikuje), opět prohlásit kostel a dodržovat všechna opatření, o která budeme naši tolerantní, neodbornou a neznabožskou vládou pokorně požádáni.

Když by nám vládli křesťané, pandemie by byla už dávno zdárně vyřešena, i když nějaké životy by to taky stálo.

Katolíci, slušní křesťané, hospodští ani vláda to nemají v této době jednoduché. 

Tak to musíme všechno pokorně přijímat a my křesťané slušných vyznání navíc prosit Boha, aby nám odpustil naši nejednotu i to, že Ho občas vyměníme za něco jiného, prosit hlavně za to, aby nám navrátil pohodu ztracenou malým virem, koronavirem.