Pojď na růženec!

Dnes nás k růženci zve sama Panna Maria Růžencová!

Když jsem v pondělí se svými drahými třeťáky chtěl v rámci hodiny náboženství probírat růženec, sic jsem dělal podle svého svědomí, co mohl, moc se mě nepodařilo děti na růženec pozvat. Docela mě to mrzí, protože mám zkušenost, že málokdo odmítne pozvání na růženec a je to pro mě zamilovaná modlitba.

Z pracovního listu jsem jim udělal takové "růžencové bludiště", že jsme zabloudili hned na začátku. 

Ale nenechám se tím odradit, na růženec máme celý měsíc a také v Zubří mám s růžencem ty nejlepší zkušenosti, zvláště, když je tu tolik kapliček, ke kterým se dá chodit na růženec.

Při cestě na růženec jsem již 2x pozval farníky na cestě a šli se ho se mnou pomodlit. 

Jednou jsme se modlili společně u kapličky v části Pod Lipůvkou a potkali jsme u kapličky děti. 

A jednou jsem potkal 2 farnice v centru obce, nebo spíše šel jsem za nimi, když jsem viděl, že sedí na lavičce a nabídl jim modlitbu růžence cestou kolem kapliček. Provedli mě pro mě ještě neznámými uličkami Zubří, potkal jsem cestou taky několik dětí, které viděly v mých rukou růženec a pozdravil jsem se s nimi a zároveň jsem zjistil, kde si společně hrají a cestou s růžencem jsme prošli 3 kapličky.

Vždycky, když někoho pozvu na růženec, jsem tím ještě mnohem více obohacen.

Tak jsem včera večer pozval pana faráře, že se potřebuji ještě pomodlit růženec a pomodlili jsme se společně.

Na Antiochii to pro mě byla vždycky modlitba, se kterou jsem brzy po ránu skoro každý den obcházel obec a zdravil všechny kolemjdoucí.

Když je dnes Panny Marie Růžencové a zve nás sama Panna Maria, zkusme si vyjít na procházku s růžencem.

Dávám si předsevzetí, že to zkusím alespoň každý týden v tomto měsíci a začnu právě dnes, když včera se mi nechtělo.

Taky doufám, že ono růžencové bludiště během měsíce s dětmi nějak rozpleteme.

Mimochodem, toto je jubilejní, 600. článek mého blogu. Tato trefa taky není jenom tak náhoda!