Být kustodem v kostnici - shrnutí pro Iskérku

Být kustodem v kostnici

Pracovnice v sociálních službách Iskérky http://iskerka.cz/ mi nabídla právě tuto brigádu. Byl jsem tehdy nezaměstnaný a bez jistot, proto jsem na doporučení oslovil právě tuto organizaci, ve která mi pomáhala s „papírovou válkou“ ohledně mnohých vyřizování a také mě učila lépe si organizovat čas, nastavila mi takové mé zrcadlo. 

Velmi rád jsem tuto nabídku přijal, protože ona náplň práce kustoda – hlídat výstavu výtvarných děl je blízká mému kulturnímu zaměření, neboť jsem dálkový student teologie a původním vyučením knihkupec. 

V kostnici se neměli vystavovat kosti, někteří návštěvníci se skutečně těšili, že je uvidí v menším, než v Kutné Hoře, ale tvorba malířů, která má také nějaký duchovní náboj. Jsem křesťan a rád se setkávám s lidmi, takže to pro mě bylo velmi přitažlivé.

A při té samotné výstavě, kdy nejprve se představil malíř Petr Štěpán https://www.stepanpetr.cz/ se svým cyklem Credo, jsem vždy vstupoval jako do kaple a skutečně jsem se mohl modlit, studovat, přemýšlet a hlavně se setkávat s lidmi, jsem se cítil jako ryba ve vodě. 

Také druhá výstava výtvarníka Svatopluka Klimeše https://www.svatopluk-klimes.cz/, kde prostřednictvím básní Jiřího Melicha představil své nejnovější dílo v japonském umění haiku, byla pro mě velmi inspirativní i na přemýšlení, takže jsem měl i tu odvahu si ono umění v sešitku vyzkoušet na vlastní kůži.

Doufám, že také všem návštěvníkům, kterých mimochodem na galerii nebylo málo, se výstava líbila a ať už jako kustod nebo jako divák se jistě těším na další.

Děkuji moc za tuto zkušenost.