Žít evangelium

Evangelista Lukáš je mým nejoblíbenějším evangelistou. Je evangelistou také příběhů, které nás pravidelně provázejí životem a příběhů stále aktuálních i po 2000 letech a jistě budou aktuální i dál a také dál se budou aktualizovat v našich životech.

Možná není náhoda, že má svátek právě v misijním měsíci, vlastně dnes, když to píšu, protože jeho evangelium zcela konkrétně může promlouvat svými příběhy i k nevěřícím, taky k těm, kteří o těch příbězích třeba i nic nevědí.

Na každém z nás je aktualizovat evangelium v našem konkrétním životě. Když čtu evangelistu Lukáše, zdá se mi, že je vyprávěné právě pro normální běžné lidi, že řeší běžný život v celém jeho kontextu až po nanebevstoupení.

Jeho rodokmen jde od prvního Adama až k Ježíši a pokračuje až konkrétně ke mně a snad ještě i dál. 

Tak to je jen takový kratičký chvalozpěv na tohoto evangelistu. Jistě by si zasloužil mnohem delší litanie.

Z těch příběhů snad nejznámější je Marnotratný syn.

Jak těžko se někdy žije to evangelium na Valašsku, kde jsou všichni tak zbožní! Ale je nutné a krásné evangelium žít úplně kdekoliv.

A samozřejmě, Lukáš napsal i Skutky apoštolů, kde se píše o tom, jak v Antiochii začali křesťany tak nazývat.