Už jsem v Zubří nějaký ten pátek a dnes začíná květen. Dnes by měla být také první májová. V každé zbožné farnosti bývají májové denně, a to nejen ve farnostech, ale často i po kapličkách.
Pojem zbožná farnost však není totéž, co mnohopočetná. Když jsem ještě loni byl v Potštátě, tam do kostela chodí jen desítky lidí, takže i za 10% účasti v kostele se do farního kostela vešla v pohodě celá farnost.
Když však byl čas májových, tak denně byla májová v kostele Panny Marie, což byl pro farnost kostel hřbitovní a ve všední den po mši svaté byla ve farním kostele. A také zároveň s kostelem Panny Marie bývala májová i na Kovářově.
Lidí se dalo spočítat na prstech ruky, ale zbožnost těchto májových přitahovala i děti a tak poslední roky mého působení měly i vlastní dětskou májovou 1x týdně u Panny Marie a jednou v měsíci i v Kovářově - nevím, jak to bude letos, to už žel není má věc.
Tady v Zubří je mnoho kapliček nebo možná správněji "Božích muk" a v čase májových 2x týdně, v neděli a v úterý bude bývat májová v přírodě.
Tak trochu jsem to dostal na starost jakožto pomocník v pastoraci a už teď se těším na to, že to bude zbožné a bude nás i hodně. Taky doufám, že přijdou i děti a nebude to záležitost jen starších farníků, kteří vzpomínají na krásné májové v dětství. Taky chci jednu udělat dětem k svátku, i když to už je vlastně červen.
Když vzpomínám, jak jsme chodili jako děti na májové, chodil jsem vždy rád a velmi mě bavilo i to, že jsme se ve Václavově denně v kapli sv. Václava modlili celý růženec, pak byly litanie a pak se přezpívala celá jedna mariánská píseň a vůbec mi nevadilo, že to trvalo 50 minut.
V dnešní době, možná z pudu záchovy těchto pobožností se musíme nějak vejít do 30 a věřím, že děti si po ukončení májové, májovou rády ještě zopakují, ale to jsem možná až moc velký optimista.
Dnes se ještě musím na nějaká místa podívat, protože jsem tam ještě nebyl a zároveň si udělat první soukromou májovou, protože společná dnes nebude, což je škoda.
Vzpomínám si, jak, když jsem v Drahotuších začínal, jsem těžce nesl, že májové tehdy nebyly v sobotu (a dnes je mají snad ještě méně) a za vzor pastorační radě jsem dával svou rodnou vesnici, kde byly denně a byla tak zbožnější a početnější a dnes už tomu tak taky není.
Májová se uskuteční i za deště. Přesto zuberští farníci si skoro nevzali deštníky, protože dnes jsou již vědecké metody, že prý pršet nebude. Tak se moc vědy pomalu vkrádá i do májových.
A když jsem měl číst májový příběh, ze Stojanova května, stáhl jsem si to v pdf do mobilu, abych nemusel tahat papíry. Málem mi však umrzly ruce, když fučel studený větr, o kterém bylo i v předpovědi počasí a o jak moc lépe by se mi četlo, kdybych používal normální papír, o tom raději ani nemluvě.
To jsem si říkal, že mobil je skladnější, budu v něm mít čtení, Bibli i Kancionál.
Na Machulkách to prý bylo krásné, škoda, že jsem nemohl. Byl jsem doma. Doma - ve Václavově na májové nás bylo 5. To sice není moc, ale tvořili jsme krásné společenství, pomodlili jsme se růženec a litanie a společně si zase po dlouhé době zazpívali i písničku. Kaple sv. Václava ve Václavově je pro mě nejbližší svatyně na světě, protože po většinu života ji mám nejblíže od místa, kde pobývám podle občanky trvale.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.