Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Aby malé bylo velké aneb nakupování učebnic náboženství

Jak vidno, v září je co psát do blogu, něco však je dobré nechat i na později, abych dodržel předsevzetí jen nad desítku článků do měsíce a chránil se tak od signaláckého titulu nejaktivnějšího blogera. Jsem rád, že prvního místa už nedosáhnu.

 

Letošní školní rok, jak jsem psal v předchozím článku své katechetické rubriky, učím prvňáky a druháky, tak trochu na vlastní žádost, sic rozhodně ne v plné míře jak ze strany žáků, tak i z moji, což je naprosto správně. 

 

Procházel jsem si naši katechetickou skříňku a třídil materiál. Bylo jasné, že musíme dokoupit věci, ale ne úplně přesně co dokoupit. A tak jsem si po roztřídění projel internet a známé katechety, abych zjistil, co je trendy v katechetické výuce.

 

Zároveň z toho vyvstala jedna potřeba, hlavně z farnosti Vidče, kde již druhý rok je taková malá krize, že se hlásí málo nových školáků, resp. prvňáků. Začal jsem zcela vážně přemýšlet o tom, že je tak třeba podchytit předškoláky, abychom měli dostatek školáků na výuku.

 

Mezi katechety se také proslýchalo cosi o tom, že třeťáci (ale také prvňáci a druháci) mají nové materiály, podle kterých se velmi dobře učí náboženství.

 

Také naše v tomto případě skvělé, nikoli drahé, katechetické centrum v Olomouci vydává nové učebnice s výukou nového a starého zákona, a jak jsem zjistil, tak také pro vyšší ročníky zatím v režimu pokusu církevní dějiny. 

 

S tou první učebnicí (vlastně barevným pracovním sešitem) jsem měl aktivní zkušenost ještě za svého pobývání v Drahotuších a tak o Starém zákoně v podobném vydání, ani o církevních dějinách v režimu pokusu, nemám pochyb, že jde o velmi dobré materiály, které jsem, mimochodem také, v katechetickém centru pořídil.

 

Tak jsme týden před započetím výuky navštívili s o. Pavlem Olomouc a já jsem dostal důvěru nakoupit potřebné pomůcky.

 

Paní katechetce Marušce, ze které jsem chtěl vytáhnout informace o nových učebnicích, se kterými má ona velmi dobrou zkušenost, jsem se žel nedovolal, a tak mé první kroky směřovaly na katechetické centrum, kde jsem si chtěl o tom nejdříve popovídat.

 


 

Pracovníci katechetického centra byli sdílní. 

 

Projevili trochu údivu nad mou stížností ohledně dle mého názoru velmi špatně propracované látky pro první ročník, se kterou jsem se pral vždycky a strašně nerad jsem tu látku učil. V Drahotuších se to dalo naštěstí střídat, protože většinou jsem učil 1. a 2. třídu společně. 

 

V Zubří však učím každou zvlášť a nic nenasvědčuje tomu, že by to do budoucna mělo být jinak, a proto jsem také na rovinu řekl své důležité připomínky, abych si vyslechnul výsledek, že už jsem se to vlastně naučil učit a mám vlastní metodu práce, což je taky velmi dobře, že ve všem nespoléhám na naše centrum, ale jsem pro kreativní práci, takže kdyby bylo cokoli jiného, jistě bych to taky podrobil kritice, že mě to ve všem nevyhovuje a že stejně si musím jet po svém. 

 

Ale pro mě bylo důležité, že kritiku jsem řekl a zároveň se doptal, co bych měl pro letošní rok nejlépe učit a taky na nové učebnice, které dělají skutečně kvalitně, i když, zdá se mi, že podle jedné šablony. Ale má to alespoň tu štábní kulturu, že děti mají pracovní sešit, do kterého si píšou a který jim zůstane jako výstup z látky (ač jsem zjistil, že tomu nutně být tak nemusí, když si sešity stejně nechávají na faře). Navíc jako další plus vidím, že děti jsou vedeni k vlastní kreativitě, což je pro dnešní dobu velmi dobře. 

 

Dřívější listy hrozily ztrátou a děti často od náboženství odrazoval fakt, že si to mohly plést s výtvarnou výchovou či prvoukou. 

 

Pořídil jsem tedy z těch nových ty, které nemáme a do Matice jsem se jal nakupovat veškerý potřebný zbytek, hlavně pro mé drahé prvňáky a druháky, ale také pro páťáky a cokoli dalšího bude potřeba.

 

 


 

 

Otec Pavel čekal zklamání, že snad jako obvykle nebude dost zboží na začátek nového školního roku, že je to vždycky znova zaskočí, alespoň co se týče požadavků katechetů a kněží. 

 

Já jsem byl v tomto ohledu trochu optimističtějšího ražení, ale zklamán nakonec nebyl nikdo z nás.

 

Prodávající se mě se zájmem věnoval, věděl jistě, že nakupovat budu asi hodně, protože to všichni ostatní katecheté a kněží touto dobou dělají. Zavedl mě hned do skladu a chlubil se tím, co mají.

 

Naráz se ve mě vzbudila dušička knihkupce...

a měl jsem veliký zájem si všechno prohlédnout. 

 

Byl jsem pro nejlepší novinky, ale stály za to i finančně. Ony učebnice, o kterých byla řeč z polské produkce jsou opravdu velmi dobře udělané, nicméně pro prvňáky došly, takže jsem se nemohl ani podívat, což mě mrzelo hodně moc. Chtěl jsem pro ně fakt něco nového, ale jak jsem zjistil, tak to nové bude i dobře drahé, tudíž stejně, když jsem v pondělí měl učit, potřeboval jsem vědět co - tak jsem nakonec sáhl po neosvědčeném, nicméně dobrém, co učím prvňáky po všechny ty roky.

 

Z každé nové učebnice jsem se rozhodl vzít tolik, aby byl vzorek pro kolegy katechety, bychom to mohli prozkoumat a příští rok podle toho učit.

 

Pracovní sešit pro druháky z té polské produkce měl pro mě jednu závažnou vadu a tou bylo moc vyučovacích hodin. Později, po poradě s paní katechetkou Maruškou, která s tím měla zkušenost z minulého roku, mě přivedla k myšlence, že to mohou mít děti i na další rok, což není špatný nápad, tak jsem to po 14 dnech koupil. 

 

Učebnice pro třeťáky se však vydavatelství rozhodlo nevydávat, mohl jsem tak koupit pouze pracovní sešity a spokojit se s tím, že pro letošek se noví prvokomunikanti budou muset připravovat ze salátů, kterých zbylo ještě přes 60, ale už jsem je chtěl prohnat kotlem či dáti do sběru. Tak ještě musí rok vydržet.

 

Vzorek nové třeťácké učebnice a pracovního sešitu jsem si však po příjezdu začal postupně zpracovávat a jsem přesvědčen o tom, že i ta cena se vyplatí, sic rodiče budou muset přispět, ale přispějí za kvalitu - mám z toho radost.

 

Pro páťáky jsem koupil alespoň balík pracovních listů, kdyby náhodou podle toho chtěla paní katechetka učit, ale vzhledem ke kvalitně připravené látce z katechetického centra v Olomouci "Na cestě s Ježíšem" či následně "Na cestě s Božím lidem", jsem to pořídil jen symbolicky, aby to bylo.

 

Od 6. třídy dál materiály byly, tak se nemuselo nic zvláštního kupovat. 

 

 


 

 

Zaujala mě však ještě jedna složka, a to: 

"Aby malé bylo velké" pro mateřské školy.

 

Zaujala mě hlavně proto, že jsem v našich materiálech v katechetické skříňce našel kde co, ale nic pro mateřské škloly, ovšem hlavně z pastorační potřeby, protože ve Vidči máme nedostatek už prvňáků, tak mě aktuálně napadla myšlenka začít s katechezemi od mateřské školy.

 

Z Drahotuš mám zkušenosti ze spolčátka, ale ani tam se nedělala nějaká systematická katecheze, vždycky se něco aktuálního vymyslelo. Až paní učitelka Anička, která měla pro drahotušské malé děti něco systematičtějšího a jak jsem se dozvěděl později, něco podchytila od paní katechetky Marušky, s níž jsem nakoupenou složku materiálů konzultoval a vidím, že je to dobré.

 

Úmysl začít s katechezí předškolních dětí už tento rok ve Vidči jsem seznámil pana faráře o trochu dříve a posléze i paní katechetku. Také na jedné zuberské mamince jsem zkoušel, že svou nejmladší dceru dosud nepřihlásila do náboženství a že mi mezi prvňáky bude chybět. Nenechala se nachytat a řekla mi, že dcera má ještě rok času, že je až prosincová.

 

Nicméně v Zubří s tím ještě nejméně rok počkáme už taky proto, že je tu více mateřských škol, kterým můžeme nabídnout třeba jednorázové programy typu vstupů do škol. Navíc v Zubří máme prvňáků ještě jakž takž dost, i když se nepřihlásilo ani 100% dětí, kteréžto by pak bylo třeba učit na 3x, protože jsou ve škole 3 první třídy.

 

Složka pro předškolní děti je rozdělena po ročních obdobích a obsahuje přes 40 vyučovacích hodin materiálu, v některém období je toho až moc, jinde by se dalo něco přidat, nicméně je to stejně operativní složka jako pro žáky 6., 7. a 8. třídy. Náboženství se přece vyučuje celou školní docházku, je možnost i předškolních katechezí a také středoškolských, nabídka je velká, sic se mě v mnohém zdá, že jednotvárná.

 

Nejvíce jednotvárné jsou podle mě pracovní listy, které se stejně poztrácejí. Za našich let patřilo k náboženství učebnice a sešit jako v každém jiném běžném předmětu. Pochopitelně u předškolních dětí jsou listy na rozmnožení a vlastně ta metodika asi nejpraktičtější. Pak se mě zdají velmi praktické nové materiály, které nyní nabízí katechetické centrum v Olomouci, protože ten barevný pracovní sešit a učebnice dětem zůstanou. 

 

Přepracované polské materiály jsou také velmi nápadité a docela se těším, až pořídím vzorky pro 1. třídu s tím, zda bych to nemohl také použít jako materiál pro předškolní výuku. 

 

Ještě v katechetické skříňce máme obrázky, které se měly loni rozdávat dětem po nedělních bohoslužbách, ale kvůli koronaviru z toho nic nebylo. Letos ty obrázky rozdávat nelze, protože je jiný cyklus evangelií, ale opět to jistě lze využít při nějakých katechezích či na nějakou soutěž.

 


 

Musím přiznat, že letos mám docela katechetickou krizi, o čemž se však rozepíšu v jiném článku. Každopádně při tom nakupování jsem měl trochu velké oči zbožného zuberského kraje a vlastně ani nevím, co se stalo, že velká část nakoupených věcí bude spíše do zásoby, než aby se letos použila.

 

To, co jsem pořídil pro zkoumání, vidím většinou jako vhodné pro příští rok na výuku, ovšem za podmínek, že na to rodiče přispějí, protože to kvalitní je taky slušně drahé a myslím, že i na zbožnou valašskou farnost. 

 

S nákupem těch pomůcek jsem hodně přemýšlel nad cestami katecheze a také nad tím, jak bychom měli účinněji předávat víru, protože i na zbožném Valašsku mám takový pocit, že to předávání víry někde vázne, nicméně máme naději, že je to v rukou Božích.

To je z mých vymalovaných listů pro 1. třídu

 

 

 

  

Zobrazeno 96×

Komentáře

HelenaH

Díky za ten výběr hudby 🎶🌞❤️

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ale zapomněl jsem tam napsat noty, jelikož notový zápis neumím psát. Dneska jsem si stěžoval svým druháčkům po výuce prvňáků, že jejich mladší spolužáci po mě nic nepřečetli. "Ale vždyť oni ještě číst neumí." "No, a ani tak nic nepřečetli..." a pak jsem jim (druhákům) napsal, co jsem napsal pvňákům a taky to nemohli přečíst.

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio