Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Zatím nejslavnější májová

Tak mám tady dnes další oslavný příběh, který se stal a je hodný zapsání pro příští generace. Náš Pán je veliký a jeho Matka taky.

 

Píše se den 25. květen 2021, dnes je tedy o den později, v církvi památka sv. Filipa Neri, kněze, ale vraťme se ke včerejšku, kdy od rána mě povzbuzovala píseň, jež se mi často vkrádala do mysli: "Matko Boží, neslýcháno, že by někdo v těžkosti, nadarmo se svatá Panno, utíkal k tvé milosti..."

 

Den jsem prožíval přirozeně, ovšem bez otce Pavla, který je pracovně v matičce Praze, takže zcela svobodně - jídla jsem měl dost, živo na faře i v kostele taky bylo, takže i s lidmi jsem komunikoval živě už od rána. 

 

Snažím se taky připravit na zkoušky, ale je to pro mě náročné. Nemám rád začátky a konce, a mé studium k úspěšnému zvládnutí, dělí už relativně málo zkoušek na to, co už mám za sebou, ale ony zkoušky jsou o to náročnější, jak náročněji se získává čas na učení, čím pěknější je počasí, tím více to normálně láka k využívání času jinak, než studiem. 

 

Ale tento den se nachází také vhodné prostředky i čas onoho studia a dokonce i zájem a v pravdě žádná nuda to není, ba naopak velmi zajímavá látka, mám-li se učit o dějinách umění naší země či památkové péči. 

 

Záležitosti další zatím odkládám, tyto dva mi stačí, ač minulý týden s podobným zapálením četl jsem důležité dokumenty o ekumenismu a do toho májové příběhy o tatíčkovi Stojanovi, který nastoupil na olomoucký metodějský stolec za tatíčka Masaryka. 

 

Oběd si dělám sám a rychlý. Před tím dojdou dva silní muži požadující lavičky na odpolední májovou na starozuberském kopci. Tak si s nimi povídám o té májové, při které dokonce bude hrát kapela a pak jsem se začal o to více těšit.

 

Počasí vypadalo pršlavě, ale rosničky v televizi byli mnohem optimističtějšího názoru, takže jsem tento názor rád pojal a před májovou nastartoval své kolo. 

 

Nějak mi ještě nedošlo, že se píše 25. květen, až do chvíle, kdy drážkami stoupaje na onen starozuberský kopec raději vedle kola, jsem se modlil růženec a při tom jsem si uvědomil, že tohoto dne mám velkou oslavu, kterou jdu vlastně slavit na májovou a ještě při muzice, neboť před 25 lety na mě sestoupil Duch svatý nikoli v podobě holubice nebo ohnivých jazyků, ale v biřnování. 

 

Tímto zjištěním jsem se rozhodl obohatit všechny ty, kteří se sešli na starozuberském kopci a přidal jsem k tomu originalitu oné kapličky, kde Panna Maria Lurdská, má hnědý plášť a také jak jsem minulý týden onu kapličku našel. 

 

Nebylo to jen k pobavení, ale také k povzbuzení, kdy po májové si díky těmto mým poznámkám, které jsem si neodpustil, jeden biřmovanec vzpomněl, že byl u biřmování před 5 lety a měl z toho radost. 

 

Sem tam nějakou poznámku jsem prohodil i při čtení toho, jak se tatíček Stojan postaral o svatý Hostýn, třeba čta o množství poutníků 30 000 jsem podotkl, že je to asi 1000x více, než nás na starozuberském kopci. 

 

Jak bylo psáno již výše, májovou pobožnost, skoro bych řekl slavnost, provázela dechová kapela, která nám začala hrát již mezi každým desátkem růžence vždy po dvou slokách mariánské písně. 

 

A tak na závěr se mě ptali, zda mohou zahrát "Sbohem má radosti", načež jsem odvětil poznámkou, že velebná svátost je na jiném kopci Starého Zubří zřejmě kousek od nás, což byla pravda, ovšem ne záměrná, neb jsem celou dobu nevěděl, že se stačí otočit a je vidět střecha starozuberské kaple Ducha Svatého. Tak nějak vypadá můj orientační smysl.

 

Nebylo to však všechno, neb po Sbohem má radosti následovalo ještě Večer tichounce se sklání, poznámku, že noc je ještě mladá jsem si však nechal na pozdější dobu, abych nemusel zůstat do tmy. 

 

Májová trvala klasických 45 krásných minut a pak to ještě pokračovalo: z nejbližšího domu, ke kterému kaplička patřila se začalo nést občerstvení, ale nikoli to, které zbylo z pouti, ale zcela nové, čerstvé. 

 

Pro všechny bylo dostatek všeho a do toho se hrály i písničky k tanci, byla to taková místní veselice a mohl jsem komunikovat s mnohými a vlastně nemusel večeřet, protože májová hostina měla obsah slušný na velmi dobrou večeři.

 

Ještě se sice nestmívalo, ale přece jsem raději nastartoval své kolo, abych se podíval na zprávy. Společenství těch, co mohli pokračovalo dál ještě asi hodinu, vždyť všechno bylo krásně připravené, sic počasí trochu studené, ale byl i stan, pod kterým byla většina poutníků bez kapely, která hrála vedle stanu. 

 

Povzbuzením byla také účast dětí, které byly se svými rodiči - škoda, že jsem nevzal nějaké pěkné obrázky Panny Marie. Alespoň jsem shromáždění povzbudil, když jsem jim krátce popsal, jak děti včerejšího dne malovaly si ve škole Matku Boží a namalovali ji skutečně jako nádhernou královnu. Ostatně hodilo se to ke Stojanovu příběhu o Sv. Hostýnu.

 

Měl jsem radost také z návštěvy Tomáše, kterého jsem rád pozval, abychom dokončili dílo napočaté v teple fary u kafe a mohli společně sklidit lavičky a stoly, které byly z májové dovezeny asi za hodinu po nás, takže místní májová slavnost, při které jsem si uvědomil, že mám Bohu za co děkovat, trvala přes 3 hodiny. 

 

Už na kopci jsem řekl, že by to mohli zítra zopakovat, že to byla nejslavnější májová, jakou jsem snad zažil. Na tuto poznámku místní reagovali adekvátně, že by to nestihli nachystat, takže dnes už taková slavnost nebude, až zase za nějakou dobu.

 

To na obrázku je ta kaple, která je vidět ze starozuberského kopce a kopec ve výhledu je ten, na kterém jsme stáli, ale ta malá kaplička z toho místa vidět není: 

 

Zobrazeno 170×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio