Netušil jsem vůbec, co všechno vznikne z té skrovné myšlenky, se kterou jsem si pohrával skutečně víc, než 10 let. Zajímavé je, že postupně vznikají další a další nápady a vynořují se také noví světci k uctívání. Když jsem si tak zpracovával kalendář na rok 2023 s tím, že na každý den se pokusím stanovit nějakého světce, tak jsem poznal mnoho dalších zajímavých svatých, možná s tou zálibou jak sv. Ignác z Loyoly, když chtěl číst o hrdinech a dostali se mu do rukou jen Život Kristův a svatí.
Kéž bychom vždy žili v míru,
posil, Bože, naši víru.
V kom je ďábel, to nevíme,
za každého se modlíme.
Bůh nás všechny má rád přeci,
skrze nás se dějou věci.
To, co v roce špatné bylo,
v novém by se odpustilo.
Za dobré dát je třeba dík,
Bohu, za každý okamžik.
A v čem se máme polepšit,
Pán nám pomůže za tím jít.
Díky, Bože, Tobě chvála,
v Novém roce, neustálá.
Nejen Matko Ježíšova -
Ježíš je člověk a též Bůh,
Matko věčného Slova -
"Slova, které bylo Bůh!".
Pod srdcem nosíš právě Boha,
Krista, jenž splatí hříchů dluhy,
proto Matko Boží, Ježíšova,
pros za nás, nehodné sluhy,
pros za nás, Matko Boží, Maria!
Svatý Bazil
jako mnich žil,
východní mnišství založil.
Byl to skvělý učitel
a biskup v Cesareji.
Stejný rok narození
má Řehoř Naziánský,
jeho přítel pravý,
vzdělaný, zcestovalý,
patriarcha v Konstantinopoli.
Tito oba učitelé
Ariánům velmi směle
učení správně vykládali,
mnoho spisů napsali.
Kéž bychom tu moudrost měli,
jak Cyril s Metodějem chtěli,
víru pravou zastávali,
o pravé učení se opírali.
Dítě, které narozeno
osmého dne nese jméno,
které dostal od anděla,
to jméno zná Země celá.
Ježíš Kristus, náš Spasitel,
všeho světa Vykupitel,
Boží beránek, Pán, Král náš,
Boží Syn, Bůh i Mesiáš.
Emmanuel, Bůh je s námi,
žije život mezi námi,
Boha ukazuje světu
Ježíš Kristus z Nazaretu.
A ve jménu Ježíšově
musím začít opět nově
a pro jméno Krista Pána
nová radost je hlásána.
Jasné nebe připomíná,
Dia, však bohyně je jiná,
v Řecku jako Artemida,
z Říma, že se na lov vydá.
Takových jmen mnoho slaví,
k nimž snad není světec pravý.
Ještě nejsem světice,
však za roky tisíce...
Ještě ze mě světec není,
však za mnohá pokolení...
jistě mnozí světci našli se,
(tím jménem) průvodci nám ke spáse.
Krista slaví církev celá,
budoucnost nás čeká skvělá,
kterou k spáse připravil
Pán, který nám dal správný cíl.
Ráj, co člověk ztratil kdysi,
do věčnosti nás Duch vzkřísí,
abychom se radovali,
věčný pokoj prožívali.
Benedikt (Papež) zemřel, žije dál,
šel ke Kristu, jenž z mrtvých vstal.
Svatý Petře, jenž klíče máš,
svého nástupce dobře znáš.
Představ ho Kristu, Králi, Pánu,
jenž zacelí každou ránu.
100x více on dostal již,
na světě nesl Kristův kříž.
A teď, když je v nebes výši,
s tebou jde k Pánu Ježíši.
U Ježíše, ať je věčně,
raduje se nekonečně.
Přímluvou ať církev chrání,
se svatými bez přestání.
Hvězda nebe ozářila,
hvězdáře hned oslovila.
Hvězda, kterou zkoumají,
tajemství Páně odhalí.
Hvězda, která patří králi,
proto Dítku zlato dali.
Hvězda, která je na nebi,
kadidlo Boha velebí.
Hvězda, která září noci,
myrha, že jsme v smrti moci.
Hvězda, která teď zářila,
Spasitele oznámila.
Hvězda, ta nejsvětlejší z hvězd,
Kristus v Jordáně přijímá křest.
Hvězda svítí svatbě v Káně,
mají vína z ruky Páně.
Hvězda, která se zjevuje,
nám všem Krista ukazuje.
Za tou hvězdou putujeme,
Krista světu zvěstujeme.
Na Krále se podívejme,
ve svátosti uctívejme
teď Spasitele pravého,
ve svatém chlebu skrytého.
Ať to jenom hlídka není,
ať Král naše srdce mění,
když vidíme Tělo Krista,
ať je naše víra čistá.
K začátku se ukazuje,
že křest lidi proměňuje.
Však ten křest, který hlásá Jan,
nad něj mocnější přijde Pán.
A Pán přichází za Janem,
by obdaroval ho svým křtem.
K čemu však tebe, Pane křtít,
já bych měl tebou pokřtěn být.
Dovol, Jene, ať se stane,
to, co si přeje Boží Syn,
který při křtu již v Jordáně
přišel nás obmýt od všech vin.
A z nebe zazněl Boží hlas,
bílá holubice vzlétla,
objevuje se čistý jas,
jež k poslušnosti volá nás.
Chceme slyšet hlas milého,
Ježíše, Syna Božího.
Naše srdce se utiší,
s buď námi vždycky, Ježíši!
Nový den mám, Ježíši, od tebe,
abych zas směřoval do nebe.
Ty nade mnou, Pane, bdíš,
od všeho zlého mě ochráníš.
Jen v tobě radost mám,
co chceš ty, rád udělám.
Dej mi, abych viděl včas,
jak bližnímu pomoct zas.
Ty jsi, Pane, Bohem mým,
s Otcem i Duchem, jediným.
S tebou, Bože, všechno jde,
co je zlé, to odejde.
Z pohanství se narodila
pro křesťany velká síla
biskupa a učitele,
který vedl církev směle,
již ve svobodě.
Císař v ariánství bloudí,
Hilarius spravedlivě soudí
nezdravost toho učení,
za to čeká jej vyhnání,
však obhajobu píše.
Kristovo Božství a Trojice,
důležité pro nás je velice.
Od všech bludů svobody,
ve víře Galie (Francie) obrody,
kéž držíme se víry pravé.
(Bůh nám dobré vládce dává,
ve zdraví nás zachovává.
A když dobrý vládce není,
tak to Boží vina není.
Dlouho dobrého nemáme,
tak na volby se chystáme.
Pán i lid mu snad odpustil,
co pan prezident dopustil.
/to, co hrozného dopustil.
To funkci nelze vyčítat,
on dělal i dobré, snad.
Vždyť je to dobrák od kosti,
tak zlé odpusťme s lehkostí.)
Bože, Otče, Stvořiteli,
ať tě prosí národ celý,
abys požehnal volbám těm,
Duch Svatý ať je přímluvcem.
A Ježíš Kristus, věčný král,
by správného nám vyžádal
na přímluvu Matky Boží,
která vše v tvou ruku vloží.
Všichni svatí neváhejte,
za národ se přimlouvejte,
aby cestu neminuli,
všemu zlému se vyhnuli.
Probouzí mě světlo denní,
kterým Bůh započal stvoření.
Více však než stvoření
je Krista Pána vzkříšení.
Ježíši, ty Spáso světa,
dej, ať moje srdce vzkvétá.
Dnešní den, ten patří tobě,
chválím tě zvlášť v této době.
Chvála tobě, velký Pane,
chci mít srdce odevzdané,
Otci, Synu, Duchu Svatému,
v pravdě Bohu Trojjedinému.
Svatý Antonín Veliký,
vynikající jméno má,
on nedbá příliš na zvyky
a do pouště se vydává
první mezi poustevníky.
Byl bohatý Egypťan,
to bohatství zdědil,
o dědictví se postaral,
bohatý už nebyl,
do pouště se vydal.
Do pouště mnozí chodili,
s Antonínem se radili,
někteří v té poušti zůstali,
po mnišském životě volali,
řeholní život začali.
Z tvého příkladu, Antoníne,
mnišský život dále plyne,
kéž v nás nikdy nezahyne
touha následovat jiné,
kteří Kristu život dali,
v něm se nikdy nezklamali.
Matko Boží, Matko naše,
se Synem nás vedeš k spáse.
Jednoho jsi Syna měla,
kterého zná Země celá.
Je jeden Kristus, jeden Pán,
jen jeden křest je uznáván.
Za Kristem kráčí v životě,
kéž křesťané jdou k jednotě,
zanechají špatných sporů,
v lásce, ať jdou všichni spolu.
K jednotě nás přiveď, Máti,
v tom chcem na tě spoléhati!
Celý týden prosby znějí,
modlíme se o naději,
kterou skrze Krista máme,
ať ji v pravdě předáváme.
K Pravdě cesta přece vede,
život s Kristem nás přivede
až k víře, lásce, s nadějí,
do nebe všichni dospějí.
Fabián a Šebestián,
to současníci byli,
papeže a vojáka
tam v Římě umučili,
v době, když byl císař pán
krutý Dioklecián.
Sedm římských jáhenství
je dodnes zachováno,
tak, jak papež Fabián
spravoval Řím dávno,
byl také pro misie
v Narbonu či Galie.
Důstojník Šebestián
s křesťany se setkával,
U křesťanů ve vězení,
svatým křtem svůj život změní.
Ta morová nákaza,
císařství prý je zkáza.
Má Šebestián naději,
když šípy po něm střílejí,
svůj život Kristu dává,
ve víře neustává.
Kéž víru pevně držíme,
i když bolest trpíme,
když máme nést svůj denní kříž,
svým křížem chcem být nebi blíž.
Anežka, Panna čistá,
v čistotě následuje Krista,
za něj věrně bojuje,
v mučednictví vstupuje.
Významný muž o ni stojí,
Anežka, mladá se nebojí
a klidně ho odmítá,
lepšího ženicha má,
od křesťanů poznala,
Krista, samotného.
Že křesťanskou dívkou je,
to římský muž nedaruje
a za odmítnutí ji udá,
však jeho to ostuda,
pro křesťanku vítězství,
že pro milého tak trpět smí.
Radost, kterou v Kristu máme,
kéž rádi bližním rozdáváme,
i když se nám posmívají,
přes to, že nás v lásce znají.
Boží slovo máme,
zdalipak ho známe?
Bible je prý Knihou knih,
kdo ví, co je všechno v nich.
Duchu Svatý málo víme,
Písmu málo rozumíme.
Rozmnožuj nám dar moudrosti,
kéž čteme Bibli s radostí.
Božím Slovem liturgie
v každé Boží chvále žije,
Boží Slovo centrem dění
kéž též naše srdce mění.
Svatého jáhna Vincence slavíme předněji,
liturgie předkládá nám toho světce raději,
než Radima z Novary a další zástup svatých,
co dnešního dne zpívají před Bohem chválu.
Každý den však mnoho svatých v církvi uctíváme,
v různých místech na světě je na paměti máme.
Jiného svatého Radima já za patrona mám
a jeho jméno s radostí ke svému přidávám.
Přes biskupa Eusebia ke Kristu přilne,
proti Arianismu obstojí, tomu zlu se vyhne.
Co v církvi dělat bylo třeba,
byl pro Radima denní chleba,
Bližní pro nás mají práci,
kéž všímavost se nevytrácí,
kéž o naději, kterou máme,
rádi svědectví vyznáváme.
I Čechy znají Radima,
jehož jméno radost má,
Gaudentius v Latině
má stejnou radost ve jméně.
V severní Africe žili manželé,
kteří o Kristu svědčili skvěle.
Muž Severián a žena Aquila
spolu syna Flora měli,
mnoho dobra kolem seli,
přec v nenávisti byli ti křesťané,
za živa vhozeni byli do ohně.
Kéž srdce naše láskou hoří,
láska nikdy nevyhoří,
plamen lásku očistí,
věčnou radost zajistí.
V době, kdy Kalvín matl lidi,
nezdravý byl v poznání,
František jde jinou cestou,
najde prozření.
Láska k Bohu, to je cesta,
která vede správně,
nezdravosti uzdravuje,
učí lásce zdravě.
Tento právník velmi touží,
knězem brzy stane se,
nezdravou víru, co lid souží,
nový biskup povznese.
Křesťané, když lásku opustí,
to svět jim těžko odpustí.
Když najdeme smíření,
jdem pravou cestou k spasení.
Tak v Ženevě se obracejí
k víře pravé, zdravější.
Kéž se k církvi navracejí
křesťané i dravější.
Když byl Pavel
ještě Šavel,
horlivý vždy byl.
Této přednosti
ve své milosti
Pán si využil.
Svatý Pavel z koně spad,
byl to velmi velký pád.
Viděl světlo, Krista v něm,
Krista, jenž je vítězem!
Proč mě pronásleduješ?
Honem jiným směrem běž!
Kterým chtěl jsi život vzít,
teď je budeš v lásce mít,
mé učení budeš šířit!
Světového apoštola
Pán si ke své službě volá,
mu za povinnost naloží,
že Lásku v světě rozmnoží.
Timoteji i Titovi Pavel listy,
můžeme Písmo otevříti
a začneme čísti.
Timotej, též Bohuslav,
ač je biskup mladý
vzorem věřícím má být,
dá na Pavlovy rady.
Stejnou víru jako Pavel
Titus také sdílí,
milost, pokoj od Boha,
kéž naše víra sílí.
Druhé kolo tady máme,
kdo v něm stojí už je známe.
Člověk není dokonalý,
v širém světě je tvor malý.
Kéž zvítězí pravda, láska,
lež, nenávist, ať popraská.
Pane, ty oba dobře znáš,
kéž dobře zvolí národ náš.
Bože, buď nám ku pomoci,
dobrá vláda je v tvé moci.
Na Tomáše Akvinského
nemám v učení,
jeho Suma teologů
však to je umění.
Ten andělský učitel,
je to velký myslitel,
na něho nemáme,
ač jej dobře známe.
V tom učení je záře,
teď Pánu vidí do tváře.
Kéž naše Krista poznání
má v nebi také zastání.
Díky tobě, Bože, vřele,
s tebou můžem jít dál směle
tou cestou, kterou nás chceš vést,
jen s Kristem chceme kříž svůj nést.
Prezident, jenž z voleb vzešel,
těžkou zkouškou sám si prošel,
kéž může být hrd národ náš,
mu v Duchu svatém pomáháš.
Svatý Martin směřuje
Sulpicia dále
by svůj život směřoval
k Boží cti a chvále.
Svou evangelizací
Sulpicius vyniká,
k správné cestě obrátí
ne jednoho heretika.
A když klášter zakládá
ke třem věcem nabádá:
Boha ctít a milovat,
chudým ctnost prokazovat,
dobrou smrt pamatovat.
Svatý Sulpicie,
kéž v nás tvůj příklad žije
s Bohem všechno právě,
pak k bližním láska hravě,
jdem k svaté smrti zdravě.
Jména světců známá jsou,
naším vzorem, ochranou.
I když známější je mužem,
přec světici zmínit můžem
nebo taky opačně
v nebi mnoho místa je.
Martina, toť mučednice,
jménem samým je tím více
v Římě Krista učednice,
tam má také krásný chrám,
kde je její příklad znám.
Bohatá to byla žena,
jáhenkou je posvěcena,
službou chudým naplněna,
Boha pravého vyznává,
římská božstva neuznává.
Mnohé svaté neznáme,
znalost o nich nemáme,
a když nového poznáme,
kéž v životě nás povzbudí,
naši lásku probudí.
V Turíně chlapci z ulice,
co Krista neznají
a tyto právě nejvíce
zve cestou ku ráji
tento svatý kněz, Bosco Jan,
je k nim povolán
pro duše horlitel,
chlapců učitel.
Však volání, které cítí
má nepřátel mnoho,
s Prozřetelností má jíti,
nebojí se toho.
S tímto dobrým dílem,
s Bohem v spolupráci,
nemine se cílem,
radost se mu vrací.
Kéž ulice je i nám
dobrou učebnicí,
že lidé, které taky znám
mohou být učedníci,
vždyť Bůh všechny lidí
v Prozřetelnosti své řídí.
S Donem Boscem ať řeknem všem,
kdo nad smrtí stal se vítězem.
Svatá Marcela,
malá bojovnice,
velmi toužila
Krista poznat více.
Vznešená vdova
Jeronýma znala,
před vojáky chudým
majetek rozdala.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.