Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Vzpomínky na májové

K májové pobožnosti je podle mě velmi důležité, aby se pěstovala úcta k Panně Marii již od ranného dětství. Co slyším vzpomínky mnohých farníků vztahující se k májovým pobožnostem, vždy je tyto pobožnosti těšili, že se spolu mohli setkat mimo školu. Pobožnosti probíhaly různě, centrem byly vždy mariánské písně, tatínek vzpomínal, že se vždy přezpíval celý kancionál a šlo se domů.

 

Co si vzpomínám ze svého dětství, byla májová u nás v kapli každý den a byla vždy plná kaple. Moc dětí nás nebylo, ale sešli se všechny generace z vesnice, co chodili do kostela. Když byla mše svatá, v čase již + otce Bedřicha, otec Bedřich dal někomu z dětí, aby přečetl básničku k Panně Marii.

 

V čase Desetiletí duchovní obnovy národa, bývalo májové čtení o patronu desetiletí, přičemž nejvíc pamatuji, že se četlo o sv. Václavovi (v kapli sv. Václava tím příznačněji).

 

Velmi významnou součástí kromě litanií byla také modlitba růžence. Ve Svébohově to byl desátek, který se modlili děti, u nás normálně 5 desátků a nepřišlo mi to vůbec dlouhé, měli jsme tak delší pobožnost, než ve Svébohově. Tam také děti četly litanie tak, že každý po částech rozstříhané.

 

Také svátostná požehnání o poutích, ač třeba v Jedlí byl sv. Jan Křtitel, výrazně připomínala úctu k Panně Marii. Ve Svébohově mají podnes pověstné Loretánské litanie tak předvedené právě o pouti k Nanebevzetí Panny Marie:  

Také na místech, kde jsem pomáhal kněžím, pořádali jsme i májové pobožnosti. P. Pavel Jagoš se snažil kromě čtení pro dospělé také přidat čtení pro děti a zatraktivnit tak konání májových pobožností, které se zdá už dlouhou dobu být na ústupu a dá se říci, že tomu tak bylo již začátkem Milénia. 

 

Po proběhnutí desetiletí duchovní obnovy se už mnohem hůře hledala inspirace pro májová čtení a tak je tomu dosud. Hledáme-li mariánská témata, často se stává, že pro mnoho věřících jsou těžko uchopitelná.

 

Na Drahotušsku jsme májové pobožnosti rozdělili na dospělácké v kostele a dětské zas v jiný den venku, děti chodily rády, ale taky podle toho, nakolik zajímavý byl program a kolik jich vlastně chodilo i do kostela či se ještě účastnili nějakých dalších aktivit, takže kromě čtení, se ještě vymýšlela a dosud vymýšlí, dokonce i skrz diecézní katechetické centrum, nějaká ta májová aktivita.

 

Jak v současnosti probíhají májové v Zubří, tento blog docela referuje. Otázka však zní, nakolik je nutné, abychom propagovali májové, když dobrá věc si sama dělá reklamu a o májových to platí také. 

 

Myslím, že naše upřímné pastorační snahy, pokud vedou k úctě k Matce Boží správným směrem, pak jsou plodné.

 

Májová pobožnost tak může být i vhodným prostředkem evangelizace.

 

Tuto vzpomínku dávám ve známost ke dni památky Panny Marie, Prostřednice všech milostí před tím, než vyjedu (už ne tolik vyjdu) na pouť pro dnešek na Hodorf.

 

Tak v příštím týdnu budou mít májovou na starosti ministranti a uděláme malou změnu, když místo na Videčský kopec se vydáme od kapličky Na Převrátí ke kříži "Na Nivách".

 

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazeno 164×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio