Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Točená kofola a konečně možnost setkávání

19. 5. 2021 6:54

Mám rád točenou kofolu. Nakopne mě, je svěží a má bublinky. Pivo mi nedělá dobře, takže do hospody jen na točenou kofolu a v případě alkoholu snad jen svařák, protože dobré víno se podává při slavnostech a slivovici zásadně a jen domácí, ta obchodní není dobrá.

 

Toto však nemá být reklama na alkohol ani na kofolu, má to být docela jiné povídání, ale uvidíme, co z toho vznikne, rozhodně však ne reklama. 

 

Ona kofola je většinou dobrá i normálně z petky, jenže ta z petky nemá tu chuť ani tu svěžest a ze supermarketu v rychlosti nakupování těžko odhadnout její stáří. V současné době jsem si musel na dobrou kofolu na víc, než půl roku nechat zajít chuť. 

 

Do hospody se nesmělo, a to jsem já jako občan naprosto vždy a poctivě dodržoval, sic většina vládních opatření postrádala smyslu a dobra pro nás. Byla zásadně a jen dobrá pro špatné a vlastizrádné politiky (vč. soudruha prezidenta), kteří ve velké míře a zcela okatě a s pohrdáním nad námi prostými občany, svá vlastní rozhodnutí neposlouchali a dělali ze sebe nadlidi a takto se ukazovali novinářům na veřejnosti. 

 

Z této nelichotivé skutečnosti jsou však zcela vyňati ti politici, kteří tam jsou správně z mé svobodné volby (tedy nikdo z vládní trojkoalice ani SPD či Pirátů, ty jsem nevolil neb je nelze volit, oni činí ten chaos) - ti  moji jediní byli a vždy budou vzorní a správní, neboť zcela zásadně nevolím nikoho, kdo by nebyl dobrým politikem pro nás a pro celý národ.

 

Faktem tohoto mého dodržování je, že jsem tak víc, než půl roku si nemohl nikde pořídit dobrou točenou kofolu, protože u výdejního okénka se, na rozdíl od piva, nepodávala a byla mi nabízena alternativa jiná, méně dobrá, takže jsem se zpravidla musel obejít bez pití a dobrého zážitku z hospodského oběda. Ještě dosud si pamatuji, jak jsem s maminkou v zimě v -20 obědval na lavičce před obchodním centrem. Kačena byla dobrá, ale prostředí pro jídlo otřesné. 

 

Uvolňování a znovu nabírání práv, protože celý nouzový stav vládlo bezpráví a chaos, které vládě vč. komunistů vyhovovalo, proto to rádi podporovali a nedodržováním ještě zvyšovali onen chaos  - to abychom si pamatovali, kdo nás celou tu dobu terorizoval - nikoli koronavirus, který existuje, je sice hezké, ale předchozí zákazy měly za cíl nikoli zdraví národa, ale likvidaci co největšího množství nejen dobrých podnikatelů, ale také vzdělanosti. Vláda je od toho, aby vládla správně, k tomu byla zvolena, přitom však nikdy neudělala jediný správný krok.

 

Ale abychom jen nenadávali, přece jen doba je lepší, i když můžeme vládu a ony zrádné strany zcela správně podezírat, že cokoli dělá dobrého, dělá ze snahy, aby se zalíbila voličům a nikoli ze zájmu o národ a občany, to už prokázala moc krát, takže z toho žádné dobro nevzniká, ale můžeme mít radost, že aspoň něco.

 


 

Tak, když jsem loňské narozeniny trávil v nouzovém stavu a letošní sice už ne v nouzovém stavu, který krátce před tím byl odvolán, ale nebylo uvolněno snad žádné z opatření, která se ještě musela dodržovat, alespoň výročí svého křtu a výročí tatínkových narozenin přišlo alespoň do trochu lepšího prostředí, ale jenom trochu.

 

Křtiny, které jsem slavil na sv. Matěje, jsem mohl oslavit půl litrem čerstvé, točené kofoly. Jak moje srdce zajásalo, když jsme přijeli k rozhledně, u které bylo výdejní okénko, protože ještě nemohla být zahrádka, kde točili i kofolu. Prostě půl roku postu od těchto dober je pryč!

 

Další den měl tatínek oslavu narozenin (ty narozeniny samé měl v týdnu dřív) a sešli jsme se opět celá rodina - konečně jsme se mohli sejít! Náš rodný dům se opět začíná stávat domem setkávání rodiny, i když ne v takovém lesku, jako, když jsme byli ještě čerstvě dospělí či dospívající. To byla taková další radost. 

 

Květen je radostný sám o sobě, když denně ctíme Pannu Marii, Královnu máje. Když jsem v neděli večer dojel do Zubří, bylo tou dobou dobré počasí, oslavili jsme v kapli na Starém Zubří také sv. Jana Nepomuckého, podobně jako naši biskupové v Nepomuku a završili pěkným společenstvím, které završilo zvonění svatovojtěšského zvonu. 

 

Jako společenství jsme se osobně mohli setkat až teď, do té doby jen po telefonu, což bylo naprosto o něčem jiném. Ano, vláda zakazovala dělat i taková dobra a vlastně zcela neoprávněně nám zakázala přes ten stav skoro všechna duchovní dobra, sic všechno zakázat nebylo v její moci, protože, kdo věří Bohu ví, že může čerpat v těžkých časech ještě mnohem víc. Problém naší vlády je, že věří v sebe a ne Bohu.

 

Těšil jsem se na pondělí, že po testu, který je mi stále odporný, protože předem neznám jeho výsledek, budu alespoň moci na zahrádku restaurace dát si konečně po dlouhé době další doušek točené kofoly, ale počasí na to nebylo. 

 

Za to byla odměna jiná a to ta, že konečně můžeme normálněji učit, takže nám to zpočátku udělalo velký zmatek, jelikož už jsme byli domluveni a dětem slíbili, že po skupinkách navštívíme kostel a kostelní věž. Jedna skupinka bude mít májovou a druhá mezi tím půjde na věž. Komplikace to byla naštěstí jen malá, když to tak dopadlo, vzal jsem i své třeťáky, přišli mi úplně všichni, bylo to skvěle zorganizováno. 

 

Jen skupinka druháků nedostala správnou informaci, za čež totálně neschopná vláda přece nemůže - to bylo jen malé nedopatření, které skoro nestojí za řeč, ale rozhodně by měli vydávat informace včas, takže to vlastně také jejich chyba je.

 

Když už jsem měl ten test, těšil jsem se, že cestou na májovou alespoň v úterý, když už bylo hezky, se stavím na dobrou točenou kofolu do místní hospůdky a jaké bylo mé překvapení, když to nebylo možné, protože neměli otevřeno. Je zcela jisté, že za toto nedopatření je odpovědná vláda, která tyto podniky po celou dobu ničila a dá se říci, že schválně.

 

Inu, dobrých politiků máme málo a tak je nám alespoň vzorem náš skvělý olomoucký arcibiskup Stojan, o kterém čteme poctivě celé májové. Onen příběh, který jsem četl tentokrát, byl zakončen básní dobrého politika, který nikdy nebyl bohatý:

 

1. Šel člověk svatý před námi, 

šel věčně chud a přitom stále vesel. 

Své srdce jiným rozdával 

bez křiku a hlučných hesel. 

 

2. Obměkčit uměl ministry, 

odměnit jejich sluhy, 

a proto míval na světě 

vždy dluhy a jen dluhy. 

 

3. V paláci nakonec octl se 

a v síních plných křesel, 

však chudé a dluhy stále měl, 

a proto zemřel chud a vesel.

 

Ano, takový by mě být správný politik. Ovšem podle oné chudoby bych si zase nemohl dovolit točenou kofolu, ale arcibiskupa Stojana bych přesto zvolil za správného politika.

 

A ještě stojí za připomenutí, že když jsme včera měli májovou pobožnost - nevím, jak je to možné, že mě trvá vždycky 45 minut a stihneme se vždy pomodlit a zasmát, za připomenutí, že jsme si připomenuli kromě významné návštěvy srbského prezidenta, že Jan Pavel II. měl by narozeniny a právě on je a má být jako náměstek Kristův, také vzorem skvělého politika, který ukazuje správnou cestu a ta správná cesta je přece za Kristem.

 

A lze zcela a zodpovědně říct, že současní politici velmi dobře znají i současného náměstka Kristova, papeže Františka, který dobře a skvěle vládne jako Kristův náměstek a je velká škoda, že současní politikové si nevšímají dobrých příkladů. 

Zobrazeno 364×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio