Pálení čarodějnic nemá žádná omezení

Včera jsem poslouchal zprávy. Mluvily i o pálení čarodějnic a kupodivu skoro jako katolíci o bohoslužbách, že se bude odehrávat v rodinách. 

Ještěže je nenapadlo on-line pálení čarodějnic sic by to byla zajímavá Youtuberská činnost a dala by se shlížet 30.4. večer klidně i ze záznamu, vždyť u pálení čarodějnic není důležitý přítomný okamžik jako při mši sv. zpřítomnění kalvárské oběti.

Křesťanství nás naštěstí nevede k pálení čarodějnic, ale ke svatosti.

Z pálení čarodějnic se stal skoro národní obřad, který se však někde musí zakazovat kvůli suchu. Koronavirus se teoreticky stal dalším důvodem nekonání, ale přece jen nějaká doporučení musí být i ve zprávách, tak se toho může prý účastnit 10 lidí nebo odehrávat v rodině.

Ovšem vzhledem k průběhu, co se při tom má konat, dal by se onen obřad pálení čarodějnic přirovnat k pohřbu žehem, protože čarodějnicí myslíme jako konkrétní, avšak pouze možnou bytost lidského rodu, nikoli jen pohádkovou - o tom ta sešlost není.

Když si popíšeme čarodějnici, tak především popisujeme vizáž, máme konkrétní představu, že čarodějnice je škaredá, ovšem tak škaredá, až je hezká, tedy čím škaredší, tím hezčí.

Vlastnosti čarodějnice jsou buď zvrhlé nebo hloupé, avšak tak zvrhlé, že to všichni kolem obdivují a tak hloupé, že všichni z toho mají radost a tak pořádají pálení čarodějnic.

Máme-li tedy pohřbít ty špatné vlastnosti jako škaredost, hloupost a zvrhlost a další, činíme svým způsobem pohřeb a pohřeb nemá žádná zákonná omezení, toto shromáždění je zcela legální.

Máme-li pohřbít zlo, je mnohem praktičtější obrátit se k Bohu a ne k pálení čarodějnic. Pomůže-li však pálení čarodějnic k pohřbení zla v nás, ať se tak děje bez omezení.

Čarodějnice se líbí i přes to, že čarodějnice zpravidla nedělá v pohádkách dobro, ale zlo, od dobra jsou víly. Ale naráz máme i pohádky, kde je zlá víla a hodná čarodějnice. 

Jako pohádková bytost je tak čarodějnice značně nejasná a převlékat se za čarodějnice a pořádat slet čarodějnic je věc zábavná. Jde tedy o něco konkrétního, co se pálí a je to dobré, přitom to však není k jídlu - je to dobrá akce, dobrá zábava, kterou se bavili i učitelé kvůli bližšímu vztahu k žákům.

V české historii je pálení čarodějnic úzce spjato s děním před několika stoletími a rozhodně nejde o nic, z čeho by se měla dělat jakákoli zábava. Pálení čarodějnic je spíše zvrhlá tradice, která baví děti a dospělí se tak baví skrze děti, které mají zábavu.

Mám-li proti zlu bojovat radostí z pálení čarodějnic, bylo by to především zvrhlé. 

Proti zlu budu přece bojovat modlitbou a jen s Boží pomocí mohu hledat pravou radost!

Jenže zdá se, že jsme omezováni v modlitbě. Naprosto ne! 

Sice k pohřbu se můžeme shromáždit bez omezení i viditelně, nikdo nás za to nepotrestá, přesto však pohřby, které se v tuto dobu dějí, dějí se v malých počtech, krátkém čase a jen v kruhu rodiny. Takže, i když nejsme omezováni, přesto poctivě dodržujeme opatření, která jsou proti nákaze nemoci.

V modlitbě však omezeni nejsme! Osobní modlitbu, rodinnou modlitbu a modlitbu církve nám nikdo a nijak zakázat nemůže. Modlitba funguje i na dálku on-line, spojuje nás s Bohem. 

Pálení čarodějnic však nefunguje vůbec, škodí nám a my se z toho jsme schopni ještě i radovat. Tato radost však je otevřenou ranou, která bolí a negativně se zarývá do srdce.

A tak se můžeme modlit za ty, kteří budou dnes slavit pálení čarodějnic.