14. května 1978 jsem byl pokřtěn, jde tedy o můj křestní den, nicméně ve velké úctě je Fatimský den, tedy 13. v pořadí od května do října a můj tatínek se právě narodil na Pannu Marii Fatimskou, která se však tou dobou ještě tak neslavila.
Onoho 14. května teď slavíme sv. Matěje, ale když jsem byl pokřtěn, byla Slavnost Seslání Ducha Svatého.
20 (teď 14) říkanek
Květen:
Maria se ukazuje,
dětem vůli projevuje,
říká Boží tajemství,
v čem je její vítězství.
Čiňte všichni pokání,
pokání vás zachrání,
modlete se za hříšníky,
smiluje se Bůh Veliký.
Matko Boží, milostivá,
k nám, hříšníkům, přívětivá,
Srdce tvé ať zvítězí,
Ďábla, peklo porazí.
Proti Ariánům
Servác bojoval,
své stádo k pokání
často napomínal.
Za diecézi svou
se modlil, také putoval.
Až v Holansku je pohřben,
nad hrobem má chrám.
Za co svůj boj vedeme,
kam Krista světu neseme?
Kéž Kristem dobře vedeni
dosáhneme spasení.
14. květen - výročí křtu
Křest, toť pramen naší spásy,
všechny naše hříchy hasí,
činí Krista následníky,
jeho církve milovníky.
Peklu, tomu činí zmar,
je to velký Boží dar.
Jménem Trojice Boží
sbor křesťanů se množí.
Díky tobě, Bože náš,
že nás ve své moci máš.
Víru v Tebe vyznávám,
ve svátostech vítávám.
Sv. Matěj
Místo zrady Jidášovy
apoštol je nyní nový.
Šťastný los na Matěje
nové církvi prospěje.
Dvanáctka se namění,
má svědčit o vzkříšení.
Učení to velmi prosté,
z této zprávy církev roste.
Že je to pravda jistá,
následují Krista.
Seslání Ducha Svatého
Svatá Boží Trojice
jednotná je nejvíce.
Svatý Duch je vidět nyní,
Syn jej slíbil, všichni vidí
s ohnivými jazyky,
Bůh nesčetně je veliký!
Se svatým Duchem viděna
v církvi velká proměna.
Duch svatý, ten církev řídí,
Otec toto dílo vidí
a Syn denní obětí
Otci zemi zasvětí.
Bůh je celý beze změny,
člověku se ten svět mění,
s Duchem svatým nový vzduch,
život náš, kéž řídí Bůh.
Červen:
Kdo ve františkánském rouše
drží malého Ježíše?
Když nadarmo něco ztratíš,
vzýváš ho, tak to neztratíš.
Chléb svatého Antonína
na chudáky vždy vzpomíná.
Svatý Antoníne,
když víra naše hyne,
ty ji posílíš.
Červenec:
Svatý Jindřich, císař pán,
jako svatý není sám.
sklon má k svatým hodnotám
a za manželku světici.
Šířit víru, naději,
v tom kláštery prospějí,
chrámy třeba postavit,
tak Boha chceme oslavit.
Víra, pro něj důležitá,
jako vládce s tím počítá,
poddaným je příkladem
a láska je mu pokladem.
Srpen:
Papež spolu s knězem
památku teď mají,
jsou nyní ve věčném ráji -
Poncián a Hippolyt, oba mučedníci.
Víru v Krista zkoumali,
poznání své hlásali,
každý na svém místě
sloužil Bohu jistě.
Pán je dobře vedl,
dohromady svedl
i přes všechny omyly
dorazili přec k cíli.
Kéž přes všechny zmatky
hledáme klín matky,
kterým pro nás církev je,
zdrojem pravé naděje.
15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie
Život náš,
Matko znáš,
také jsi jej žila,
Bohu zasvětila.
Bůh vyhlédl si tebe,
než stvořil celý svět,
pak vzal tě do nebe,
za nás prosíš hned.
Příklad tvůj nedáme,
hříchy mnohé máme,
Mesiášem je tvůj Syn,
on z kříže nás zbavil vin.
Maria, tvoje ANO
vrátilo světu nebe.
Kéž i mnohým je dáno
v nebi poznat tebe.
Září:
Zlatými ústy káže,
ke Kristu nás váže
Zlatoústý Jan
Kristem povolán.
Kéž o Bohu správně mluvíme,
svým životem svědčíme,
že láska víc, než zlato
jistě stojí za to.
Říjen:
Svatý Eduarde,
bohatý jsi vládce,
Anglického trůnu strážce,
velmi dobrotivý
ve své víře živý,
štěstí pravé jsi hledal,
pravou víru předal,
kéž v té víře jdem dál.
13. říjen k 1917 - Sluneční zázrak ve Fatimě, ke cti Panny Marie jako fatimský den
Když zázrak lidé žádají,
věru, tak ho nemají.
Přec Matka Boží slíbila,
mnohá srdce tím ožila.
Že se velký zázrak stane,
velký liják, že ustane,
slunce bude dělat divy,
tomu dodnes se svět diví.
Ve Fatimě, kde zjevila se
Matka dětem v plné kráse,
velký zástup přišel tam,
kde dnes stojí velký chrám.
Kéž ten zázrak Bohem daný
naplní i dnes, nás křesťany,
Neposkvrněné Srdce zvítězí!
Výročí prvního podávání sv. přijímání
Kam mě, Pane, zveš,
co ode mne chceš?
Mám jít s tebou s radostí,
pak dostanu milosti,
vždyť ty jsi mě chtěl mít,
chci s tebou, kam chceš jít.
Když držím v rukou Tělo Krista,
víra má ať vždy je čistá.
Když dávám Krista bližním svým,
ať život s Kristem naplním.
Službu v církvi mimořádnou
rád bych plnil v službu řádnou,
být darem v světě plném lidí,
Pán každou naši lásku vidí.
U tebe vše možné je,
v tebe vkládám naděje.
12. říjen - sv. Radim
S Kristem radostný,
věčně radostný,
svatý Radime,
kéž se radíme,
že s Kristem, s radostí,
jdem k věčné radosti.
Listopad:
Svatá Hedvika Slezská,
též Alžběta Uherská,
s nimi Anežka Česká,
jsou svaté, příbuzné.
Přemyslovská dynastie
též svými svatými žije -
Václav spolu s Ludmilou
Přemyslovci také jsou.
Ludmilu prý křtil Metoděj,
po svatém Václavu další děj,
když syn jeho bratra Boleslava
rodinu Vojtěcha vybít nechává.
Mnoho dalších svatých spolu
prošli si Kristovu školu.
Tak se plní dějiny,
každý svatý je jiný.
Snad v příbuzenství svaté máme,
na něž rádi vzpomínáme,
snad se svatí staneme,
v nebi místo najdeme.
Svatá Anežka Česká,
pro Krista čistá a hezká,
sic mohla být princezna,
je v nebi panna líbezná.
Princezna či řeholnice,
kdo z nich je vlastně více?
To ví ten, ke komu směřuje,
v jehož Slávě se nyní raduje.
Obléká šat řeholní
místo královského,
a vůbec ji nehoní
moc bohatství všeho.
Svatou Kláru následuje,
chudým ráda pomáhá,
mnohé spory usmiřuje
a dobro ji nezmáhá.
Českou krev též nosíme,
tak, Anežko, tě prosíme,
ať je milejší nám Krista zvěst,
než bohatství, moc a čest.
Prosinec:
Svatá Lucie
prý noci upije,
nepřidá však dne,
světla má přec
z lampy bezedné.
Oči její krásné byly,
když jinému se zalíbily,
klidně mu je na tác dala,
lepší zrak tím jen získala.
Nejlepší ženich Kristus je,
ten celý svět osvěcuje,
jeho, že je učednicí,
proto také mučednicí.
Lepší volbu nemáme,
kéž Krista vírou vyznáme,
od něj světlo plyne k nám,
jeho příchod kéž čekám.
Leden:
Z pohanství se narodila
pro křesťany velká síla
biskupa a učitele,
který vedl církev směle,
již ve svobodě.
Císař v ariánství bloudí,
Hilarius spravedlivě soudí
nezdravost toho učení,
za to čeká jej vyhnání,
však obhajobu píše.
Kristovo Božství a Trojice,
důležité pro nás je velice.
Od všech bludů svobody,
ve víře Galie (Francie) obrody,
kéž držíme se víry pravé.
Únor:
Svatá Kateřina de Ricci,
co o ní můžeme říci?
Na Vojtěcha se narodila
Sandrina, co zbožně žila.
Do kláštera jít nemohla,
až, když ji nemoc přemohla.
S řeholnicí Kateřinou
nemoci se na ní řinou,
nosí rány Krista Pána,
též k mystice je povolána,
držela se věrně kříže,
s kterým byla Pánu blíže.
Když Pán byl v svůj chrám uveden,
toť Kateřiny smrti den.
Prožila dní mnohem více
jako věrná řeholnice.
Kéž s křížem ukazuje vstříc,
jak milovat ještě víc.
Březen:
Legendy se rozcházejí,
jakýže byl život její,
svaté ženy Patricie,
jisté je, že jistě žije
v nebeské vlasti.
Makedonius s Patricií
dceru měli Modestu,
s dalšími mučedníky žijí
ve svatém, věčném městu.
Ač ostatní je haní,
přec svou víru brání.
Že o víře své svědčili,
tak plameny je mučili.
O víře svědčit můžeme,
za Krista bojovat budeme,
všemi prostředky laskavě,
chcem dovést bližní ke slávě.
Kéž k nebi s nimi dojdeme.
Výročí volby papeže Františka
Den, kdy Petra zvolili
kardinálové milí.
Na papeže vzpomínejme,
v modlitbách jej uchovejme.
Svatého otce, Otče náš,
v lásce svoji zachováš.
Ať jej s vírou posloucháme,
Kristova náměstka v něm máme.
Duben:
I. Tady není, je vzkříšený,
II. Petrem prázdný hrob potvrzený,
III. Máří, ne zahradník, však Mistr náš,
IV. V Emauzích zůstaň, Pane, kam spěcháš?
V. Tam při lámání chleba prozřeli,
VI. pak Ježíše živého učedníci viděli,
VII. od Krista dostali moc, která odpouští,
VIII. Tomáš svého Pána i Boha připouští,
IX. vždyť je to Pán, snídani nám přichystal,
X. Petr mu lásku svou vyznal.
XI. K hlásání evangelia vyzývá nás,
XII. vždyť On je s námi po všechen čas,
XIII. v modlitbách pak spolu dleli,
XIV. Duchem svatým naplněn svět náš celý!
Martin I., nástupce Petra,
by apoštolská víra kvetla,
svolal hbitě synodu,
zabránil tehdejším bludům.
Přec Kristus, člověk dokonalý,
Boží vůle také znalý,
on je v Pravdě celý Bůh,
nemá v ničem žádný dluh,
on dle vůle Boží,
též lidskou vůli střeží,
když kalich Kristův těžký byl,
přece vůli svého Otce naplnil.
Za to jeho učení
v Konstantinopoli vězení,
ve vězení týrání,
potom roky vyhnání,
v místech, kde teď leží Krim,
papež uleh k zemřelým.
Z toho mohu já se ptát,
zda se mám o víru prát,
zda hájit pravdu před všemi,
jak lépe mě bude na zemi?
Kdo zdravou Pravdu vyznává,
nebe jistě vyhrává,
vždyť v Kristu přece Pravda je,
víra, láska, naděje.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.