Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Když má blízký kovid

Kovid začíná mít důležitý duchovní obsah, protože ona infekce se významně dotýká chtě - nechtě i duchovního života.

 

Když má kovid blízký, zasáhne to srdce člověka tak, že mnohé jiné otázky nejsou vůbec podstatné, i když zdá se mi, že je všichni řeší mnohem víc, než je zdrávo.

 

Teď aktuálně má několik mých blízkých kovid, takže vím, o čem píšu, když třeba zazvoní telefon v 6:00 zvyklý volat jen, když je to potřeba, ne kvůli každé hlouposti, jak se teď často volává, protože mobilů je více, než obyvatel naší země.

 

Když má blízký kovid, neřeším, zda je nebo není očkovaný, ale jakou potřebuje pomoc.

 

Je mi v tu chvíli jedno, že neočkovaní agresivně napadají očkované, že jsem, podle jejich slov, jejich ohrožením a že využívám výhod, které mají zapovězeny neočkovaní se svým svobodným rozhodnutím, ať už z pro ně dobrých důvodů nebo z různých omylů a dezinformací. Možná jsem teď až moc krutý. 

 

Někteří neočkovaní mě litují, že jsem se nechal očkovat, někteří na mě dorážejí tak, že jsem si tím údajně zkrátil život, avšak já respektuji jejich svobodné rozhodnutí z jakéhokoliv informovaného i desinformovaného důvodu se očkovat nenechat, mají přece zajištěnou svobodu.

 

Já ve svém svědomí vím, že dělám všechno proto, abych ohrožením nebyl a necítím se kovidově, což pravidelně sleduji, i když se bojím testů (jak dopadnou) a netestuji se zbytečně, pokud nemusím (narážka na větu z knihy Ester) a není mi to uloženo jako povinnost, v tom mám svobodu.

 

Nejsem pro očkovací povinnost, vážím si toho, že máme svobodu, ale moc rád bych byl i za to, kdyby tato svoboda šla dále, než k otázce jen svého těla, aby vládla v tom taky solidarita a zodpovědnost, aby očkování nebylo považováno extrémisty za vraždu. 

 

Jistě to očkování v sobě obsahuje nějakou škodlivou látku, část toho viru, přece běžně jsme schopni ji vstřebat a být chráněni a ti, u kterých je pochybnost nad příznivým vstřebáním očkování, jež by mohla mít i mnohem horší důsledky, jsou přece svým lékařem informováni, že se nesmí očkovat a musí se chránit jinak.

 

Dívám se na Izraelity na poušti, jak je zužují jedovatí hadi. Každý, kdo pohlédne na měděného hada, nezemře. 

 

Ano, v tuto chvíli potřebuji pomoc, i když nemám kovid a ti, kteří tím aktuálně trpí potřebují pomoc ještě mnohem více, ať jsou nebo nejsou očkovaní, ať nám jsou milí nebo i nemilí.

 

Lékařský personál je nám teď záchranou na této složité cestě, do které jsme se sami dostali také vlastními rozhodnutími a potřebujeme z ní ven.

 

Měli jsme se svobodně očkovat, ale někteří to svobodně neudělali, teď čelíme důsledkům svobodného rozhodnutí každého (očkovaného i neočkovaného) a potřebujeme pomoci ty důsledky co nejvíce vylepšit. 

 

Lékaři jsou pomoci k léčení a velmi si jich vážím. Je krásné přísloví, že lékař léčí a Bůh uzdravuje. Myslím, že je to přísloví příhodné právě pro tuto dobu, kterou prožíváme.

 

Ano, nechal jsem slavit mši svatou na úmysl za uzdravení, touto dobou ve farním kostele sv. Cyrila a Metoděje ve Vidči.

 

Kéž nám Pán pomáhá. Kéž uzdraví z kovidu i mé blízké, nejlépe každého, koho volá k životu.

 

Jak těžko se mi píší tyto věci, to si lze tím tížeji představit.

Zobrazeno 261×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio