Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Po prvním svatém přijímání děti nezlobí...

Po přípravě trvající celý školní rok vyústí úsilí zpravidla třeťáků slavností prvního svatého přijímání. Letošní školní rok po prvé ve své historii jako katechety jsem dostal na starost třeťáky a jejich přípravu na první svaté přijímání. Skupinka jak dětí, tak i jejich rodičů to byla vynikající a sehraná. Když jsem cokoli potřeboval nebo kamkoliv zval, mohl jsem se spolehnout na pozitivní odezvu a všechno fungovalo, jak mělo. Moc jsem se těšil na každou hodinu náboženství, ať už byla živě nebo přes You tube. S ani jednou variantou to se mnou neměli moji drazí žáci jednoduché, protože jsem katecheta, jakého svět neviděl. Ale měli tu trpělivost a vydrželi to se mnou jak děti, tak i rodiče.

 

Naštěstí katecheta není ten nejdůležitější, nejdůležitější je přece jejich cesta za Ježíšem a živého Ježíše, Tělo Kristovo, dostanou přece od pana faráře, který je před tím smiřuje s Bohem, což katecheta ani rodiče udělat nemohou.

 

Obrázek shora a potom i zdola darovaly děti panu faráři, i já jsem dostal nějaký ten dárek a jak třeba říci: Prvním svatým přijímáním to nekončí, ale začíná. 

 

Jaký byl samotný průběh prvního svatého přijímání, to si můžete pustit zpětně, protože v Zubří se točí on-line mše. Já jsem byl tolik plný dojmů, že jsem si z prvního svatého přijímání mnoho věcí nepamatoval (ostatně ani z přípravy slavnostní mše den před tím, což potom i na mši svaté bylo z mé strany vidět, ale nezmatkoval jsem). Nevím však po jak dlouhém čase se videa mažou, tak následující odkaz může být po čase nefunkční, přehrát si ho třeba na You tube:

  

Moje příprava začala už v sobotu před tím, sám jsem se moc těšil. Ráno se všechno pěkně nacvičilo s tím, že jsem si nic nenapsal, takže jsem byl nakonec velmi rád, když všechny potřeby mi rodiče hlásily včas a na otázku, kde budou děti v průvodu odpověděl zodpovědný a pozorný ministrant, bratr jednoho z prvokomunikantů, takže nedošlo k žádnému zádrhelu a dostal také úkol pronést za mě projev.

 

Vlastní svátost smíření jsem taky stihl, dárky pro děti - ani voňavé, ani chutné, ale s církevním schválením, jsem nachystal už někdy uprostřed týdne, abych je jen mohl vzít a odložit, kam bylo třeba. V sobotu jsem se také mezi řečí dozvěděl, že mě děti taky něco provedou, tak jsem si chystal děkovný projev, který jsem si také nenapsal, to víte, neumím psát.

 

Těšil jsem se tak na čas, kdy 10 dětí - 9 v Zubří a 1 ve Vidči, přijmou po prvé Pána Ježíše v Eucharistii. Úsilí bylo třeba věnovat i oblečení, takže anděl strážný mě vzbudil mnohem dříve, než ve 4:00, kdy už jsem nevydržel déle býti v postýlce. Však od té chvíle až do slavnostního oběda bylo pořád co dělat až tak, že jsem cítil, že nevnímám všechno kolem sebe a je dost dobře možné, že jsem na někoho mohl být nepříjemný. Stav byl natolik vážný, že večer jsem se musel podívat na přenos, abych zvěděl a nemusel se dotazovat, co jsem vlastně dostal za dárky od dětí a nezaměnil to s dárky, které dostal otec Pavel. Také jsem se chtěl podívat, kolik hloupostí jsem stihl udělat během jedné mše - ano, video mě usvědčuje, jaký jsem zmatkař.

 

Větu z nadpisu, že děti po prvním svatém přijímání nezlobí, jsem skutečně pronesl při vynikající snídani před mší svatou, kterou mi pan farář osobně nachystal. Pomocník na faře zbožné valašské farnosti se má jako princ, jen nesmí propadnout pýše, to by byl pořádný hřích.

 

Uvědomuji si, že jsem si mohl dovolit o mnoho víc, než ve farnostech, kde jsou rádi, že k prvnímu svatému přijímání jednou za čas dojde a také si dovoluji i po prvním svatém přijímání. A tak kromě poděkování dětem, rodičům a farnosti, jsem mohl přidat pozvánku na možné 2. svaté přijímání, které bude dnes večer, na hodinu náboženství a táborák, takže si děti mohou prodloužit svou slavnost a aby toho nebylo málo, tak jsem naplánoval také skrovnou pouť do Zašové, kterou vyvrcholíme letošní podivuhodný školní rok.

 

A na závěr ještě fotka obrázku, kterou dostal o. Pavel od dětí:

 

 

 

 

Zobrazeno 120×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Tak dneska měly všechny děti druhé svaté přijímání. Až na začátku mše svaté jsem si uvědomil, že je sv. Aloise, patrona studující mládeže.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio