Pouť na Helftýn místo Hostýna a slavnosti města

Tak jsem si zas udělal den volna. Byla sobota, byla pouť rodin na Svatém Hostýně a také slavnosti města Zubří. V pátek večer jsem se byl podívat na pozvání konkrétních ministrantů na těch slavnostech - hrála tam hudba a bylo trocha občerstvení, moc dlouho jsem tam nepobyl, jen jsem se chvíli otočil.

V sobotu po zuberské ranní mši svaté v 6:30 jsem však, protože jsem sám neputoval na Sv. Hostýn, kde bylo zajisté několik tisíc poutníků a pro rodiny byl krásný program, který jsem pár krát zažil a vždy stál za to. Ale putovat tam sám a bez úkolu, to se mi moc nechtělo.

Ovšem měl jsem i za co děkovat a dopoledne bylo ještě celkem vyhovující počasí a hlavně jsem se chtěl podívat, jak je krásně upravený Helftýn a na slavnost zvanou Hefaiston jsem ještě nikdy nebyl, tak jsem tedy měl vhodnou příležitost a zjistil jsem, že také sem putují davy poutníků podívat se na kovářské umění.

Helftýn mě připravil také mnoho překvapení, i v podobě toho, že při opravách se myslelo i na kapli, takže je zřízená na místě nejpravděpodobnějším. A tak růženec, který bych věnoval na Sv. Hostýně, počal jsem se modlit na hradě Helftýně a při prohlídce jsem začal Ave Maria v té skrovné zřízené kapli.

Pro soukromou pouť mi stačil dopolední a část brzkého odpoledního času i s provizorním obědem nakonec v podobě klobás nikoli makrely, na kterou byly dlouhé čekací fronty, zájemců jen o krásně opečenou makrelu bylo na 200, poutníků odhadem na 5000 jen v tom dopoledni.

Ono odpoledne jsem pak stihnul ještě slavnosti města, kde kromě zpěvů a občerstvení byla také velká soutěž pro děti. Dav byl podstatně menší, až jsem si po Hefajstonu říkal, že příliš malý na šestitisícové město oproti ani ne tisícovkové vesnici pod Helftýnem. Zábava byla sice skrovná, stany potřebné, protože zrovna začalo pršet, ale setkání se známými farníky bylo pro mě lepší, než být v tom ranním pěti tisícovém davu, ve kterém jsem s těží rozeznal některé spolupracovníky a pohovořil jen s dvěma známými, jinak všechno vzorní turisté.

A pak po té krásné náročné sobotě ještě nás čekaly další slavnosti - ráno v neděli mše svatá a pozvání ministrantů na jejich vlastní setkání, nebo možná lépe řečeno pouť, aspoň za nás to byla pouť, pak ve Vidči žehnání stavby k opravám střechy kostela a opět v Zubří mše svatá se třemi křty a prvním svatým přijímáním. A nakonec slavnostní oběd ve Veselé, kde kromě biskupa Antonína byl i bývalý hejtman a významný senátor Jiří Čunek, takže zajisté už víte, koho volit správně - stranu, která je vždy tam, kde má být a kde se žije víra. Pozval nás tam o. Jiří, místní, nemístní pan farář.

Tak to zní jako běžný normální průběh víkendu, bývají i zajímavější a plnější časy. Kéž dobře umíme naplňovat čas.

Jinak mnozí a také já velice rádi Helftýn navštěvují právě po Hefaistonu, protože to tam je zase o kousek novější.

A teď ještě několik obrázků: